Armáda převzala moc na Madagaskaru

Armáda v úterý převzala vládu nad Madagaskarem a rozpustila senát spolu s ústavním soudem, zatímco sněmovna bude nadále zasedat. Nový madagaskarský vůdce, plukovník Michael Randrianirina po převratu oznámil, že si armáda moc podrží na přechodné období osmnácti měsíců až dvou let. Až poté podle něj budou volby, informuje server BBC. Ústavní soud o něco dříve Randrianirinu vyzval, aby se ujal funkce prezidenta a nové volby uspořádal do šedesáti dní, vojáci však předtím oznámili rozpuštění soudu.

Opoziční poslanci v pondělí oznámili, že na úterý svolají zasedání Národního shromáždění, na němž by hlasovali o sesazení prezidenta Andryho Rajoeliny. Jeho kancelář ale dopoledne na Facebooku zveřejnila prohlášení, v němž Rajoelina dolní komoru rozpustil.

„V souladu s článkem 60 ústavy se Národní shromáždění rozpouští. Toto rozhodnutí je nezbytné pro obnovení pořádku v naší zemi a k posílení demokracie,“ citovala ho agentura AFP.

Reuters v této souvislosti podotkl, že nebylo jasné, zda bylo jeho rozhodnutí právně podložené. Prezident totiž v neděli kvůli údajným pokusům o atentát uprchl ze země a předsedu sněmovny neinformoval.

Poslanci 163členné komory i přesto začali po 14:00 SELČ hlasovat, jak plánovali. Opozice dříve svůj krok zdůvodnila neobsazením prezidentského úřadu. Pro prezidentův konec ve funkci se vyjádřilo 130 zákonodárců.

Madagaskarský prezident Andry Rajoelina
Zdroj: Reuters/Siphiwe Sibeko

„Zasedání (sněmovny) bylo protiústavní a jakékoliv rozhodnutí nebo usnesení, které z něj vyplyne, je po jejím rozpuštění neplatné,“ reagoval podle Reuters prezident. O jeho definitivním sesazení měl následně rozhodnout ústavní soud, ten už ale nyní prakticky neexistuje.

„Od dnešního dne (úterý) přebíráme moc a rozpouštíme senát a ústavní soud. Národní shromáždění necháme pokračovat v práci,“ citovala agentura AFP plukovníka Randrianirinu, který stojí v čele elitní armádní jednotky CAPSAT. Ta se v sobotu proti Rajoelinovi vzbouřila a postavila se na stranu lidí, kteří proti prezidentovi demonstrovali v ulicích.

Na otázku, zda vyhlásí volby, Randrianirina odpověděl: „Samozřejmě.“ Dodal však, že se tak stane během příštích „osmnácti měsíců až dvou let“, cituje plukovníka BBC. „Vytvoříme vládu a dosáhneme shody,“ ujistil Randrianirina novináře před prezidentským palácem.

Rajoelina odjel po dohodě s Macronem

Prezident Rajoelina z ostrova podle médií uprchl v neděli na palubě francouzského vojenského letounu, a to po dohodě s francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. Zdůvodnil to údajnými opakovanými pokusy o atentát, proto se prý rozhodl ukrýt na dosud neznámém místě.

Macron se k Rajoelinově útěku v pondělí nechtěl vyjádřit a jen řekl, že je situací na ostrově znepokojen, a vyzval k respektování ústavy. V úterý lidé v metropoli Antananarivu podle AFP nesli protifrancouzské transparenty, na kterých byly nápisy „Pryč s Francií“ nebo „Pryč s Rajoelinou a Macronem“.

Madagaskarský prezident se o víkendu ocitl v izolaci, když se v sobotu k tisícům demonstrantů přidala jednotka CAPSAT, která převzala kontrolu nad ozbrojenými silami v zemi. V pondělí se na stranu protestujících přidalo četnictvo a v úterý i policie, která byla v minulosti kritizována za tvrdý zákrok proti mladým demonstrantům.

Začalo to výpadky proudu a nedostatkem vody

Demonstrace na Madagaskaru začaly 25. září a byly původně namířeny proti častým výpadkům proudu a nedostatku vody. Postupně se ale změnily v otevřený protivládní protest a především mladí lidé žádali rezignaci kabinetu i jedenapadesátiletého prezidenta. Ten sice na konci září rozpustil vládu a odvolal premiéra, svou funkci ale vykonává dál.

Ostrovem od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 zmítají politické a povolební krize. Prezident Rajoelina se dostal k moci poprvé po puči v roce 2009, kdy mu pomohli právě příslušníci CAPSATu, a v čele přechodné vlády zůstal do roku 2014. Podruhé se prezidentské funkce ujal v roce 2019 a potřetí v roce 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 mminutami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 4 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...