V Itálii opanovala eurovolby Salviniho protiimigrační Liga

Evropské volby v Itálii drtivě vyhrála protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho, která získala 34,3 procenta hlasů. Zdvojnásobila tak zisk z loňských voleb do italského parlamentu, v nichž pro ni hlasovalo 17 procent voličů. Na druhém místě skončila opoziční Demokratická strana (PD) s 22,7 procenta hlasů a až třetí vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) se 17 procenty.

Podle předběžných výsledků po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů získala formace ministra vnitra Salviniho přes devět milionů hlasů a v Evropském parlamentu by měla obsadit 28 křesel. Je to jen o jeden mandát méně, než získá konzervativní unie CDU/CSU německé kancléřky Angely Merkelové.

Na Lampeduse dosáhla Liga na 46 procent hlasů

Podle Salviniho, který získal dva miliony preferenčních hlasů, dali italští voliči najevo, že si přejí změnu evropských pravidel. Svými hlasy také podle jeho interpretace podpořili přísnou protiimigrační politiku.

Agentura AFP upozornila, že Liga si připsala obzvláště vysoké zisky v regionech, které se potýkaly s problémy spojenými s velkým přílivem migrantů. Například na ostrově Lampedusa Liga získala 46 procent hlasů, ve městě Ventimiglia u hranic s Francií pak 44 procent.

Salvini chce s Le Penovou a Orbánem budovat novou Evropu

„Dnes vzniká nová Evropa, zažijeme novou evropskou renesanci, která bude založená na práci, právech a bezpečnosti,“ řekl Salvini na tiskové konferenci v Miláně.

Vicepremiér uvedl, že už s blahopřáním telefonoval Marine Le Penové, předsedkyni vítězného francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN), a maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož Fidesz v Maďarsku vyhrál se ziskem více než 50 procent hlasů. „S nimi chci vystavět novou Evropu,“ dodal Salvini.

Vítězné strany v italských regionech
Zdroj: tg24.sky.it

Italskou vládu výsledky voleb neohrozí

Na vládní spolupráci s Hnutím pěti hvězd se podle Salviniho nic nezmění, i když M5S v evropských volbách výrazně ztratilo. Ačkoli ještě loni v parlamentních volbách populisty volilo 32 procent lidí, nyní získali jen 17 procent hlasů a 14 křesel. Dosud přitom měli v Evropském parlamentu 17 poslanců.

Po dlouhé době výrazněji uspěla opoziční Demokratická strana (PD), která získala 22,7 procenta hlasů. PD loni propadla u parlamentních voleb, výsledek z voleb do europarlamentu je tak pro ni vzpruhou, i když oproti volbám v roce 2014 ztratila téměř polovinu podpory. Před pěti lety totiž volby jasně vyhrála se ziskem více než 40 procent hlasů a měla dosud v europarlamentu 31 europoslanců. Nově jich bude mít jen 19. 

Do europarlamentu se znovu dostala rovněž strana Vzhůru, Itálie několikanásobného expremiéra Silvia Berlusconiho, která dostala 8,8 procenta hlasů. Europoslanců ale bude mít o sedm méně než dosud. Nově do Evropského parlamentu pronikla krajně pravicová strana Bratři Itálie, která získala 6,5 procenta hlasů a pět europoslaneckých křesel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...