Úspěch dohody s USA o nerostech závisí na Trumpovi, řekl Zelenskyj

Nahrávám video

Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, sdělil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Reuters řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA, které by Ukrajině, jež se už tři roky brání otevřené ruské agresi, měly poskytnout bezpečnostní záruky zajištění trvalého a spravedlivého míru.

Text dohody, která počítá se zřízením investičního fondu na obnovu Ruskem napadené země, ve středu schválila ukrajinská vláda, sdělil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Ten zdůraznil, že nerostné bohatství bude nadále patřit Ukrajině a nebude převedeno na USA ani nikoho jiného. K podpisu by mělo dojít poté, co se Trump se Zelenským dohodnou na bezpečnostních zárukách, dodal ukrajinský premiér. Kyjev podle Zelenského potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA.

„Neuvažujeme o podepsání jakýchkoliv dohod bez bezpečnostních záruk,“ řekl Šmyhal podle agentury Interfax-Ukrajina. Premiér podle ní v televizním vysílání uvedl, že za dva týdny intenzivních jednání mezi vládami obou zemí se podařilo dospět k definitivnímu návrhu dohody o hospodářské spolupráci.

Trump během první schůze své vlády prohlásil, že bezpečnostní záruky musí Ukrajině poskytnout Evropa, ne USA. Ruský vládce Vladimir Putin podle něj „bude muset“ učinit ústupky při jednáních o ukončení rusko-ukrajinské války. Americký prezident však odmítl sdělit, o jaké ústupky by se mohlo jednat.

„Moc jsem chtěl, aby se v rámcové dohodě objevil alespoň návrh bezpečnostních záruk pro Ukrajinu,“ uvedl ukrajinský prezident s tím, že mu vyjednávači sdělili, že tyto záruky jsou obsaženy v desátém bodu smlouvy. Novinářům podle serveru RBK-Ukrajina dále sdělil, že dohoda může představovat velký úspěch, anebo tiše zapadnout – a že tento velký úspěch závisí na jeho jednání s šéfem Bílého domu.

Ve zmíněném desátém bodu návrhu se píše, že vláda USA podporuje úsilí Ukrajiny získat bezpečnostní záruky potřebné k nastolení trvalého míru. „Obě strany se zavazují, že budou chránit své investice,“ řekla zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Návrh dohody zveřejnila média

Návrh dohody mezitím zveřejnil web Ukrajinska pravda či agentura Reuters. Dohodu by podle zveřejněného textu měla podepsat místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková a americký ministr financí Scott Bessent.

„Dokument byl formulován tak, aby nevyžadoval ratifikaci v parlamentu,“ napsal web Ukrajinska pravda a upozornil, že jde o rámcovou dohodu, a tedy Ukrajinu teprve čekají ještě důležitější jednání s USA o dohodě, která by podrobně upravovala činnost ukrajinsko-amerického „investičního fondu pro rekonstrukci“. Fond mají podle Šmyhala obě země rovnoprávně řídit a naplňovat.

„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletí v pátek, budeme jednat o Ukrajině a podepíšeme dohodu o drahých surovinách. A o spoustě dalších věcí,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Podle Stomatové je návštěva Zelenského v USA vnímaná pozitivně.

Ukrajinskému vyjednávacímu týmu se v posledních dnech podařilo oproti předchozím americkým návrhům zcela změnit vyznění dokumentu, takže v aktuální verzi nejenže dá Trumpovi příležitost mluvit o jeho schopnosti rychle se dohodnout, ale také skutečně pomůže mezinárodní stabilitě. A to je výhodné hlavně pro Kyjev, napsala dále Ukrajinska pravda. V návrhu dohody podle Stomatové chybí slovo „dluh“, které vadilo Zelenskému.

Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný je přesvědčený, že dohoda mezi USA a Ukrajinou je oboustranně výhodná. Zklamání, že v ní nejsou bezpečnostní garance, podle něj vychází z nepochopení toho, že Trump chtěl nejprve nastavit vzájemnou ekonomickou výhodnost. „Nezapomeňme, že je to první z mnoha bodů, které obě administrativy budou projednávat,“ dodal Kopečný.

Trump svůj záměr vyměnit americkou pomoc za dodávky ukrajinských nerostů představil 3. února. Zelenskyj následně reagoval tím, že jeho země je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří jí pomáhají bránit se ruské agresi. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře napsal, že společná těžba vzácných kovů je jedním z bodů mírového plánu ukrajinského prezidenta a že o tom Zelenskyj jednal s Trumpem loni na podzim při návštěvě USA.

Nahrávám video

Nerostné bohatství Ukrajiny

Washington se dohodou s Kyjevem snaží snížit svou závislost na Číně a získat nové zdroje nerostných surovin. „(USA) chtějí zabránit tomu, aby Číňané převzali ukrajinské komodity vzácných zemin a potenciálně tam vybudovali doly,“ přiblížil politický geograf Jakob Kullik.

Na Ukrajině se nacházejí vzácné nerosty, jejichž hodnota se odhaduje na několik bilionů dolarů. Geolog Zbyněk Gabriel z České geologické služby poukázal na to, že do ceny surovin, které se stále nachází pod zemí, je potřeba započítat i náklady na jejich vytěžení. „Od nálezu suroviny v zemi trvá deset až dvacet let, než se začne těžit,“ dodal.

Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy varoval, že v současnosti jsou některá naleziště vzácných zemin kontaminovaná nevybuchlou municí, kterou bude třeba odstranit, a navíc je v jejich okolí zničená infrastruktura, do které bude potřeba investovat. Podle něj jsou právě tyto investice a střednědobý charakter výnosnosti těžby pomyslnými bezpečnostními zárukami, protože by Američané v případě další ruské invaze chránili své vložené peníze.

Kritické nerostné suroviny na Ukrajině
Zdroj: Ukrainian Geological Survey

Podle odhadů se v zemi nachází pět procent všech světových nerostných zdrojů. Jedná se například o bohaté zásoby titanu – lehkého kovu používaného při konstrukci letadel, lodí, vesmírných sond nebo ortopedických protéz a implantátů – nebo lithia, které patří mezi strategicky významné kovy využívané v digitálních technologiích a v bateriích pro elektromobily.

Na Ukrajině je pětina všech světových zásob grafitu, který se používá při výrobě baterií nebo výstavbě jaderných elektráren. Ve východoevropské zemi se navíc nachází největší ložiska uranu na kontinentě.

Množství nalezišť vzácných kovů se však nachází v oblastech na východě země, které jsou buď pod ruskou okupací, nebo jim hrozí, že je obsadí postupující ruská armáda. Některé nerosty jsou navíc obtížně těžitelné a dosud se netěží.

Nahrávám video

Americká pomoc na Ukrajině

Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman, který byl hostem pořadu Interview ČT24, kritizoval způsob vyjednávání Trumpovy administrativy s Ukrajinou. Moderátorka Tereza Řezníčková se v této souvislosti ptala, zda nejde pouze o vyjednávací strategii. „Není v tom pouze taktika, že Trump začíná tvrdě, protože chce nějakou dohodu, ke které se dospěje?“

„Takhle se nemůžete chovat v mezinárodních vztazích. To je hokynářství, které může fungovat uvnitř státu – uvnitř byznysu v soukromé sféře,“ míní Krogman. „Když rozbijete standardní očekávání všech, tak se každý bude zajišťovat proti všem. Transakční náklady jakýchkoliv činností se zvednou a všichni na tom proděláme,“ dodal. Podle Michaela Romancova zneužívají USA své silové postavení, ale z dlouhodobého hlediska jim to „přidělá problémy“.

Nahrávám video

Rusista Tomáš Glanc z Curyšské univerzity v pořadu Události, komentáře prohlásil, že dohoda vyvolává „vzpomínky na koloniální rétoriku“. „Je to ve vztahu ke Spojeným státům smutné, protože celá postkoloniální studia, celá postkoloniální rétorika začala v šedesátých a sedmdesátých letech do velké míry na amerických univerzitách. Teď to vypadá, že si dvě velmoci chtějí rozdělit velkou evropskou zemi, a dokonce i její suroviny,“ přiblížil.

Krogman přiblížil, že „Ukrajina si dnes obstarává 55 procent zbraní sama, 25 procent má od Evropy a 20 procent od USA“. Zastavení americké pomoci by znamenalo oslabení Ukrajiny, a proto podle něj Zelenskyj přistoupí na podmínky Washingtonu, protože „i těch dvacet procent je velmi podstatných proti Rusku, které má přesilu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...