USA zmírní sankce vůči Kubě, zjednoduší se například cestování

Spojené státy oznámily zmírnění sankcí vůči Kubě, které na tento karibský ostrov uvalil bývalý americký prezident Donald Trump. Administrativa současného šéfa Bílého domu Joea Bidena chce zmírnit omezení pro cestování nebo remitence, tedy peněžní převody od Kubánců z USA jejich rodinám na ostrově. Zrychlí se také vyřizování amerických víz pro Kubánce.

Jeden z představitelů Bidenovy vlády stanici CBS News řekl, že bude zpřístupněno více charterových a komerčních letů do Havany, rozšíří se konzulární služby USA na ostrově a budou obnoveny programy pro slučování rodin.

Uvolnění sankcí bude například znamenat zrušení limitu pro rodinné remitence, migranti dříve nesměli příbuzným na Kubu posílat více než tisíc dolarů (přes 23 600 korun) každé tři měsíce, píše BBC.

Změna v politice Spojených států vůči Kubě přichází po revizi, kterou americké úřady zahájily po sérii rozsáhlých protestů na ostrově v červenci loňského roku, poznamenala agentura AP. Podle agentury Reuters jde o nejvýznamnější změny v přístupu Washingtonu vůči Havaně od chvíle, co se loni v lednu prezidentského úřadu ujal demokrat Joe Biden.

Trump přerušil oteplování ve vztazích

Republikánský prezident Trump před několika lety přerušil oteplování americko-kubánských vztahů zahájené jeho demokratickým předchůdcem Barackem Obamou a vůči Havaně zavedl řadu sankcí kvůli zatýkání disidentů a omezování svobody slova a demokracie tamní vládou.

Koncem září 2017 Spojené státy stáhly téměř veškerý personál ze své ambasády v Havaně poté, co si někteří američtí diplomaté stěžovali na zdravotní potíže.

Trumpova administrativa omezila vyřizování víz, převody peněz a zpřísnila pravidla pro občany USA, kteří chtějí cestovat na Kubu z jiného důvodu než za rodinou, připomněla BBC.

Američtí představitelé však nyní podle ní zároveň mimo jiné upozornili, že nevyjmou nikoho ze sezamu, na kterém se nachází společnosti spojené s komunistickou vládou v Havaně, s nimiž mají občané USA zakázáno obchodovat.

Havana: Malý krok správným směrem

Zpráva o zmírnění sankcí bude znamenat úlevu pro tisíce Kubánců, kteří zoufale touží vidět své rodiny na Floridě a dalších místech USA, podotkla BBC.

Kubánský ministr zahraničních věcí Bruno Rodríguez oznámení přivítal, rozhodnutí Washingtonu podle něj znamená „malý krok správným směrem“. Zároveň však prohlásil, že současné kroky americké vlády „nemění embargo“ platné od roku 1962.

Hospodářské sankce vůči Kubě Washington zavedl už v roce 1960 poté, co tam revoluce svrhla proamerického diktátora Fulgencia Batistu a nová kubánská vláda mimo jiné znárodnila i majetek zahraničních firem. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky, které obnovil až prezident Obama.

Dojde i na Venezuelu

Washington zruší také některé sankce uvalené na Venezuelu, uvedly později v úterý agentury. Cílem rozhodnutí Bidenovy administrativy je podpořit dialog mezi vládou autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a opozicí. 

Washington umožní americké společnosti Chevron, aby jednala s venezuelskou státní ropnou firmou PDVSA o budoucí spolupráci. „Nedovoluje to ale uzavření jakékoliv dohody s PDVSA ani zapojení do jakékoliv aktivity týkající se PDVSA,“ řekl tisku vysoký představitel americké administrativy. Americká vláda také zruší sankce uvalené na vysokého představitele Madurova režimu a synovce první dámy Carlose Erika Malpicu-Florese. Spojené státy ale ponechají v platnosti zákaz provádět finanční transakce s venezuelskou vládou či státními firmami.

Biden chce podpořit jednání mezi vládou a opozicí, jejíž zástupci loni jednali v Mexiku. Cílem bylo najít dohodu, která by vedla k uspořádání svobodných a férových voleb výměnou za zmírnění amerických sankcí, které tvrdě dopadají na fungování venezuelského ropného sektoru. Maduro jednání pozastavil v říjnu poté, co byl do USA vydán ke stíhání blízký spolupracovník venezuelské vlády Alex Saab.

Podle agentury EFE o zmírnění sankcí požádala opozice vedená předákem Juanem Guaidóem, kterého Washington uznává za prozatímního prezidenta země. Uvolnění sankcí je podle amerického představitele „výsledkem dohody mezi oběma stranami o návratu k rozhovorům, což by mělo být ohlášeno co nejdříve“. Další uvolnění sankcí bude záviset na konkrétních výsledcích jednání.

Venezuela má jedny z největších zásob ropy na světě, v posledních letech ale těžba postupně klesala. Částečně za to mohou i americké sankce. Již zmíněná společnost Chevron spolupracovala s PDVSA na části těžby, což musela v roce 2020 kvůli sankcím přerušit. Špatná kondice klíčového ropného sektoru má dopad na celou venezuelskou ekonomiku, jež má v posledních letech výrazné problémy se zásobováním. Kvůli špatným ekonomickým podmínkám i vládním represím Venezuelu v uplynulých letech opustilo na šest milionů lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 mminutami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 4 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...