Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa uvalila sankce na čtyři soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC), informovaly tiskové agentury s odvoláním na americké ministerstvo zahraničí. Podle Reuters jde o bezprecedentní odvetu za to, že tento válečný tribunál vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a také že v minulosti rozhodl o zahájení vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu.
Terčem amerických sankcí se staly soudkyně z Beninu, Peru, Slovinska a Ugandy. „Jako soudkyně se tyto čtyři osoby aktivně podílely na nelegitimních a nepodložených krocích ICC namířených proti Americe nebo našemu blízkému spojenci Izraeli,“ uvedl v prohlášení ministr zahraničí Marco Rubio. „ICC je zpolitizovaný a falešně si nárokuje neomezenou volnost při vyšetřování, obviňování a stíhání státních příslušníků Spojených států a našich spojenců,“ míní šéf diplomacie USA.
ICC toto opatření vzápětí odsoudil s tím, že jde o pokus podkopat nezávislost mezinárodní soudní instituce, která poskytuje naději a spravedlnost milionům obětí „nepředstavitelných zvěrstev“.
Na obranu ICC se v pátek postavil rovněž předseda Evropské rady António Costa s tím, že soud je „základním kamenem mezinárodní spravedlnosti“. „ICC nestojí proti národům, staví se proti beztrestnosti. Musíme chránit jeho nezávislost a integritu. Vláda práva musí zvítězit nad vládou moci,“ napsal předseda unijních summitů na sociální síti X.
Netanjahu naopak krok Spojených států uvítal. „Spravedlivě jste se postavili za právo Izraele, Spojených států a všech demokracií na obranu před brutálním terorem,“ uvedl na síti X izraelský premiér.
USA vadí vyšetřování amerických vojáků i Izraele
Soudkyně Solomy Balungi Bossaová z Ugandy a Luz del Carmen Ibanez Carranzaová z Peru zasedají v ICC od roku 2018. V roce 2020 se podílely na rozhodnutí, které umožnilo prokurátorovi soudu zahájit vyšetřování údajných válečných zločinů amerických vojáků v Afghánistánu, napsala agentura Reuters. Od roku 2021 soud snížil prioritu tohoto vyšetřování a zaměřil se na údajné zločiny spáchané afghánskou vládou a silami Talibanu.
Soudci ICC také loni v listopadu schválili vydání zatykačů na Netanjahua, bývalého izraelského ministra obrany Joava Gallanta a někdejšího vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Muhammada Dejfa za údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti během konfliktu v Pásmu Gazy. Soudkyně Reine Alapini-Gansouová z Beninu a Beti Hohlerová ze Slovinska rozhodly ve prospěch vydání zatykače na Netanjahua a Galanta, doplnil Rubio.
Sankce zahrnují zmrazení majetku daných osob v USA a také zákaz cestování do USA pro ně i jejich rodiny.
Čtvrteční krok dále prohlubuje nevraživost Trumpovy administrativy vůči této mezinárodní instituci. Letos v únoru Washington zařadil na svůj seznam „zvláštně označených a blokovaných osob“ hlavního žalobce haagského soudu Karima Khana. Ten minulý měsíc dočasně odstoupil z funkce, než se vyšetří podezření vůči jeho osobě ze sexuálních deliktů.
Spojené státy ani Izrael nepatří mezi 125 smluvních států soudu a jeho jurisdikci neuznávají.
