Turecko zdržuje začlenění Švédska a Finska do NATO. Jednání mají pokračovat ještě měsíce

Nahrávám video

Švédsko a Finsko nejspíš v nejbližším období nevstoupí do Severoatlantické aliance. Jejich začlenění do NATO stále zdržuje Turecko, s jehož zástupci vlády obou zemí v pátek vedly první uzavřené rozhovory. Jednání mají pokračovat minimálně ještě několik měsíců.

Představitelé trojice zemí se v pátek sešli na prvním jednání, které se uskutečnilo ve městě Vantaa poblíž finského hlavního města Helsinky. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto uvedl, že záměrem bylo navázat kontakty a stanovit cíle spolupráce, na níž se země dohodly podpisem memoranda o porozumění na okraj červnovém summitu NATO v Madridu.

„Účastníci jednali o konkrétních krocích pro uvedení trilaterálního memoranda do praxe a dohodli se, že bude pokračovat setkávání na expertní úrovni během podzimu,“ citovala agentura Reuters z prohlášení finského ministerstva zahraničí o výsledcích nynějších rozhovorů.

Obě severské země požádaly o členství v NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Narazily ale na odpor Turecka, které je viní z uvalení zbrojního embarga na Ankaru a z podpory skupin, které Ankara pokládá za teroristické.

Skandinávci nechtějí vydat konkrétní osoby

Úřad prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana uvedl, že strany se nyní dohodly na zintenzivnění spolupráce a boji proti terorismu. „Finsko a Švédsko projeví plnou solidaritu a spolupráci s Tureckem v boji proti všem formám a projevům terorismu… a zopakovaly svůj závazek neposkytovat podporu těmto organizacím,“ uvedla Erdoganova kancelář.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu požadoval, aby Švédsko a Finsko vydaly podezřelé osoby, na něž Turecko vydalo zatykač kvůli obviněním z terorismu. Severské země tvrdí, že s vydáním konkrétních osob nesouhlasily.

Už dříve obecně fromulované memorandum, ve kterém skandinávské země podepsaly Ankarou požadované ústupky, bylo podle zpravodaje ČT Václava Černohorského v Turecku prezentováno jako diplomatické vítězství Erdogana.

„Turecký prezident se ale dal už dříve slyšet v tom smyslu, že podpis dokumentu neznamená, že je hotovo a Ankara automaticky souhlasí se členstvím Švédska a Finska v NATO,“ vysvětluje Černohorský. 

Skandinávské země se zavázaly znovu posoudit žádosti o vydání lidí, které turecká justice považuje za teroristy a ukončit zbrojní embargo vůči Ankaře. Podle zákulisních informací k průlomu v jednání významně přispěl generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a také americký prezident Joe Biden, který na summitu NATO v Madridu podpořil prodej stíhacích letounů F-16 tureckému letectvu.

Na summitu v Madridu se rozšíření NATO o dva nové členy zdálo na dosah. Erdogan ale podle komentátorů summit dopředu vnímal jen jako další kolo jednání a ne jeho konec. Tomu nasvědčuje i výsledek pátečního jednání. 

Nahrávám video

Generálporučík ve výslužbě Pavel Macko tvrdí, že NATO si nemůže dovolit ztratit Turecko jako spojence na jihovýchodním křídle, a tak má Ankara ve vyjednávání silnou pozici. 

„Za delší konec tahá Erdogan, který dosáhl ze strany NATO uznání svých bezpečnostních zájmů a důraznější pozice vůči Kurdům, a to dostává i od skandinávských zemí,“ tvrdí Macko. 

„Turecko žádalo o vydání sedmdesáti tří lidí ze Švédska a dvanácti z Finska, samozřejmě to ale podléhá domácím vnitřním procedurám v těchto zemích. Je to proces, na konci kterého, jak věřím, si všichni podají ruce,“ uvedl Macko, podle kterého Turecko nakonec odsouhlasí vstup skandinávských zemí do NATO, i když možná jako poslední stát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 23 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...