Uvědomme si, že sankce bolí i ty, kdo je uplatňují, řekl Žantovský

Nahrávám video

Musíme si všichni říci, že sankce bolí, a to nejen ty, proti kterým jsou uplatňovány, ale i ty, kdo je uplatňují, prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou diplomat a zahraničněpolitický poradce prezidenta Michael Žantovský. „A otázka je, jestli máme dost zodpovědnosti, abychom byli ochotni něco obětovat z vlastního pohodlí a vlastní prosperity, nebo jestli se chceme koukat na to, jak ta válka pokračuje další rok, dva roky nebo pět let,“ dodal k ruské agresi na Ukrajině.

Od srpnového jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina na Ajlašce se toho podle Žantovského v úsilí o mír příliš nepohnulo. „Ale přesto se mezinárodní situace do jisté míry zlepšila,“ doplnil s tím, že z aljašské schůzky nevzešly žádné závěry, které by Ukrajině uškodily.

Tehdejší schůzka nejvyšších představitelů Spojených států a Ruska se měla stát jakousi předehrou k dalšímu summitu, jehož by se účastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. K tomu stále nicméně nedošlo. „Já jsem tomu nevěřil nikdy,“ poznamenal Žantovský k možnosti, že by se Putin a Zelenskyj osobně setkali, a dodal, že nyní je šance na něco takového ještě menší než dříve.

Měsíc po summitu Trumpa s Putinem navíc i nadále pokračují ruské útoky, které se mnohdy zaměřují i na civilní infrastrukturu. Minulý týden se drony objevily dokonce i nad Polskem a Rumunskem. „Omyly to určitě nejsou,“ míní diplomat, který za nejpravděpodobnější považuje, že Moskva testuje technickou reakci, tedy připravenost protivzdušné obrany či schopnost drony sestřelovat. „A současně to může být výhružný signál,“ doplnil.

Rovněž ocenil reakci, která přišla ze strany Západu. Žantovský zmínil třeba pomoc z Česka, které do sousedního státu vyslalo tři vrtulníky, nebo páteční prohlášení generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho o tom, že NATO spustí operaci na posílení ochrany svého východního křídla. „Tyto kroky ukazují, že NATO to nebere na lehkou váhu,“ myslí si diplomat, podle něhož je na podobnou hrozbu třeba reagovat nejen rétoricky, ale i vojensky, což se skutečně stalo.

Obrat v Trumpově rétorice

Žantovský poukázal také na to, že v poslední době se mění Trumpova vyjádření směrem ke konfliktu na Ukrajině. V poslední době šéf Bílého domu postupně začal naznačovat, že mu s Moskvou dochází trpělivost. „Včera (v neděli) dokonce poprvé prohlásil, že považuje Rusko za agresora, což je poměrně podstatné prohlášení,“ domnívá se diplomat.

Během víkendu Trump rovněž zmínil, že je připraven uvalit na Rusko zásadní sankce, pokud tak učiní všechny státy NATO a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. „Dovoz ropy z Ruska se dnes dá nahradit. Ropa na tom cenově není nijak špatně. Státům, které ji dovážejí ještě stále z Ruska, by neuškodilo, kdyby ji dovezly z Blízkého východu nebo odjinud,“ myslí si Žantovský.

Podle něj ale celá řada zemí NATO sankce obchází i v jiných oblastech. „Když se podíváte na enormní vzrůst třeba českého zahraničního obchodu se zeměmi, jako je Kyrgyzstán nebo Kazachstán, tak každý pochopí, o co se jedná,“ přiblížil.

Válka podle diplomata zatím nesměřuje k tomu, aby jedna či druhá strana zvítězila. „Ale skutečné uzavření dovozu ruské ropy do Evropy, skutečné omezení kanálů, které směřují do Ruska přes třetí země, především státy střední Asie, Čínu a tak dále, to by zasáhlo Rusko citelně a mohlo vést ke změně jeho chování,“ zdůraznil s tím, že pokud Putin dojde k názoru, že tuto válku vyhrát nemůže a že Západ mu ji vyhrát nedovolí, tak se „něco bude muset stát“.

Vražda Charlieho Kirka

Žantovský ovšem zároveň připustil, že pozornost americké administrativy není v současné době upřena pouze na Rusko. „Pozornost Donalda Trumpa je přelétavá,“ sdělil a dodal, že „na to už jsme si zvykli“. Jednou z událostí, která nejen v rámci Spojených států v posledních dnech výrazně rezonovala, byla smrt konzervativního aktivisty Charlieho Kirka. Ten byl zastřelen minulý týden ve státě Utah. Podezřelého z jeho vraždy, jímž je muž jménem Tyler Robinson, se v pátek podařilo dopadnout.

„Ta událost, která se odehrála v Utahu, skutečně otřásla celou Amerikou a je závažnou věcí, která ovlivňuje americkou politiku a veřejné mínění, takže není vůbec překvapivé, že se jí zabývá nejen Trump, ale i velká část americké veřejnosti,“ míní Žantovský.

Ten se vyjádřil také k tomu, proč je Kirkovo zastřelení větším tématem než například vražda přední demokratické političky amerického státu Minnesota a bývalé šéfky Sněmovny reprezentantů Melissy Hortmanové, která byla společně se svým manželem zastřelena ve svém domě letos v červnu. „Bylo to stejně otřesné a mělo to vyvolat stejnou reakci,“ prohlásil Žantovský, podle něhož je ovšem rozdílnost způsobena „vinou našeho mediálního věku“, protože Kirk byl zavražděn přímo před kamerami a jeho smrt viděla celá Amerika.

„Ale také to byl samozřejmě výrazný představitel mladšího křídla hnutí MAGA spojený s Donaldem Trumpem a útok proti němu ta část americké veřejnosti, která podporuje prezidenta, bere jako útok přímo proti celému tomu hnutí,“ dodal.

Kirkova vražda je navíc tématem i v dalších zemích. Kupříkladu v tuzemsku se za zastřeleného aktivistu bude v úterý konat mše, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. Smrt podporovatele amerického prezidenta se podle Žantovského řeší napříč společností, protože polarizuje. „A to různé názorové skupiny v otázkách migrace, národní identity i genderové identity,“ vyjmenoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...