Ukrajinci získávají půdu pod nohama, prohlásil Stoltenberg při překvapivé návštěvě Kyjeva

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nečekaně navštívil Kyjev. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámil, že Aliance dodá zemi další munici za desítky miliard korun. Potvrdil také, že vzdušný prostor nad Rumunskem kvůli častým ruským útokům u hranic začalo střežit více amerických stíhaček. Zelenskyj požádal NATO o poskytnutí více protiletadlových systémů, které by čelily ruským útokům na energetickou infrastrukturu země.

Ukrajinské síly nadále postupují ve své protiofenzivě, hodnotí vývoj šéf Aliance. Každý metr, který získají, Rusové ztrácejí, prohlásil v Kyjevě. Ukrajinci podle něj „postupně získávají půdu pod nohama“. Jak dodal, zatímco oni bojují za své rodiny a za svobodu, Rusové za „imperiální bludy“ Moskvy.

Zatímco Ukrajina má silnou podporu od všech spojenců v NATO i mnoha dalších zemí, pozice Ruska na světové scéně oslabila, prohlásil šéf Aliance. Moskva je odříznuta od mezinárodních summitů a nezbylo jí nic jiného, než pokud jde o zbraně, hledat podporu u režimů, jako je Írán a Severní Korea, poznamenal Stoltenberg.

Generální tajemník NATO dorazil na Ukrajinu již popáté ve své funkci, podruhé od velké ruské invaze zahájené loni v únoru.

Stoltenberg připomněl, že spojenci poskytují Ukrajině i nadále vojenské vybavení a systémy, které jim pomáhají invazi zastavit. Jde mimo jiné o moderní tanky, sofistikované raketové systémy, systémy protivzdušné obrany, ale i o výcvik pilotů letounů F-16.

„Čím bude Ukrajina silnější, tím se přiblížíme k ukončení ruské agrese,“ řekl Stoltenberg. „Rusko by mohlo složit zbraně a ukončit tuto válku už dnes, Ukrajina tuto možnost nemá. Ukrajinská kapitulace by neznamenala mír, ale brutální ruskou okupaci. Mír za každou cenu by nebyl žádný mír,“ dodal šéf NATO a podpořil Zelenského desetibodový mírový plán.

„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ zdůraznil následně Stoltenberg na tiskové konferenci po boku ukrajinského prezidenta. Aliance bude stát na straně Kyjeva tak dlouho, jak to bude potřeba, konstatoval dále Stoltenberg.

Kontrakty na klíčovou munici

NATO má podle něj nyní uzavřeny rámcové smlouvy se zbrojařskými společnostmi v hodnotě 2,4 miliardy eur (58,5 miliardy korun), pokud jde o dodávky klíčové munice. Tyto smlouvy umožní členským státům NATO doplnit si vyčerpané zásoby a zároveň nadále poskytovat tolik potřebnou munici Ukrajině.

Samotná Ukrajina je podle Stoltenberga „nyní blíže NATO, než kdy byla“. Už v létě vznikla mimo jiné Rada NATO–Ukrajina, její první zasedání se uskutečnilo na summitu NATO ve Vilniusu 12. července.

Podle ukrajinského prezidenta je vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance jen otázkou času. „Děláme vše pro to, abychom se k tomuto okamžiku přiblížili,“ řekl.

Zelenskyj odjížděl z červencového summitu s vyhlídkou na další vojenskou i finanční podporu a s dohodou o urychlení budoucího procesu přijetí do NATO. Konkrétní nabídku na připojení k Alianci nicméně nedostal.

Snahy o posílení protiletecké obrany

Se Zelenským jednal v Kyjevě také nový britský ministr obrany Grant Shapps. Rozhovor se týkal posílení ukrajinské protivzdušné obrany. „Jménem celého národa vám děkuji za vše, co pro nás děláte. Jsme vděční za vaši pomoc – vojenskou, finanční, humanitární. Velmi si ceníme toho, že se na vás můžeme spolehnout,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajinský prezident vyzdvihl obrannou spolupráci Kyjeva a Londýna, která podle něj umožnila Ukrajině výrazně rozšířit své schopnosti na bojišti o zbraně dlouhého doletu.

Británie letos dodala Ukrajině střely Storm Shadow. Tyto rakety podle médií několikrát úspěšně zasáhly cíle na Ruskem okupovaném Krymu, včetně nedávného zásahu loděnice v Sevastopolu. „Jsem odhodlaný dál pokračovat ve vojenské podpoře ze strany Británie, zejména v době, kdy se blíží chladné zimní počasí,“ uvedl Shapps.

Společná výroba zbraní

Kyjev ve čtvrtek navštívil i francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. „S vašimi ministry jsem probíral konkrétně to, jak vám může pomoci francouzský průmysl. V této práci budeme samozřejmě pokračovat,“ řekl Lecornu na videu, které Zelenskyj zveřejnil na svém telegramovém účtu.

Podle agentury AFP ministra na Ukrajině doprovází představitelé francouzských zbrojařských firem, mezi nimiž nechybí například zástupci firmy Nexter, která vyrábí samohybné houfnice Caesar, jež ukrajinská armáda od Paříže už obdržela. Zastoupená je i společnost SME Delair, která v létě na Ukrajinu dodala 150 průzkumných dronů.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po setkání s Lecornuem řekl, že země plánují společnou výrobu zbraní na ukrajinském území. „Dosud jsme dováželi, nyní se snažíme umístit výrobu na Ukrajině a doufáme, že po válce budeme schopní zbraně vyvážet,“ citovala Umerova agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 16 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...