Kanadské volby vyhráli liberálové. Většinu mít ale nebudou, odhaduje CBC

Nahrávám video

Liberální strana kanadského premiéra Marka Carneyho, která vyhrála pondělní předčasné volby, nebude mít v parlamentu většinu, předpokládá projekce veřejnoprávní televize CBC. Carney už předtím řekl, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Hlasy se stále ještě sčítají. Na třetím místě dle odhadů skončil Québecký blok, na čtvrtém Nová demokratická strana, jejíž lídr Jagmeet Singh oznámil, že rezignuje na funkci.

Liberálové by potřebovali získat 172 ze 343 volebních obvodů čili křesel v parlamentu, aby mohli vládnout bez podpory menší strany, což se jim podle projekce CBC nepodaří. Dosavadní průběžné výsledky a projekce ukazují, že získají 169 mandátů, čímž by jen o tři zaostali za většinou v dolní komoře. K prosazování zákonů tak budou potřebovat několik hlasů poslanců dalších stran. Menšinové vlády v Kanadě zřídka vydrží déle než dva a půl roku, poznamenala agentura Reuters.

Konzervativní strana podle průběžných výsledků po sečtení více než 98 procent okrsků drží 144 obvodů. V některých volebních obvodech se budou hlasy ještě přepočítávat.

Podíl hlasů pro liberály se pohybuje na úrovni 43,7 procenta, zatímco podíl hlasů pro konzervativce činí o něco více než 41 procent, což je pro stranu podle médií mimořádně silný výsledek.

Předseda kanadské Konzervativní strany Pierre Poilievre Carneymu poblahopřál. Podle odhadů ztratil své dlouholeté křeslo v ottawském volebním obvodu Carleton, uvedla CBC. Lídr konzervativců, kterého agentura AP označuje za populistu, byl na rozdíl od Carneyho vnímán jako více nakloněný Trumpovi. Poilievrea v jeho dosavadním křesle nahradí liberál Bruce Fanjoy.

Ve volbách se nedařilo ani levicové Nové demokratické straně (NDP), která možná nezíská potřebných dvanáct křesel k udržení statusu politické strany. Aktuálně je zvolena nebo vede jen v sedmi obvodech. Před rozpuštěním parlamentu měla 24 mandátů. Podle CBC je to katastrofální výsledek pro stranu, jejíž podporovatelé po rezignaci expremiéra Justina Trudeaua často přešli k liberálům.

Nahrávám video

Vyjednávání o clech

Carney žádal voliče o silný mandát, který by mu pomohl zvládnout vyjednávání o clech a odrazit vyhrožování anexí Kanady ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Trump se nás snaží zlomit, aby si nás Amerika mohla přivlastnit. To se nikdy nestane. Současně si ale musíme uvědomit, že se náš svět zásadně změnil,“ nechal se slyšet Carney s tím, že „Kanada by neměla zapomenout na lekci, kterou jí udělila zrada ze strany USA“.

Vztah mezi sousedními zeměmi, založený na neustále se prohlubujícím sbližování, podle Carneyho skončil. Systém otevřeného globálního obchodu, který byl založen na Spojených státech a na který se Kanada spoléhala od druhé světové války, je podle něj rovněž u konce. Tento systém dle Carneyho sice nebyl dokonalý, ale po desetiletí pomáhal zemi udržovat si prosperitu. Carney již dříve slíbil tvrdý přístup k Washingtonu kvůli americkým dovozním clům a prohlásil, že Kanada bude muset vynaložit miliardy, aby snížila svou závislost na USA.

Trump později Carneymu telefonicky gratuloval. „Lídři se shodli na tom, že je důležité, aby Kanada a Spojené státy spolupracovaly – jako nezávislé a suverénní národy,“ uvedl úřad kanadského šéfa vlády. Oba politici se podle něj chtějí brzy osobně setkat.

Nynější kanadský premiér a lídr liberálů Carney, šedesátiletý ekonom a někdejší guvernér kanadské i britské centrální banky, se do čela vlády postavil v polovině března po rezignaci Trudeaua. Ještě začátkem roku průzkumy předpovídaly jeho straně drtivou porážku, a to i o více než dvacet procentních bodů. Změna nastala po ostrých výpadech současného amerického prezidenta proti kanadské ekonomice a státnosti.

Kanaďané návrhy Trumpa ohledně připojení Kanady k USA i jeho celní politiku z velké většiny odmítají, a zřejmě především proto od jeho lednového návratu do úřadu kanadští liberálové dokázali náskok konzervativců smazat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...