Ukrajinci připravují protiofenzivu u Chersonu. Klíčem je zisk spojnic přes Dněpr

Ukrajinská armáda se připravuje na protiútok na jihu země. Podle vojenských stratégů pro ně bude pokus o osvobození Chersonu novou kapitolou bojů, které by mohly být zásadní pro další vývoj války.

V noci ze středy na čtvrtek zřejmě zasáhly ukrajinské rakety ruské velitelské centrum v okupovaném Skadovsku v Chersonské oblasti. Ruská protivzdušná obrana byla v akci také na několika dalších místech okupovaného jihu země. V posledních dnech tam Ukrajinci s pomocí raketometů HIMARS dodaných Spojenými státy zničili několik skladů munice a paliva nepřítele. 

U města Nová Kachovka nedaleko Chersonu se ukrajinským vzdušným silám podařilo v úterý sestřelit ruskou stíhačku Su-35. Z obav z možného protiútoku podle britské rozvědky přesouvá Rusko vojáky a techniku v Chersonu a mezi Mariupolem a Záporožím. Posiluje rovněž bezpečnostní opatření v Melitopolu.

Podle serveru The Kyiv Independent poslední kroky ukrajinských ozbrojených složek nasvědčují tomu, že se jejich plná pozornost obrací k městu Cherson na jihu země. S odkazem na informace z vedení armády web informuje o tom, že se chystají zahájit protiútok proti městu, které se podařilo Rusku dobýt krátce po zahájení invaze.

Raketový systém HIMARS, který ukrajinské armádě dodaly Spojené státy, už v úterý poškodil Antonivskyj most přes Dněpr, který je pro Rusy významnou strategickou spojnicí kvůli zásobování. Kilometr dlouhý most je jednou z pouhých dvou spojnic obou břehů Dněpru na Ruskem kontrolovaném území jižní Ukrajiny.

Přístavní město Cherson ovládla ruská armáda už 2. března po těžkém ostřelování. Nyní ho okupační vojska považují za území Ruska a odborníci očekávají, že by ho mohl čekat stejný osud jako okupovaný Krym, tedy že Ruskem dosazení politici v samosprávě uspořádají referendum o připojení k největší zemi světa.  

Osvoboďte jih, zavelel Zelenskyj

Na jihu země ukrajinská armáda vyvíjí už déle než měsíc tlak na ruské linie a čelní ukrajinští představitelé, mezi nimi i prezident Volodymyr Zelenskyj, nedávno upozornili, že armáda chystá ofenzivní operace s cílem Rusy vytlačit z míst, která momentálně ovládají.  

Podle ukrajinského ministra obrany Olekseje Reznikova se už Zelenskyj po pomalých a těžkých bojích na východě definitivně rozhodl spustit protiútok s cílem osvobodit jih, pro ukrajinskou ekonomiku tak zásadní.

Během operace v Chersonské oblasti se, jak informuje novinář Ilja Ponomarenko a ukrajinská armáda, dosud podařilo osvobodit 44 vesnic a měst. Vojenští experti se ale shodují na tom, že postup zatím nemá velký dopad zejména kvůli tomu, že dosud šlo zpravidla spíše o pokusy udržet ruské síly mimo Donbas než o operace s cílem dosáhnout významných územních zisků.

Odhady hovoří o tom, že Rusové k Chersonu nasadili deset praporů taktických vojenských skupin. Je to výrazně méně než na Donbase, kam směřuje jejich hlavní pozornost a kde bylo nasazeno už přes padesát praporů. Na dvousetkilometrové frontě v Mikolajivské oblasti jsou ruské jednotky patrně kvůli nedostatku vojáků značně oslabené. 

„Cherson je na dohled a přes dalekohled už na něj Ukrajinci jasně pohlížejí,“ popsal na konci června přiblížení ukrajinských sil poradce prezidenta Oleksij Arestovyč pro magazín Newsweek. „Domnívám se, že do konce srpna budou Rusové pouze v defenzivě,“ uvedl. 

Dlouhé a krvavé boje

Více skeptičtí nad zásadním postupem Ukrajiny jsou ale podle magazínu vojenští experti z USA. „Ruské síly strávily posledních několik měsíců posilováním svých pozic ve městě a jeho okolí,“ připomíná zástupkyně ředitele pro analýzy v Centru pro bezpečnost a nové technologie na Georgetownské univerzitě Margareta Konajevová.

„Nehodlají se stáhnout, pokud k tomu nebudou absolutně donuceny, a množství palebné síly, které by k tomu bylo zapotřebí, by mohlo učinit město téměř neobyvatelným,“ varuje. Plánovaný střet podle ní bude dlouhý a krvavý, připouští však, že raketomety HIMARS by ukrajinské straně mohly výrazně pomoct.

Ruský vojenský analytik Vladislav Šurigin zase varoval před tím, že by mohlo jít o podobně zničující ostřelování jako v Mariupolu. Chersonská fronta je ale na rozdíl od Donbasu poměrně volná a průchodná, což by podle novináře Ponomarenka umožnilo ukrajinským předsunutým jednotkám prorazit ji. 

Výhodou ukrajinské pěchoty je od začátku války schopnost postupovat v menších jednotkách, myslí si izraelský obranný expert Igal Levin. „Nebudu se divit, když se ukáže, že ukrajinské průzkumné skupiny pronikají do zóny obsazené Rusy, aby prozkoumaly jejich obranu a zjistily, jak hluboko je možné se dostat,“ dodal.

Cíl: obklíčit město

Jedním z možných scénářů protiútoku je průnik na dvacet až třicet kilometrů jižně ze současných pozic k předměstí Chersonu na letiště ve vesnici Čornobajivka, které využívá ruské letectvo. Během čtyř měsíců války toto místo čelilo řadě ukrajinských útoků, které významně poškodily ruské stíhačky. Kvůli strategickému významu letiště ho ale i přes výrazné ztráty odmítají Rusové opustit. 

K ovládnutí Chersonu potřebuje Ukrajina podle serveru The Kyiv Independent splnit tři klíčové cíle, které by jí umožnily obklíčit ruskou armádu: zničit přístup do města přes Antonivskyj most a odstřihnout železniční most nedaleko vesnice Antonivka. Obě spojnice okupantům umožňují posilovat své pozice.

Zároveň by Kyjev musel ovládnout dálnici M14/P47, která Cherson spojuje s Novou Kachovkou, kde sídlí jedna z ruských základen. Ukrajinci by rovněž museli odříznout Kachovskou vodní elektrárnu, ležící asi pětapadesát kilometrů od Chersonu proti proudu Dněpru. Přehrada elektrárny totiž slouží jako most, po kterém dálnice vede. Pak by se ruská armáda neměla jak dostat přes Dněpr.

V případě úspěchu by bylo ukrajinské dělostřelectvo také dostatečně blízko, aby ruským silám zabránilo v instalaci jakéhokoli druhu přechodu přes řeku, například plovoucích mostů. Těžká blokáda města by podle expertů vyžadovala hodně času. 

V případě obklíčení ruských jednotek v Chersonu by však podle Ponomarenka musela Ukrajina postupovat velmi rychle, aby dosáhla požadovaných územních zisků. Právě to si totiž Kyjev od vychýlení fronty na jih slibuje.

Možné navrácení významné části území na jihu s pomocí zbraní spojenců označují tamní vojenští stratégové za zahájení nové kapitoly války, která se nyní na východě dostala do své opotřebovávací fáze.    

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...