USA oznámily vojenskou pomoc Ukrajině za 500 milionů dolarů

Nahrávám video
Události: Jednání o pomoci Ukrajině v Ramsteinu
Zdroj: ČT24

Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek na schůzce takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein oznámil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů. Další balíčky slíbily podle něj Norsko či Dánsko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku schůzky řekl, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny.

Na pětadvacáté schůzce kontaktní skupiny jednají zástupci více než padesáti spojeneckých zemí o další podpoře Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání otevřené ruské invazi. Setkání se účastní kromě Zelenského a Austina také německý ministr obrany Boris Pistorius, generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Podle Zelenského by bylo pošetilé, kdyby dál nepokračovala spolupráce v ramsteinské skupině. „Urazili jsme tak dlouhou cestu a bylo by upřímně pošetilé (...) nepokračovat v práci na obranné koalici, kterou jsme vytvořili,“ řekl. „Nehledě na to, co se děje ve světě, každý chce mít jistotu, že jeho země nebude vymazaná z mapy,“ dodal.

Podle Zelenského by se měla nyní také prohloubit spolupráce Ukrajiny a jejích spojenců při výrobě dronů. „Prosím, investujte do této silné stránky Ukrajiny,“ řekl. Vyzval také k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany a v této souvislosti zmínil středeční ruský úder na Záporoží, který si vyžádal třináct obětí.

Cílem Kyjeva je podle Zelenského ukončit válku důstojně, a to ještě v tomto roce. Prezident rovněž uvedl, že vyslání vojenských kontingentů spojeneckých zemí na Ukrajinu by bylo jedním „z nejlepších nástrojů“, jak donutit Moskvu k uzavření míru. Přes pokračující západní podporu nyní ruské síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny pomalu postupují.

Slíbená pomoc

Americký ministr obrany Austin slíbil Ukrajině novou vojenskou pomoc za půl miliardy dolarů (12,2 miliardy korun). Balíček podle něj obsahuje munici do protiletadlových systémů, munici a technickou podporu pro stíhačky F-16 a mostní systémy. Další balíčky pro Ukrajinu podle amerického ministra chystají například i Dánsko a Norsko. USA jsou co do objemu vojenské pomoci nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny. „Pokud (ruský vládce Vladimir) Putin spolkne Ukrajinu, jeho apetit jen poroste,“ varoval Austin.

Německý ministr obrany Pistorius na tiskové konferenci zdůraznil, že se Ukrajina může spolehnout na podporu Německa ve své obraně proti ruské agresi, a to i po nadcházejících předčasných parlamentních volbách. Ramsteinská skupina podle něj má smysl, osvědčila se a Berlín ji chce udržet i v případě, že by o ni USA ztratily zájem.

České ministerstvo obrany bez podrobností uvedlo, že ministryně Jana Černochová (ODS) při jednání kontaktní skupiny informovala o aktuálních dodávkách munice na ukrajinské bojiště a o dalších formách podpory ze strany České republiky.

Čtvrteční ramsteinská schůzka je poslední za úřadování amerického prezidenta Joea Bidena a není vyloučené, že je úplně poslední, protože příští šéf Bílého domu Donald Trump nebude chtít v tomto formátu pokračovat. V úterý Trump řekl, že doufá, že v rusko-ukrajinském konfliktu se podaří uzavřít příměří do šesti měsíců od jeho nástupu do funkce. Dříve tvrdil, že válku ukončí do 24 hodin po nástupu do úřadu.

Brigádní generál v záloze František Mičánek České televizi řekl, že budoucí pomoc Trumpa Ukrajině vidí poměrně optimisticky. „Když delší dobu sleduji jeho vyjádření, tak po tom úderném ‚zajistím mír na Ukrajině za 24 hodin‘ už dnes hovoří velmi opatrně, že to bude trvat možná i půl roku,“ upozornil Mičánek s tím, že podle něj Trump začíná vnímat situaci více realisticky než doposud. „Z toho se dá dedukovat, že ani pomoc Ukrajině nebude zřejmě jednorázově utnuta tak, jak původně zaznívalo z blízkého okolí Trumpa,“ domnívá se.

Nahrávám video
Studio ČT24: Mičánek ke schůzce v Ramsteinu
Zdroj: ČT24

Podle Mičánka je ale možné, že bude pomoc realizována jinak, například tak, že USA budou chtít po Evropě za vojenskou pomoc Ukrajině platit. Dodal, že pokračování kontaktní skupiny je žádoucí, protože je to jediná koordinační síla schopná se domluvit na krátkodobé i dlouhodobé pomoci Kyjevu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...