USA oznámily vojenskou pomoc Ukrajině za 500 milionů dolarů

Nahrávám video

Americký ministr obrany Lloyd Austin ve čtvrtek na schůzce takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na letecké základně Ramstein oznámil další balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 500 milionů dolarů. Další balíčky slíbily podle něj Norsko či Dánsko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na začátku schůzky řekl, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny.

Na pětadvacáté schůzce kontaktní skupiny jednají zástupci více než padesáti spojeneckých zemí o další podpoře Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání otevřené ruské invazi. Setkání se účastní kromě Zelenského a Austina také německý ministr obrany Boris Pistorius, generální tajemník NATO Mark Rutte či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Podle Zelenského by bylo pošetilé, kdyby dál nepokračovala spolupráce v ramsteinské skupině. „Urazili jsme tak dlouhou cestu a bylo by upřímně pošetilé (...) nepokračovat v práci na obranné koalici, kterou jsme vytvořili,“ řekl. „Nehledě na to, co se děje ve světě, každý chce mít jistotu, že jeho země nebude vymazaná z mapy,“ dodal.

Podle Zelenského by se měla nyní také prohloubit spolupráce Ukrajiny a jejích spojenců při výrobě dronů. „Prosím, investujte do této silné stránky Ukrajiny,“ řekl. Vyzval také k dodání slíbených systémů protivzdušné obrany a v této souvislosti zmínil středeční ruský úder na Záporoží, který si vyžádal třináct obětí.

Cílem Kyjeva je podle Zelenského ukončit válku důstojně, a to ještě v tomto roce. Prezident rovněž uvedl, že vyslání vojenských kontingentů spojeneckých zemí na Ukrajinu by bylo jedním „z nejlepších nástrojů“, jak donutit Moskvu k uzavření míru. Přes pokračující západní podporu nyní ruské síly za cenu velkých ztrát na východě Ukrajiny pomalu postupují.

Slíbená pomoc

Americký ministr obrany Austin slíbil Ukrajině novou vojenskou pomoc za půl miliardy dolarů (12,2 miliardy korun). Balíček podle něj obsahuje munici do protiletadlových systémů, munici a technickou podporu pro stíhačky F-16 a mostní systémy. Další balíčky pro Ukrajinu podle amerického ministra chystají například i Dánsko a Norsko. USA jsou co do objemu vojenské pomoci nejštědřejším podporovatelem Ukrajiny. „Pokud (ruský vládce Vladimir) Putin spolkne Ukrajinu, jeho apetit jen poroste,“ varoval Austin.

Německý ministr obrany Pistorius na tiskové konferenci zdůraznil, že se Ukrajina může spolehnout na podporu Německa ve své obraně proti ruské agresi, a to i po nadcházejících předčasných parlamentních volbách. Ramsteinská skupina podle něj má smysl, osvědčila se a Berlín ji chce udržet i v případě, že by o ni USA ztratily zájem.

České ministerstvo obrany bez podrobností uvedlo, že ministryně Jana Černochová (ODS) při jednání kontaktní skupiny informovala o aktuálních dodávkách munice na ukrajinské bojiště a o dalších formách podpory ze strany České republiky.

Čtvrteční ramsteinská schůzka je poslední za úřadování amerického prezidenta Joea Bidena a není vyloučené, že je úplně poslední, protože příští šéf Bílého domu Donald Trump nebude chtít v tomto formátu pokračovat. V úterý Trump řekl, že doufá, že v rusko-ukrajinském konfliktu se podaří uzavřít příměří do šesti měsíců od jeho nástupu do funkce. Dříve tvrdil, že válku ukončí do 24 hodin po nástupu do úřadu.

Brigádní generál v záloze František Mičánek České televizi řekl, že budoucí pomoc Trumpa Ukrajině vidí poměrně optimisticky. „Když delší dobu sleduji jeho vyjádření, tak po tom úderném ‚zajistím mír na Ukrajině za 24 hodin‘ už dnes hovoří velmi opatrně, že to bude trvat možná i půl roku,“ upozornil Mičánek s tím, že podle něj Trump začíná vnímat situaci více realisticky než doposud. „Z toho se dá dedukovat, že ani pomoc Ukrajině nebude zřejmě jednorázově utnuta tak, jak původně zaznívalo z blízkého okolí Trumpa,“ domnívá se.

Nahrávám video

Podle Mičánka je ale možné, že bude pomoc realizována jinak, například tak, že USA budou chtít po Evropě za vojenskou pomoc Ukrajině platit. Dodal, že pokračování kontaktní skupiny je žádoucí, protože je to jediná koordinační síla schopná se domluvit na krátkodobé i dlouhodobé pomoci Kyjevu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...