Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Nahrávám video

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.

„Státní podniky, obzvláště železnice a Naftogaz, musí nezbytně zajistit, aby během topné sezony 2025 až 2026 bylo obstaráno dostatečné množství elektřiny, která je potřeba k pokrytí nejméně 50 procent celkové spotřeby,“ řekl Šmyhal. Ukrajina chce kvůli energetické krizi dovážet více elektřiny.

Šmyhal nesdělil žádné informace o tom, kolik elektřiny v současné době Ukrajina vyrábí a dováží. Stanice ntv poznamenala, že tyto údaje Kyjev kvůli válce tají.

Ukrajinska pravda napsala, že premiérka Julija Svyrydenková pověřila ministra zahraničí Andrije Sybihu, aby ve spolupráci s ministerstvem energetiky připravili schůzku kontaktní skupiny, známé též jako ramsteinská skupina, která by se složité energetické situaci země věnovala. Termín jednání zatím Kyjev neoznámil.

Podle Zelenského se každý den pracuje nejen na obnově elektráren, ale také na obnově technických kapacit pro dovoz elektřiny, které ničí ruské útoky. „Opravy se provádějí po každém útoku. Máme velký počet opravářských týmů. Ale nemohou zvládnout vše sami, jedná se o složitou práci,“ sdělil Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda.

Nahrávám video

Uzavřené školy v Kyjevě

Primátor Kyjeva Vitalij Klyčko v pátek oznámil, že kvůli ruským úderům na energetický sektor je v metropoli mimořádně složitá situace, takže je nezbytné uzavřít školy. „Počínaje 19. lednem zůstanou školy v hlavním městě uzavřené do 1. února,“ napsal Klyčko na telegramu. Správa metropole rovněž uvedla, že v zájmu energetických úspor sníží intenzitu městského osvětlení na zhruba jednu pětinu.

„Viděli jsme, že město samotné je potemnělé. Venkovní osvětlení, jak ohlásila vláda Kyjeva, funguje jen na několik procent z původních kapacit,“ přiblížila zahraniční zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Podle večerního oznámení Klyčka je nyní v hlavním městě 67 vícepatrových obytných budov, které jsou bez tepla. Odpoledne Klyčko hovořil ještě zhruba o stovce domů. Po rozsáhlém ruském útoku z 9. ledna jich bez dodávek tepla bylo šest tisíc. „Město dělá vše, aby se nezbytné služby obyvatelům obnovily,“ uvedl primátor.

Ukrajinský červený kříž nadále v Kyjevě provozuje velkokapacitní vyhřívané stany, kde se lidé mohou ohřát, získat teplé nápoje a dobít mobilní telefony. Tato střediska jsou nově dostupná i v době policejního zákazu vycházení, který úřady kvůli složité energetické situaci zmírnily. Podle Stomatové je na Ukrajině nejhorší zima od začátku ruské plnohodnotné invaze.

Elektřina chybí i jinde na Ukrajině

Problémy s energií má nejen Kyjev, ale také Kyjevská, Dněpropetrovská, Oděská či Charkovská oblast. Energetická nouze vyvolává otázky, zda úřady zachovají možnost provozovat elektrická topení. Šmyhal nicméně ujistil, že v dohledné době se nepočítá s odpojením obytných budov, které na elektrické topení spoléhají. Vláda navíc zvažuje prohlásit elektrické topení bytových domů za kritickou infrastrukturu.

Šmyhal v pátek řekl, že i přes ruské útoky se Ukrajině daří držet dostatečné rezervy paliv a udržovat funkční dovozní trasy. „Od počátku roku se dovezlo přes dvě stě tisíc tun paliv. Každý den dovážíme tisíce tun benzinu a dieselu,“ řekl ministr energetiky. Poznamenal, že Ukrajina má nyní v palivech rezervy na více než dvacet dní. Ukrajinské čerpací stanice nyní hlásí značnou poptávku po palivu, což souvisí s velkými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu a pokračujícími výpadky elektřiny.

Rusko během své téměř čtyři roky trvající invaze na Ukrajinu opakovaně ničí energetické objekty v sousední zemi, což leckdy vede k tomu, že miliony Ukrajinců musejí v zimě přežívat bez dodávek elektrického proudu, vody i tepla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...