Británie, Francie a Německo zesilují tlak na Írán, aby umožnil nezávislou kontrolu svých jaderných zařízení. Jejich diplomaté pohrozili opětovnými sankcemi. Írán od konce června, kdy izraelské a americké údery poškodily jeho jaderný program, do země odmítal vpustit kontrolory, teď už se to možná mění. Expert Asociace pro mezinárodní otázky Matouš Horčička upozorňuje, že debata o tom, jak k jednáním o jaderném programu přistupovat, probíhají i uvnitř režimu.
Írán se dva měsíce od války s Izraelem, ve které utrpěl těžké ztráty, zase snaží ukázat svou sílu. Přestože Izraelci v červnu zničili jeho protivzdušnou obranu i velkou část balistických střel, Teherán trvá na tom, že dokáže odrazit jakýkoli další útok a tamní armáda pořádá vojenská cvičení.
„(Prezident USA Donald Trump) chce, aby Írán poslouchal rozkazy Ameriky. Íránský národ je takovou velkou urážkou hluboce dotčen a postaví se na odpor,“ nechal se nedávno slyšet nejvyšší duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí. Ústupky režim nepřipouští ani v otázce kontroly a omezení svého jaderného programu.
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Horčička však upozorňuje, že Írán nedemonstruje jednotu. „Navenek je to mediální kampaň, ale směřována je i dovnitř. Naopak bych řekl, že uvnitř režimu zcela otevřeně probíhá debata mezi reformními kruhy, pragmatiky a konzervativci o tom, jakým způsobem by měla být vedena jednání (o jaderném programu) a íránská zahraniční politika jako taková,“ řekl. Například podle reformistů by Írán měl bezpodmínečně zastavit jakékoliv jaderné ambice a eliminovat tak riziko dalších sankcí a bezpečnostních rizik. „Režim není neotřesený, ani jednotný, byť se tak snaží působit,“ shrnul Horčička.
Hrozba sankcí
Vedení islámské republiky se po bezprecedentním červnovém úderu na tři jaderná zařízení snaží vystupovat z pozice síly. Přitom stále není jasné, jak velké škody americké bomby způsobily. Teherán k zařízením dlouho odmítal vpustit inspektory Mezinárodní atomové agentury (MMAE) s odůvodněním, že to není bezpečné. Podle středečního vyjádření šéfa MAAE Rafaela Grossiho jsou však nyní inspektoři zpět v Íránu a chystají se tam obnovit práci, což později potvrdil i Teherán. Finální dohoda o spolupráci Teheránu a MAAE však zatím na stole není, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
Tři evropské velmoci označované jako skupina E3 se v úterý znovu snažily Írán přesvědčit, aby začal spolupracovat. „Uvidíme, jestli se Íráncům dá ve věci prodloužení dané lhůty věřit, nebo si s námi jen hrají. Chceme zjistit, jestli dosáhli nějakého pokroku ohledně podmínek, které jsme stanovili,“ přiblížil diplomat skupiny E3.
Rozhovory před měsícem v Istanbulu pokrok nepřinesly. Evropané chtějí slib, že mezinárodní odborníci dostanou přístup k atomovým zařízením a skladům obohaceného uranu co nejdřív a že se Teherán plně zapojí do diplomatických jednání i se Spojenými státy. Jinak Británie, Francie a Německo hrozí, že od října znovu zavedou přísné sankce.
„Za žádných okolností se nevzdáme, podobné hrozby nás nepřinutí k ústupkům. Budeme hájit naše národní zájmy s ohledem na mezinárodní právo,“ prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismail Baghají. Teherán přímá jednání s Washingtonem opakovaně vyloučil.
Diplomatická přestřelka s Austrálií
Na diplomatickém poli přitom Írán utržil další ránu – v úterý Austrálie kvůli sérii antisemitských útoků vyzvala jeho velvyslance, aby do týdne opustil zemi.
„Australská tajná služba shromáždila dostatek důvěryhodných informací, aby dospěla k velmi znepokojivému závěru, že íránská vláda řídila alespoň dva z těchto útoků,“ sdělil k důvodu vyhoštění australský premiér Anthony Albanese.
Za zapálením košer restaurace v Sydney a synagogy v Melbourne stojí podle australských úřadů Íránské revoluční gardy, které teď země hodlá zařadit na seznam teroristických organizací. Teherán vinu popírá a zvažuje odvetná opatření.
