Ukrajina volí prezidenta. Čokoládového krále Porošenka zřejmě porazí komik Zelenskyj

Na Ukrajině v neděli odstartovalo druhé kolo prezidentských voleb. O post hlavy státu se utká současný prezident Petro Porošenko a populární bavič Volodomyr Zelenskyj. Právě Zelenskyj je podle posledních průzkumů hlavním favoritem voleb. Nad Porošenkem by podle odhadů kyjevského mezinárodního institutu sociologie mohl zvítězit až o 47 procentních bodů.

Zelenskyj vyšel jako vítěz už z prvního kola voleb, které se uskutečnilo 31. března. Získal v něm zhruba 30 procent všech odevzdaných hlasů, což je téměř dvakrát více, než kolik obdržel Porošenko. Ten skončil s 16 procenty.

Pro Zelenského hlasovala i většina ukrajinské diaspory, která žije v Česku a na Slovensku. Porošenko naopak vyhrál například ve Švýcarsku, Norsku či Nizozemsku. Do druhého kola se pak nedostala stálice ukrajinské politiky Julija Tymošenková, která se prezidentského klání účastnila již potřetí a skončila na třetím místě.

Kandidáti se chtějí přiblížit Západu

Finalisté se v uplynulých týdnech snažili získat kromě přízně Ukrajinců také náklonnost západních mocností. Francouzský prezident Emmanuel Macron přijal oba politiky, zatímco německá kancléřka Angela Merkelová se sešla pouze s Porošenkem. Německo a Francie jsou členy takzvané normandské skupiny, která se spolu s Ukrajinou a Ruskem snaží řešit konflikt na východní Ukrajině. Zelenskyj již dříve uvedl, že by do jednání rád zapojil i Spojené státy.

Oba kandidáti tak projevují jasné prozápadní směřování, což se ukázalo jako jedna z hlavních podmínek, již si klade zhruba pětina voličů. Dalších 36 procent tvrdí, že pro ně sice nejde o hlavní faktor, ale považují ho za důležitý.

Porošenko, který je jedním z nejbohatších Ukrajinců a díky byznysu s kakaovými boby se mu přezdívá čokoládový král, v kampani avizoval, že chce Ukrajinu zařadit na seznam zemí EU a NATO. Kritici mu však vyčítají špatnou životní úroveň Ukrajiny a pomalý boj s korupcí.

Porošenko: Zelenskyj je jen loutka

Přestože sázkaři přisuzují jasné vítězství Zelenskému, Porošenko komika nepovažuje za rovnocenného kandidáta. „Osud mi do druhého kola určil loutku (Ihora) Kolomojského. A já se nestydím říct: Kolomojskému nedáme žádnou šanci,“ prohlásil Porošenko s odkazem na majitele ukrajinského televizního kanálu 1+1. Právě na něm běžel Zelenského sitcom „Služebník lidu“, ve kterém hrál učitele, jenž se náhodou stane hlavou státu. Název populárního sitcomu přejala i strana, kterou Zelenskyj založil a za niž nyní kandiduje.

Ukrajinská média již dříve napsala, že za kandidaturou Zelenského stojí právě vlivný podnikatel Kolomojskyj, který si prostřednictvím tohoto komika vyřizuje své starší spory se současným prezidentem. Kolomojskyj se údajně před lety nepohodl s vládou a Porošenkem, a přišel tak o post dněpropetrovského gubernátora. Oligarcha Kolomojskyj ale jakoukoli finanční podporu Zelenského kampaně popřel. 

Oproti Porošenkovi tak Zelenskyj představuje pro národ novou veselou tvář, podle některých médií je ale jeho politická identita nečitelná. Britský deník The Independent o Zelenském například napsal, že při jeho vystoupeních je zcela nemožné rozpoznat, kde končí showman a kde začíná politik.

Zelenskyj ve své volební kampani slibuje zintenzivnění boje proti korupci či více přímé demokracie. Hodlá také usilovat o mír na Ukrajině, a stejně jako Porošenko se chce zasadit o přistoupení země k EU a NATO. Ukrajincům dále slíbil zrušení imunity u hlavy státu, zákonodárců či soudců.

Kandidáti měli podle zákona povinnost uspořádat před volbami debatu ve veřejnoprávní televizi. Dojednávání však trvalo několik dní. Debata se nakonec uskutečnila až na druhý pokus v pátek večer na kyjevském olympijském stadionu, pouze dva dny před otevřením volebních místností. První pokus minulou neděli nevyšel, Zelenskyj totiž podle očekávání na stadion nedorazil.

Nahrávám video

Zelenskyj se kampaně příliš neúčastnil

Výsledky neděních voleb však nejsou navzdory odhadům jisté. Zpravodaj ČT Miroslav Karas uvedl, že Zelenskyj má podporu hlavně u mladých lidí, u nichž bude volební účast nejspíš nižší. 

„Zelenskyj se neúčastnil příliš osobně kampaně, odmítal chodit do živých televizních debat. Dal přednost virtuální kampani a to může podle některých expertů vést k tomu, že mladí lidé, kteří nemají zkušenosti z voleb, mohou ovlivnit výsledek. Je pro ně jednodušší někde na sociální síti označit svou podporu, ale do volebních místností už nepřijdou,“ komentoval Karas.

Ve svůj lepší výsledek tak věří i sám Porošenko. Mluvčí jeho volebního štábu v reakci na průzkumy posledních dnů uvedl, že z odhadů radost nemá, ale podle údajů, které má k dispozici on, se náskok Zelenského snižuje.

Na přesné výsledky si tak bude muset Ukrajina ještě počkat. Neúspěšná kandidátka Tymošenková v minulých dnech označila hlasování za zmanipulované, přitom právě její a Porošenkovy volební týmy byly před prvním kolem nejčastěji nařčeny ze skupování hlasů.

Hlasovací právo má na Ukrajině 35 milionů lidí, účast bývá poměrně vysoká. V posledních prezidentských volbách, v nichž v roce 2014 vyhrál Porošenko hned v prvním kole, přišlo k urnám přes 60 procent lidí.

Odevzdat hlas však nebudou mít možnost Ukrajinci žijící na anektovaném Krymu, kde ruské úřady považují volby za záležitost cizího státu. Kvůli zvýšené hrozbě násilí pravděpodobně nebudou volit ani Ukrajinci v donbaských regionech kontrolovaných povstalci. O kolik voličů přesně jde, není známo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...