Novou ukrajinskou premiérkou se ve čtvrtek stala Julija Svyrydenková, když ji do funkce zvolil parlament, píše agentura Reuters s odvoláním na opozičního poslance Oleksije Hončarenka. Devětatřicetiletá Svyrydenková, která byla dosud místopředsedkyní vlády a ministryní hospodářství, ve funkci nahradila Denyse Šmyhala. Prioritou jejího kabinetu je zajistit spolehlivé zásobování armády a posílit domácí produkci zbraní.
Podle fotografie elektronické hlasovací tabule ve sněmovně, kterou zveřejnil další zákonodárce Jaroslav Železnjak, hlasovalo 22 poslanců proti jejímu jmenování a 26 se zdrželo.
Parlament také potvrdil ve funkci ministra zahraničí dosavadního šéfa diplomacie Andrije Sybihu. Šmyhala zákonodárci schválili na postu ministra obrany, napsala agentura Reuters.
Podle předchozích prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se zdálo, že by se dosavadní ministr obrany Rustem Umerov mohl stát novým velvyslancem ve Spojených státech. Ve čtvrtek ale Zelenskyj na síti X napsal, že velvyslankyní v USA by měla být nynější místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová.
Stefanišynovou, která měla ve vládě odpovědnost za euro-atlantickou integraci Ukrajiny, nyní Zelenskyj jmenoval zvláštní prezidentskou představitelkou v USA. Tato funkce jí podle hlavy státu umožní rozvíjet vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem, než se stane velvyslankyní.
„Válka nedává prostor k otálení,“ řekla Svyrydenková
Svyrydenkovou Zelenskyj požádal v pondělí, aby se ujala funkce šéfky vlády. Svůj krok zdůvodnil potřebou posílit potenciál domácí ekonomiky a zvýšit výrobu zbraní. „Je pro mě velkou ctí vést dnes vládu Ukrajiny,“ napsala po svém zvolení politička na síti X.
„Mým hlavním cílem jsou skutečné, pozitivní výsledky, které každý Ukrajinec pocítí v každodenním životě. Válka nedává prostor k otálení. Musíme jednat rychle a rozhodně,“ podotkla dále s tím, že priority její vlády pro prvních šest měsíců jsou spolehlivé zásobování armády, rozšíření domácí výroby zbraní a posílení technologické síly obranných sil.
Slíbila také podporu podnikatelům, širokou deregulaci a zrychlení rozsáhlé privatizace. „Zároveň jsme už zahájili optimalizaci státní správy a spouštíme úplný audit veřejných výdajů s cílem dosáhnout skutečných úspor. Žádná politická loajalita – jen čísla a reálné výsledky,“ doplnila.
Svyrydenková vyjednávala dohodu o nerostech s USA
Svyrydenková je vystudovanou ekonomkou. Od roku 2021 působila jako první místopředsedkyně vlády a ministryně hospodářství. Letos podle Reuters sehrála klíčovou roli při jednání s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa o dohodě týkající se přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům. Dohoda byla předmětem dlouhého vyjednávání a nakonec ji na přelomu dubna a května podepsali ve Washingtonu právě Svyrydenková a americký ministr financí Scott Bessent.
Politička je představitelkou mladé generace ukrajinských lídrů, jako je Zelenskyj, kteří vedou zemi v době ruské plnohodnotné invaze a ostře kontrastují s elitami sovětského typu, které dominují v Rusku, napsala o ní zase agentura AFP.
Svyrydenková působila pět let ve správě Černihivské oblasti a následně se přesunula do Kyjeva, kde se stala zástupkyní šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. „Z toho plyne určitá kritika, kdy někteří soudí, že je to člověk Jermaka, že je to člověk Zelenského,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová.
Šmyhal, jehož demisi parlament přijal ve středu, stál v čele ukrajinské vlády od března 2020, což z něj učinilo nejdéle sloužícího předsedu vlády této země od doby, kdy získala nezávislost na Sovětském svazu v roce 1991.
První a dosud jedinou ženou v čele ukrajinské vlády byla Julija Tymošenková, která proslula jako jedna z vůdčích osobností takzvané oranžové revoluce. Premiérkou byla nejprve od ledna do září 2005 a poté znovu od prosince 2007 do března 2010.
Svyrydenková byla od roku 2021 ministryní hospodářství a zároveň první místopředsedkyní vlády. V dubnu 2025 stála v čele ukrajinské delegace, která ve Washingtonu dojednala dohodu mezi Spojenými státy a Ukrajinou o nerostných surovinách.
Kyjev a Washington poté spustily společný investiční fond pro obnovu Ukrajiny. Šlo o součást dohody o přístupu Američanů k ukrajinským přírodním zdrojům. Hodnota nerostného bohatství v hloubi Ruskem okupovaných území Ukrajiny činí podle Svyrydenkové okolo 350 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu korun).
Na sociální síti X Svyrydenková 23. dubna napsala, že její země je připravena vyjednávat, ale nikoliv kapitulovat, a zdůraznila, že jde rovněž o principiální postoj ukrajinské delegace na jednání v Londýně se západními partnery. Za nezbytný první krok označila úplné příměří.
„Naši lidé nepřijmou zmrazený konflikt maskovaný jako mír. Nikdy neuznáme okupaci Krymu. A pokud nezískáme členství v NATO, bude Ukrajina vyžadovat závazné bezpečnostní záruky, a to dostatečně silné, aby odradily příští agresi v budoucnu, a dostatečně jasné, aby zajistily trvalý mír,“ vysvětlila tehdy.
Svyrydenková v únoru 2025 uvedla, že ukrajinská ekonomika po bezprecedentním propadu o třicet procent v roce 2022, kdy ruská vojska vpadla do země, pokračuje – a to i zásluhou finanční pomoci od zahraničních partnerů – v postupném růstu. Již v roce 2023 ekonomika vzrostla o pět procent, loni o 3,6 procenta a hospodářský růst se očekává i letos.
V srpnu 2022 ukrajinská vláda pověřila Svyrydenkovou vedením meziresortní pracovní skupiny pro implementaci politiky státních sankcí. Svyrydenková jednala s dalšími zeměmi o posílení sankcí proti Rusku, zejména se zástupci Británie.
V politice začínala v roce 2015, kdy se stala poradkyní hejtmana Černihivského rajonu, který leží na severu Ukrajiny a hraničí s Ruskem a Běloruskem. V minulosti působila také jako zástupkyně vlivného šéfa prezidentské kanceláře Andrije Jermaka.
Narodila se 25. prosince 1985 v Černihivu. Vystudovala Kyjevskou národní obchodní a ekonomickou univerzitu, kde získala titul v oboru antimonopolního managementu.
