Tusk vyzval k bojkotu polských prezidentských voleb. Nejsilnější opoziční kandidátka zvažuje odstoupení

Bývalý šéf Evropské rady a někdejší polský premiér Donald Tusk v úterý vyzval k bojkotu nadcházejících polských prezidentských voleb, které se mají kvůli koronavirové krizi konat korespondenčně. Takto organizované volby jsou podle něj rizikem pro zdraví Poláků a neodpovídají požadavkům na demokratické, transparentní a svobodné hlasování. Květnové volby se v takovém případě odmítá účastnit i nejsilnější opoziční kandidátka Malgorzata Kidawová-Blońská.

„Každý slušný člověk, kterému záleží na bezpečnosti a životech dalších, který respektuje zákony a ústavu platné v naší zemi, by o tom měl promluvit. Co se připravuje na květen, je jeden velký skandál, velká ostuda,“ uvedla Kidawová-Blońská.

Polský Sejm totiž začátkem dubna schválil, že Poláci v prezidentských volbách budou moci hlasovat jedině poštou. Dolní komora, kde má většinu vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS), tak učinila navzdory tomu, že podle dřívějšího verdiktu ústavního soudu se nesmějí pravidla voleb měnit půl roku před jejich konáním.

Favoritem hlasování je současný prezident Andrzej Duda, blízký spojenec národně-konzervativního PiS. Jeho rivalové za současné situace, kdy platí zákaz veřejného shromažďování ve snaze zabránit šíření koronaviru, prakticky nemohou vést kampaň a požadují odklad.

„S volbami to nemá nic společného,“ říká Tusk

Expremiér Donald Tusk, který stál v čele polského kabinetu v letech 2007 až 2014, oznámil, že se „nehodlá účastnit volebního procesu“, který s „volbami nemá nic společného“. Takto organizované volby jsou podle něj rizikem pro zdraví Poláků a neodpovídají požadavkům na demokratické, transparentní a svobodné hlasování, píše agentura AP.

„Jsem velmi ráda, že Donald Tusk hrdě prohlásil, že se nejedná o volby, že je to nespravedlivé, nebezpečné,“ souhlasí s Tuskem Kidawová-Blońská.

Opozice i odborníci varují jednak před rizikem hlasování v době pandemie nemoci COVID-19, jednak se obávají, zda budou dodrženy všechny podmínky pro spravedlivé konání voleb.

Se současným návrhem voleb nesouhlasí ani polský ombudsman Adam Bodnar, zákon o korespondenčním hlasování podle něj porušuje zásady všeobecnosti a tajnosti voleb.

„Myslím si, že zákon nemá být přijat současným tempem, protože jakékoliv změny týkající se volebního procesu musejí přicházet nejméně půl roku před datem voleb,“ připomněl Bodnar rozsudek ústavního soudu.

Zákon ještě neschválil Senát

Odmítavý názor na konání voleb má podle Bodnara i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). „Ten názor (OBSE) je mimořádně kritický a potvrzuje, co tvrdí mnoho institucí v Polsku … že volby v této podobě se nemají konat,“ uvedl ombudsman.

Proti současné podobě květnových voleb vystoupilo i přes 400 odborníků na právo z polských univerzit, kteří v otevřeném dopise žádají, aby se volby konaly v souladu s ústavou. „Volby nebudou tajné. Bude možné určit, jak který volič hlasoval. (… )Tyto volby nebudou univerzální, protože mnoho voličů neobdrží hlasovací lístky,“ vysvětlili odborníci, podle kterých bude výsledek voleb v důsledku neplatný.

K respektování demokratických principů „svobodných a upřímných voleb“ v úterý opatrně PiS vyzvali i polští biskupové, kteří po straně žádají „nalezení řešení skrze dialog, které by nevzbuzovalo žádné právní pochyby“.

Zákon o korespondenčním hlasování ale ještě neschválil Senát, kde má na rozdíl od dolní komory parlamentu většinu opozice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico odchod šéfa resortu připustil. Výměna patrně nebude rychlá.
13:22Aktualizovánopřed 19 mminutami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 1 hhodinou

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 3 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 3 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...