Ukrajina je pro Putina můstkem do Evropy, na řadě je Pobaltí, míní historik Svoboda

Nahrávám video
Historik a ukrajinista David Svoboda v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Ukrajinský vzdor ruské agresi zajišťuje, aby se válka neposunula blíže k nám, neboť ruský diktátor Vladimir Putin konflikt chápe jako apokalyptický střet se Západem. V Interview ČT24 před tím varoval historik a ukrajinista David Svoboda. Ukrajina je podle něj svým odhodláním západnější než leckteré západní země, protože ví, že pokud nebude integrována do západních struktur, čeká ji smrt a zkáza.

Ukrajinské odhodlání čelit ruské agresi mnohé překvapilo, což bylo podle Svobody způsobeno také stereotypním vnímáním této země jako zkorumpovaného a rozvráceného státu.

„Ukrajina se jevila – a byla to také součást ruských lží, které prýštily na celý svět – jako stát, se kterým není radno mít cokoliv společného. Teď vidíme, že Ukrajina předvedla takový kousek – z hlediska občanské a branné morálky i z hlediska bojových schopností a ctností –, že by NATO mělo spíš samo prosit, aby mohlo vstoupit do Ukrajiny, než aby Ukrajina musela ťukat na brány NATO.“

Ukrajina ukázala, že je jedním z mála evropských států, které umí bojovat, a hlavně jsou ochotny bojovat, uvedl historik a ukrajinista s tím, že Ukrajina je nyní přínosem, aniž by byla v Alianci.

„To, co Ukrajina dneska dělá, je základní překážkou toho, aby se válka přelila i k nám nebo do blízkosti našich hranic. Nedělejme si iluze – toto je válka na etapy a Ukrajina je jen můstkem, kterým chce Putin přejít k Evropě. Na řadě je Pobaltí, tam už samozřejmě (Putin) zapojí jaderné vydírání. A já si na základě různých gest a projevů politické morálky, které předvádějí západní lídři, vůbec nejsem jistý, jestli NATO bude schopno tuhle morální zátěž ustát,“ vyjadřuje svou skepsi Svoboda.

Svoboda: Putin chce Ukrajinu vykastrovat

Putin chce obnovit sféru vlivu, kterou disponoval Sovětský svaz před svým rozpadem a do které spadalo i Česko. Ukrajinu chce ruský diktátor podle Svobody zničit. „Chce ten stát demontovat, on ho chce vykastrovat,“ míní.

Ukrajina má v ruské nacionální a imperiální mytologii zvláštní postavení, neboť Rusové od ní uměle a nenáležitě odvíjejí počátek své státnosti. Po rozpadu SSSR Rusové „se skřípením zubů“ přijali ztrátu Pobaltí, ale ztráta Ukrajiny je pro ně jako ztráta končetiny, vysvětluje ukrajinista.

„Oni v tom vidí symboliku té porážky a ponížení, protože vidí, že národ, který podle nich vůbec neexistuje, se má čile k světu, a to v duchu hodnotově úplně opačném, než jaký pěstují samotní Rusové. Ukrajina chce jít na Západ a svým odhodláním je dnes západnější než Německo či Francie, protože Západu pořád věří – namnoze i iluzorně,“ připouští Svoboda.

V případě Ukrajinců je podle něj prozápadní volba spojená s geostrategickou rozvahou. „Oni prostě vědí, že pokud nebudou na Západě, nebudou integrováni do jeho struktur – (tak přijde) smrt a zkáza. A 24. únor to potvrdil.“ Putin podle něj neválčí jen s Ukrajinou a o Ukrajinu. „On to opravdu chápe jako jakýsi eschatologický, apokalyptický střet se Západem jako s říší zla,“ uzavřel historik a ukrajinista.

David Svoboda mluvil v Interview ČT24 mimo jiné také o tom, jestli se blíží konec Vladimira Putina, či o roli ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 45 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...