Ukrajinu brání také jednotka Kraken. Stává se i cílem ruské propagandy

Kromě ukrajinské armády bojují na frontě také dobrovolníci. Jednotka Kraken vznikla samovolně, stojí na bývalých azovcích, ale i spoustě dalších bojovníků a zodpovídá se ukrajinskému ministerstvu obrany. Kvůli svému různorodému složení se stává i cílem ruské propagandy.

Jednotku Kraken založili bývalí bojovníci pluku Azov. Vede ho Konstantin Nemičev, šestadvacetiletý politik z Charkova. V posledních volbách neúspěšně kandidoval na starostu a měl velkou podporu u fotbalových ultras – zarytých fanoušků.

I ti tvoří část členů jednotky Kraken. Přívrženci charkovského týmu Metalist se dříve scházeli v podniku jménem Wall, který v roce 2014 zasáhla údajně ruská raketa a zabila jedenáct fotbalových fanoušků.

Kromě zmíněných ultras a azovských veteránů jsou mezi bojovníky lidé, kteří před válkou pracovali třeba jako vyhazovači anebo fitness nadšenci.

Jednotka Kraken sice není oficiální součástí ukrajinských ozbrojených sil, zodpovídá se ale tamnímu ministerstvu obrany. Mluvčí neuvádí žádná oficiální čísla, členové ale odhadují, že má asi osmnáct set členů.

Bojovali tím, co měli

Ještě krátce před začátkem velké ruské invaze, v únoru 2022, vykonala ukrajinská rozvědka v Charkově „dodatečná zpravodajská opatření“, aby se záhy objevily úkryty se zbraněmi, které s 24. únorem a ruskou agresí našly uplatnění, popisuje server Ukrajinska pravda.

Zbraně využili dobrovolníci k obraně města. Mnoho z nich se pak stalo právě členy jednotky Kraken. „Věděli jsme, co se blíží, a připravovali jsme se,“ říká velitel, který používá pseudonym Vito.

Několik dní po začátku invaze podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj amnestii. Vztahovala se i na Serhije Velyčka, který se v den ruského vpádu ještě nacházel ve vyšetřovací vazbě a který se následně přidal k obráncům Charkova. Teď je stejně jako Nemičev, který jednotku řídí, důstojníkem vojenské rozvědky ministerstva a odpovídá za bojovníky Krakenu.

V březnu, po útoku na vesnici Vilhivku nedaleko Charkova, se z dobrovolných obránců začal tvořit útvar. Vito navrhl, aby se jmenoval Kraken. „Je to stvoření ze skandinávské mytologie, které každého zničí,“ vysvětlil.

V prvních měsících otevřeného konfliktu popisovali někteří novináři, že i přes přípravu bojovníkům často chybělo vybavení a museli si vystačit s domáckými náhražkami. Nejlepší nebyla ani disciplína, co se týče třeba bezpečného ovládání zbraní.

Co na sobě sami krakenští bojovníci vyzdvihují, je elán. „Všechno, co potřebujeme, je, aby spojenci dodali Ukrajině zbraně, které pomůžou zatlačit Rusy zpět za hranice. My dodáme zbytek,“ řekl reportérovi Washington Post sedmadvacetiletý Anton.

Ruské snahy o diskreditaci

Kraken se podobně jako pluk Azov stal oblíbeným cílem ruské propagandy. Protože od něj odvozuje svou existenci, pojí se s ním i podobné narativy. Jeho kritici říkají, že v něm bojují nacionalisté a příznivci krajní pravice. Velitelé jednotky připouštějí, že by mezi jejími členy mohli být takoví lidé, říkají ale, že mnohem víc je těch, kteří takové smýšlení nemají, a že složení útvaru je mnohem rozmanitější.

Do jednotky se nedostane každý. Zájemci o členství napřed vyplní vstupní formulář, potom musí projít testováním a zkouškou na detektoru lži. Pokud nejsou pochyby o jejich motivaci a způsobilosti, postoupí do tréninkového centra, kde stráví dva týdny. Když trénink absolvují úspěšně, stanou se řádnými členy Krakena. Podle Vita je to asi 30 až 35 procent adeptů.

Rusko pravidelně hlásí své válečné úspěchy, mezi nimi i to, jak údajně poráží krakenskou jednotku. Ruští vojáci prý měli v červenci zabít 350 jejich bojovníků a v dalších měsících zničit několik základen.

Ruský generál ve výslužbě Vladimir Šamanov tvrdil, že se vojákům podařilo zajmout i velitele Krakenu. „Plazí se nám právě teď u nohou a prosí o milost,“ prohlásil. Nemičev a Velyčko ještě ten samý den natočili video, kterým to vyvrátili.

Objevila se také obvinění, podle kterých krakenští bojovníci špatně zachází s válečnými zajatci. Nemičev se dostal na seznam osob chtěných Moskvou za údajné zabití osmi ruských vojáků.

Britská BBC se pokoušela ověřit video, na kterém vojáci, kteří měli údajně patřit k jednotce Kraken, stříleli zajaté protivníky do nohou. Jestli jsou záběry pravé, se ale zjistit nepodařilo, zjistili ale, že byly pořízeny na farmě poblíž Charkova, a podle počasí odhadli datum vzniku na loňský březen. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...