Armáda převzala moc na Madagaskaru

Armáda v úterý převzala vládu nad Madagaskarem a rozpustila senát spolu s ústavním soudem, zatímco sněmovna bude nadále zasedat. Nový madagaskarský vůdce, plukovník Michael Randrianirina po převratu oznámil, že si armáda moc podrží na přechodné období osmnácti měsíců až dvou let. Až poté podle něj budou volby, informuje server BBC. Ústavní soud o něco dříve Randrianirinu vyzval, aby se ujal funkce prezidenta a nové volby uspořádal do šedesáti dní, vojáci však předtím oznámili rozpuštění soudu.

Opoziční poslanci v pondělí oznámili, že na úterý svolají zasedání Národního shromáždění, na němž by hlasovali o sesazení prezidenta Andryho Rajoeliny. Jeho kancelář ale dopoledne na Facebooku zveřejnila prohlášení, v němž Rajoelina dolní komoru rozpustil.

„V souladu s článkem 60 ústavy se Národní shromáždění rozpouští. Toto rozhodnutí je nezbytné pro obnovení pořádku v naší zemi a k posílení demokracie,“ citovala ho agentura AFP.

Reuters v této souvislosti podotkl, že nebylo jasné, zda bylo jeho rozhodnutí právně podložené. Prezident totiž v neděli kvůli údajným pokusům o atentát uprchl ze země a předsedu sněmovny neinformoval.

Poslanci 163členné komory i přesto začali po 14:00 SELČ hlasovat, jak plánovali. Opozice dříve svůj krok zdůvodnila neobsazením prezidentského úřadu. Pro prezidentův konec ve funkci se vyjádřilo 130 zákonodárců.

Madagaskarský prezident Andry Rajoelina
Zdroj: Reuters/Siphiwe Sibeko

„Zasedání (sněmovny) bylo protiústavní a jakékoliv rozhodnutí nebo usnesení, které z něj vyplyne, je po jejím rozpuštění neplatné,“ reagoval podle Reuters prezident. O jeho definitivním sesazení měl následně rozhodnout ústavní soud, ten už ale nyní prakticky neexistuje.

„Od dnešního dne (úterý) přebíráme moc a rozpouštíme senát a ústavní soud. Národní shromáždění necháme pokračovat v práci,“ citovala agentura AFP plukovníka Randrianirinu, který stojí v čele elitní armádní jednotky CAPSAT. Ta se v sobotu proti Rajoelinovi vzbouřila a postavila se na stranu lidí, kteří proti prezidentovi demonstrovali v ulicích.

Na otázku, zda vyhlásí volby, Randrianirina odpověděl: „Samozřejmě.“ Dodal však, že se tak stane během příštích „osmnácti měsíců až dvou let“, cituje plukovníka BBC. „Vytvoříme vládu a dosáhneme shody,“ ujistil Randrianirina novináře před prezidentským palácem.

Rajoelina odjel po dohodě s Macronem

Prezident Rajoelina z ostrova podle médií uprchl v neděli na palubě francouzského vojenského letounu, a to po dohodě s francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. Zdůvodnil to údajnými opakovanými pokusy o atentát, proto se prý rozhodl ukrýt na dosud neznámém místě.

Macron se k Rajoelinově útěku v pondělí nechtěl vyjádřit a jen řekl, že je situací na ostrově znepokojen, a vyzval k respektování ústavy. V úterý lidé v metropoli Antananarivu podle AFP nesli protifrancouzské transparenty, na kterých byly nápisy „Pryč s Francií“ nebo „Pryč s Rajoelinou a Macronem“.

Madagaskarský prezident se o víkendu ocitl v izolaci, když se v sobotu k tisícům demonstrantů přidala jednotka CAPSAT, která převzala kontrolu nad ozbrojenými silami v zemi. V pondělí se na stranu protestujících přidalo četnictvo a v úterý i policie, která byla v minulosti kritizována za tvrdý zákrok proti mladým demonstrantům.

Začalo to výpadky proudu a nedostatkem vody

Demonstrace na Madagaskaru začaly 25. září a byly původně namířeny proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody. Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest a především mladí lidé žádali rezignaci kabinetu i jedenapadesátiletého prezidenta. Ten sice na konci září rozpustil vládu a odvolal premiéra, svou funkci ale vykonává dál.

Ostrovem od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítají politické a povolební krize. Prezident Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009, kdy mu pomohli právě příslušníci CAPSATu, a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019 a potřetí v roce 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...