Uzbecká vláda zabavuje půdu ve prospěch „plíživého Pekingu“

Uzbečtí farmáři tvrdí, že je vláda pod záminkou státem podporovaného rozvoje nutí přenechávat půdu čínským podnikům, čímž místním obyvatelům odebírá tisíce hektarů úrodných bavlníkových a pšeničných polí, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). K převodům pozemků má oficiálně docházet dobrovolně, zemědělci však pro server popsali zastrašování a výhružky ze strany tamních úředníků. Ve Střední Asii tak rostou protičínské nálady a obavy z plíživého vlivu Pekingu.

Znepokojení nad osudem úrodné půdy v takzvané Ferganské kotlině, nejhustěji zalidněné a etnicky rozmanité oblasti ve Střední Asii, vyjádřili pro RFE/RL místní farmáři. Podle nich byly velké části půdy zabrány do státní rezervy a převedeny na čínské podnikatele.

Oficiální dokumenty hovoří o tom, že převody pozemků jsou dobrovolné. Desítky svědectví, která RFE/RL poskytli ti, kteří již svou půdu přepsali, však popisují jinou realitu: nátlak, výhrůžky a zastrašování ze strany uzbeckých příslušníků donucovacích orgánů, již jednají na příkaz místních úředníků.

„Je to příkaz prezidenta. Buď se vzdejte půdy, nebo půjdete do vězení,“ popsal v anonymitě postup tamního guvernéra jeden ze zemědělců.

Hrozba vězení

Podle uzbeckého zákona o zemědělství si farmář pronajímá státní půdu na 49 let a místní vláda ani prokurátor ji nemohou odebrat, připomíná RFE/RL. Podle legislativy může být půda zabavena státem pouze na základě soudního rozhodnutí. Zemědělci však říkají, že se zábory provádějí na základě ústního příkazu hlavy regionu Šuhrata Abdurahmonova.

„Nechtěl jsem se vzdát své půdy a kladl jsem určitý odpor, ale v reakci na to povolal guvernér okresu do budovy okresní správy více než dvacet policistů a příslušníků Národní gardy a nařídil jim, aby mě a mou ženu zatkli,“ řekl Rádiu Svobodná Evropa farmář z okresu Qurgonteppa. Z důvodu hrozby uvěznění podle farmáře nyní nikdo ze zemědělců těmto postupům nevzdoruje. „Je nepravděpodobné, že by se odtamtud (z vězení) někdo z nás dostal živý a zdravý,“ dodává Uzbek.

Regionální úřady se k tvrzením zemědělců na dotaz RFE/RL nevyjádřily, informoval server.

Čínská „ekonomická past“

Převody pozemků ve Ferganské kotlině, kde se setkávají hranice Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, jsou nejnovějším projevem viditelných tendencí ve Střední Asii – nárůstu protičínských nálad vyvolaných spory o půdu, napětím na trhu práce či obav z plíživého čínského vlivu, upozorňuje RFE/RL.

Hospodářská přítomnost Pekingu ve Střední Asii v posledních letech roste rychle v rámci ambiciózní čínské iniciativy Pásmo a cesta neboli Nové Hedvábné stezky, podotýká RFE/RL. Co se týče samotného Uzbekistánu, od začátku tohoto roku je Čína jeho největším obchodním partnerem. V zemi má působit více než 3400 čínských firem, což překonává i počet ruských subjektů. Podobný model se objevil i v dalších středoasijských zemích, například v Kazachstánu.

Čínské investice slibují infrastrukturu či pracovní místa. Uzbecká politoložka Nargiza Muratalievová podle RFE/RL upozorňuje, že středoasijské země se stále častěji dostávají do takzvané čínské „ekonomické pasti“. Má jít o snadný přístup k úvěrům s často s neprůhlednými podmínkami, které mohou slabší státy nakonec vystavit politickému tlaku nebo zabavení majetku.

Muratalievová zmínila například to, že Peking v roce 2011 výměnou za odpuštění dluhů získal v Tádžikistánu více než jedenáct set kilometrů čtverečních půdy, což je jasný příklad možných důsledků chycení se do této „pasti“.

Čína je již nyní největším věřitelem v Uzbekistánu s celkovým objemem nesplacených úvěrů ve výši 3,8 miliardy dolarů (83 miliard korun), informuje RFE/RL.

„Obecnou charakteristikou čínských úvěrů pro všechny země v regionu je snadnost získání dluhů, jejich obtížné splácení a také netransparentnost postupů a specifických podmínek,“ tvrdí Muratalievová.

Splácení dluhů, převody půdy a rostoucí čínská ekonomická kontrola rovněž podle Rádia Svobodná Evropa podporují místní vnímání „neokolonialismu“, zejména pokud jsou místní komunity vyloučeny z rozhodovacích procesů.

Obavy ze zacházení jako s Ujgury

Averzi proti rozšiřující se přítomnosti Pekingu v oblasti podněcuje také tvrdé zacházení Číňanů s Ujgury a dalšími původními etnickými skupinami v čínské provincii Sin-ťiang, s nimiž mají Středoasijci společné jazykové, kulturní a náboženské vazby. Panují obavy, že stejně by mohl jednou Peking přistupovat právě i k obyvatelům této části země.

„Ukázalo se, že Číňanům se moje půda opravdu líbí, chtějí ji vzít i ostatním zemědělcům. My jsme samozřejmě proti, ale okresní guvernér, prokurátor a policejní náčelník na nás stále vyvíjejí nátlak,“ řekl RFE/RL jeden z farmářů ze západní Andižanské oblasti v Uzbekistánu.

„Největší obavy máme z toho, že se mohou následně zmocnit naší země a udělat nám totéž, co udělali Ujgurům v Sin-ťiangu,“ dodal farmář.

Rostoucí vliv Číny ve světě

Čína se snaží prosadit svůj vliv i v dalších částech světa. Kromě toho, že Tchaj-wan považuje za své území, si nárokuje i prakticky celé Jihočínské moře, včetně částí, na které vznášejí nárok Filipíny, Vietnam, Indonésie, Malajsie a Brunej.

Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) poznamenává, že Tichomoří jako takové představuje pro Čínu několik strategických příležitosti. A to jak od přístupu k zásobám ryb, dřevu či kritickým nerostným surovinám, tak po geostrategické cíle, jako je vytlačení Spojených států v blízkém regionu a zkomplikování krizového plánování USA a spojenců.

S výrazným nárůstem čínské ekonomické angažovanosti, prostřednictvím rozvojové pomoci i půjček, se zvýšila i její diplomatická přítomnost a snaha o uzavírání dvoustranných dohod s tichomořskými zeměmi, píše CSIS.

Vliv Číny je přítomný také v Latinské Americe, který vzrostl za poslední desetiletí především jejími miliardovými investicemi do infrastrukturních projektů. Jen od roku 2005 poskytly čínské státní banky devatenácti zemím Jižní a Střední Ameriky více než 140 milionů dolarů (přes tři miliardy korun), napsal s odkazem na výzkum think tanku Diálogo Interamericano server vozdeamerica.com.

Klíčovým zdrojem investic je Čína také v Africe – vzájemné vztahy mají zásadní význam pro snahu Pekingu rozšířit svůj vliv ve světovém řádu ovládaném Západem, dodává server Asia Times.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...