V Hesensku i Bavorsku vyhráli konzervativci. Posílila AfD

Nahrávám video

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem nedělních zemských voleb v Hesensku. Její sesterská strana Křesťansko-sociální unie (CSU) premiéra Markuse Södera pak vyhrála v Bavorsku. Obě strany tak potvrdily svou vedoucí pozici z voleb před pěti lety, informoval web listu Die Welt. Ten také uvedl, že v obou zemích se zvýšila podpora Alternativy pro Německo (AfD).

Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Borise Rheina je jasným vítězem v Hesensku, získala 34,6 procenta hlasů. Do tábora vítězů řadí komentátoři také Alternativu pro Německo (AfD), která se stala druhou největší politickou silou v tomto německém regionu.

Největším poraženým je pak sociální demokracie (SPD), která v Hesensku skončila s nejhorším výsledkem v poválečných dějinách.

CDU odmítla spolupráci s AfD

Voliči podle Rheina udělili konzervativní CDU jasný vládní mandát. V roce 2018 získala CDU 27 procent hlasů, nyní je to o 7,6 procentního bodu více. Rhein, který nyní vládne se Zelenými, chce o budoucí koalici jednat se všemi demokratickými stranami. Do tohoto výčtu nepočítá AfD, kterou CDU označuje za krajně pravicovou.

Lídr hesenské AfD Robert Lambrou přesto vyzval ostatní politiky, aby jeho stranu vnímali jako možného koaličního partnera. „Mnoho lidí cítí, že to takto dále nejde a že je potřeba politická změna,“ řekl. AfD ve volbách získala 18,4 procenta, což je o 5,3 procentního bodu více než v předchozích volbách před pěti lety. Naopak sociální demokracie (SPD) je hlavním poraženým voleb. Hlas jí dalo 15,1 procenta voličů, což je historicky nejhorší výsledek. Hesensko přitom bylo v minulosti baštou sociálních demokratů, ještě na konci devadesátých let zde pravidelně získávali takřka 40 procent hlasů.

Spolková ministryně vnitra mluví o zklamání

SPD vedla do voleb spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která výsledek označila za zklamání, i když se dal podle ní vzhledem k průzkumům očekávat. V rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF řekla, že otázku svého setrvání v čele hesenské pobočky sociálních demokratů považuje za otevřenou.

Do zemského sněmu se dostali také Zelení, které volilo 14,8 procenta lidí (o pět procentních bodů méně než minule) a liberální svobodní demokraté (FDP) s pěti procenty (o 2,5 méně).

V Bavorsku vyhrála CSU

V Bavorsku obhájila sesterská strana CDU, bavorská CSU, svou vedoucí pozici s 37 procenty hlasů. Ačkoliv se může pochlubit náskokem více než dvaceti procentních bodů před ostatními stranami, její výsledek je nejslabší od roku 1950. Při minulých volbách CSU získala 37,2 procenta. I nadále ale může vládnout s druhými Svobodnými voliči (FW), kteří získali 15,8 procenta a polepšili si o 4,2 procentního bodu.

Na třetím místě nakonec skončila AfD, která byla dlouho na druhé pozici, s 14,6 procenta (plus 4,4 procentního bodu), do bavorského zemského sněmu se dostanou také třetí čtvrtí Zelení se 14,4 procenta (mínus 3,2 procentního bodu) a SPD se 8,4 (-1,3 procentního bodu). 

Pro sociální demokraty je výsledek nejhorší nejen v poválečných dějinách Bavorska, ale od konce 19. století.

Zemský premiér Markus Söder řekl, že je vzhledem k turbulentnímu politickému vývoji spokojený. V televizi ZDF prohlásil, že výsledek chápe jako požadavek na změnu migrační politiky.

Obavy z migrace

Právě ilegální migrace byla jedním z hlavních témat bavorských voleb. Söder stacionární kontroly na hranicích odmítal a stále odmítá. Podle něj stačí přísnější namátkové kontroly. „Potřebujeme integrační limit. Jinak nebudeme schopni držet krok s výstavbou škol, školek a bytů,“ nechal se slyšet.

Do celého Německa přijde letos podle odhadů 400 tisíc uprchlíků. Obava z nové migrační krize posiluje pozici AfD, která slibuje vládu tvrdé ruky.

„Uděláme to, co říkáme. Pokud jde o migrační politiku, znamená to, že budeme deportovat všechny nelegální přistěhovalce a v první řadě nepustíme do země žadatele o azyl,“ slíbila před volbami Katrin Ebner-Steiner z AfD.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...