Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským o podmínkách možného zastavení ruské války proti Ukrajině nastal pokrok, uvedla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Trump, Zelenskyj i francouzský prezident Emmanuel Macron zmínili posun v otázce bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou Ukrajinu. Rusko obdrželo telefonát z Bílého domu a stále mluví o dosažení svých cílů, které se rovnají zničení nezávislé Ukrajiny.
„Nastal dobrý pokrok, který vítáme,“ uvedla von der Leyenová po nedělním jednání na Floridě. Šéfka EK podotkla, že s Trumpem, Zelenským a několika evropskými lídry o jednání hovořila.
„Evropa je připravena nadále spolupracovat s Ukrajinou a našimi americkými partnery na upevnění tohoto pokroku,“ poznamenala předsedkyně EK. Za prvořadné pak označila bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, které jí musí poskytnout jistotu od prvního dne zastavení bojů.
Pokrok zmínil i francouzský prezident Emmanuel Macron, který ocenil otázku bezpečnostních záruk pro napadenou zemi. „Dosahujeme pokroku v bezpečnostních zárukách, které jsou ústřední pro vytvoření spravedlivého a trvalého míru,“ uvedl šéf Elysejského paláce. Poznamenal, že na počátku ledna se v Paříži setká takzvaná koalice ochotných, aby každá ze zemí učinila konkrétní příspěvky v této věci.
Macron uvedl, že v neděli hovořil společně s evropskými lídry s Trumpem a poté se Zelenským. Agentura DPA uvedla, že hovoru se vedle von der Leyenové zúčastnili také německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a italská premiérka Giorgia Meloniová.
Úřad polského prezidenta sdělil, že se telekonference účastnil také Karol Nawrocki. „Odhodlání americké strany a jednota postojů evropských států dávají reálnou šanci na ukončení války vyvolané Ruskou federací,“ uvedl úřad. Nawrocki podle své kanceláře připomněl, že devadesát procent zahraniční pomoci pro Ukrajinu proudí přes Polsko, a proto podle něj bude postoj Varšavy v okamžiku podpisu mírové dohody klíčový.
Finský prezident Alexander Stubb uvedl, že se diskuzí zúčastnili také šéf NATO Mark Rutte a norský premiér Jonas Gahr Störe. Telekonference podle Stubba trvala přes hodinu. Označil ji za dobrou. „Všichni pracujeme na spravedlivém a trvalém míru,“ doplnil.
Mluvčí německé vlády uvedl, že Berlín vítá snahu prezidenta Trumpa o dosažení trvalého a spravedlivého míru. Dodal ale, že mír není možný bez zapojení Moskvy, a poukázal na rozpor mezi veřejnými prohlášeními Ruska o jeho touze po míru a jeho činy na bojišti.
Bezpečnostní záruky jsou prý téměř dohodnuté
Zelenskyj po nedělním setkání s americkým prezidentem řekl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou dohodnuté ze sta procent, podle Trumpa z 95 procent. Zelenskyj usiluje o to, aby případná mírová smlouva obsahovala takové bezpečnostní záruky, aby se Rusko znovu neodvážilo rozpoutat další ozbrojený konflikt.
Bezpečnostní záruky jsou podle Zelenského hlavním milníkem pro dosažení trvalého míru. Poznamenal, že Ukrajinci a Evropané na této věci nadále spolupracují a že se v nadcházejících týdnech sejdou, aby projednané záležitosti dokončili. Trump dodal, že v lednu bude týmy vyjednavačů hostit ve Washingtonu.
Macinka: Míč je na straně Ruska
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) doufá, že se konec války přiblížil. Konflikt podle něj nemá vojenské řešení. „Jsem rád, že nastává čas na diplomatické řešení, což je přístup, po kterém volá vláda České republiky,“ uvedl ministr.
Míní, že v jednáních došlo k posunu, Kyjev podle něj v některých otázkách ustoupil. „Míč je nyní (proto) na straně Ruska,“ podotkl Macinka.
Rusko ale dál podniká ničivé útoky na ukrajinská města a jeho představitelé dávají najevo, že stále trvají na úplném podřízení Ukrajiny Moskvě. Otevřeně odmítají i bezpečnostní záruky pro Kyjev. Ministr zahraničí Sergej Lavrov o víkendu prohlásil, že pokud Evropa nasadí vojenské síly na Ukrajině v rámci takzvané koalice ochotných, stanou se legitimním cílem pro ruskou armádu.
Lipavský: Mírný optimismus je na místě
„Jaké bude vyústění, v tuto chvíli nevíme,“ komentoval vyjednávání bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). „Dobrou zprávou je, že ta jednání proběhla v klidu, diplomaticky, nebyli jsme svědky žádného faux pas. A myslím si, že i ta slova mírného optimismu jsou na místě,“ dodal.
„Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil o tom, že by nebylo špatné si promluvit (s ruským vůdcem Vladimirem) Putinem. Bohužel Rusové vysílají signály, že je to právě Evropa, která maří mírové plány – no protože je to Evropa, která se také chce bránit. Ať už na Ukrajině, nebo tím, že musíme dále investovat do obrany,“ doplnil Lipavský.
Procházková: Rusko potřebuje situaci vykládat po svém
„Hlavní dva body, jako je Záporožská jaderná elektrárna a její využívání a teritoriální otázky na Donbase – s těmi se pohnout nepovedlo,“ komentuje vyjednávání Petra Procházková z Deníku N.
Rusové se k posunu v jednání zatím nevyjádřili, protože zřejmě čekají na telefonát z Washingtonu. „Oni potřebují tu situaci vykládat jak u sebe doma, tak do zahraničí z té své pozice,“ vysvětluje Procházková.
„Když byste si po tom prvním telefonátu – před schůzkou Trumpa se Zelenským – přečetli zprávu na oficiálním webu Kremlu, tak máte pocit, že Rusko prakticky zvítězilo a že se teď už čeká jen na kapitulaci Ukrajiny: že všechno je vyřešeno, že prezident Trump pozici Ruska plně chápe a že teď už je to jen na Kyjevu, jak rychle se podvolí nebo kolik lidí ještě obětuje,“ popsala novinářka.
„Takhle Rusko prezentuje výsledky rozhovorů s prezidentem Trumpem. Myslím si, že čeká na další telefonát a pak se podle toho zařídí. V tuto chvíli vlastně nemá co komentovat,“ dodala Procházková.
Šír: Rusko válku začalo a může ji hned ukončit
„Stále zůstává jedna velká neznámá – mimo tisíc dalších menších – a to je to, jak se k tomu, co bylo domluveno, postaví nebo nepostaví Rusko,“ konstatoval rovněž expert na postsovětský prostor Jan Šír z Fakulty sociálních věd UK. „Vzhledem k tomu, že Rusko je tím, kdo tu válku rozpoutal a kdo ji udržuje v chodu, přestože ji může ukončit – jestli ne z minuty na minuty, tak minimálně z hodiny na hodinu – tak postoj Ruska bude klíčový.“
„Když Rusové budou chtít válčit, tak Ukrajina to buď vezme na vědomí a bude se bránit, nebo nebude existovat,“ připomněl expert.
„Jestli Rusové jako záminku pro pokračování ve válce vezmou otázku územních nároků na Donbas nebo nějakou hypotetickou hrozbu, kterou hypoteticky představuje samotná ukrajinská nezávislost, nebo jestli to bude NATO nebo něco jiného, to už záleží do velké míry na kreativitě ruské propagandy,“ dodal Šír.
Kreml dál mluví o „dosažení svých cílů“
Podle mluvčí Bílého domu absolvoval Trump s ruským vládcem Vladimirem Putinem o jeho válce proti Ukrajině v pondělí odpoledne SEČ pozitivní telefonát. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sdělil, že naopak o rozhovoru Putina se Zelenským se nemluví.
Mluvčí Kremlu dále řekl, že Moskva souhlasí s názorem amerického prezidenta Trumpa, že mírová dohoda je blíže. Zároveň ale řekl, že Rusko o konci války uvažuje v kontextu dosažení svých cílů. Ruské cíle se přitom rovnají zničení nezávislé Ukrajiny a jejímu podřízení Moskvě.
Peskov nyní Ukrajinu znovu vyzval, aby se její síly stáhly z celého Donbasu, tedy z Doněcké a Luhanské oblasti. Rusko okupuje zhruba devadesát procent Donbasu, po Ukrajině ale požaduje, aby se vzdala i těch částí, které Moskva nedokázala dobýt. Týká se to i pásu opevnění, který chrání zbývající velká města na Donbasu kontrolovaná Ukrajinou, tedy Kramatorsk a Slovjansk. Pokud by se Kyjev tohoto opevnění vzdal, ruské armádě by se otevřela cesta dál do ukrajinského vnitrozemí.
Také šéf Kremlu Putin dal později najevo, že Rusko pokračuje v plánu zmocnit se čtyř ukrajinských regionů, které zčásti okupuje. „Úkol osvobození Donbasu a Záporožské i Chersonské oblasti se plní postupně, v souladu s plánem speciální vojenské operace,“ řekl Putin podle agentury Interfax na jednání s velením ruských ozbrojených sil. Použil přitom termín „osvobození“, kterým Moskva označuje dobytí a okupaci ukrajinského území. Souslovím „speciální vojenská operace“ Rusko označuje svou invazi do sousední země.
Putin také tvrdil, že ukrajinská armáda ustupuje podél celé frontové linie. Jak ale upozorňují třeba analytici z Institutu pro studium války, Moskva běžně zveličuje ruské úspěchy na bojišti, aby vytvořila dojem, že ukrajinská obrana je na pokraji kolapsu. Také novinářka Procházková zdůraznila, že líčení bojů ze strany Kremlu často neodpovídá skutečnosti. „To, co vidíme v ruských médiích, vůbec neodpovídá realitě,“ shrnula.
