Turci půjdou v neděli vůbec poprvé k druhému kolu prezidentských voleb. Dlouholetého autoritářského vůdce Recepa Tayyipa Erdogana se v něm pokusí porazit kandidát šesti opozičních stran Kemal Kilicdaroglu. Zatímco před prvním kolem slibovaly průzkumy vyrovnaný souboj a některé naznačovaly, že by už v něm mohl Kilicdaroglu Erdogana sesadit, nyní je trend zcela opačný. Erdoganovi nahrává úspěšné první kolo, zatímco Kilicdaroglu se kromě levicových a kurdských voličů snaží zaujmout i nacionalisty.
Erdogan si před dvěma týdny vedl lépe, než se čekalo. Kilicdaroglua o téměř pět procentních bodů porazil a definitivní nadpoloviční vítězství mu uniklo jen těsně. Jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) sice oslabila v parlamentních volbách a zaznamenala nejhorší výsledek za posledních dvacet let, jiné strany koalice, jíž je AKP součástí, ale naopak posílily. Vládní aliance tak udržela většinu.
Před rozhodujícím hlasováním je podle většiny průzkumů Erdogan favoritem. V posledním šetření respektované agentury KONDA současný vůdce vede s téměř 52,7 procenta preferencí, jeho vyzyvateli výsledky přisuzují 47,3 procenta hlasů. Průzkum rozdělil mezi oba kandidáty hlasy nerozhodnutých voličů, kterých je podle něj 8,2 procenta. K volbám podle něj nechce vůbec jít 2,6 procenta oslovených.
Navzdory krizi
Erdogan první kolo vyhrál i přesto, že lidé a ekonomika v zemi jsou pod tlakem kvůli velmi vysoké inflaci. Pokles kupní síly domácností přitom prezident řešil hlavně většími vládními výdaji, které podle ekonomů spolu s poklesem úroků centrální banky inflaci ještě zhoršily. Mnozí Turci se navíc stále snaží vzpamatovat z únorového ničivého zemětřesení, jehož dopady ještě zhoršila pomalá vládní reakce.
Vypadá to však, že Erdoganova popularita během ekonomické krize vyplývá z pouhého faktu, že je tak dlouho u moci, píše agentura AP. Podle toho, co říkají turečtí voliči a obyvatelé, se zdá, že lidé chtějí stabilitu a žádné další změny. „V době národní krize, jako je ta současná, se lidé obvykle šikují za vůdcem,“ řekla agentuře AP analytička Gönül Tolová z washingtonského Middle East Institute. „Voliči nemají dost důvěry, že se opozici podaří napravit problémy.“
Mnoho Turků také vidí v Erdoganovi vůdce, který ukázal, že Turecko může být významným aktérem v mezinárodní politice. Turecko je klíčovým členem Severoatlantické aliance kvůli svému strategickému umístění na křižovatce mezi Evropou a Asií. V NATO má druhou největší armádu.
V domácí politice Erdogan posílil islámský profil země, jejíž sekulární kořeny oslabují. Omezil moc armády, která bývala silně sekulární, a zrušil zákaz pro ženy nosit islámské šátky ve školách a státních úřadech. Vybudoval si tak velkou loajalitu konzervativního a nábožensky orientovaného voličstva.
Kontrola médií a dezinformace
Moc si Erdogan pojistil tím, že používal vládní zdroje ve svůj prospěch – rozhazovačně utrácel za infrastrukturu, aby se zalíbil voličům, a zpřísnil kontrolu nad tiskem, aby umlčel kritiku. Například státní televize TRT Haber věnovala od 1. dubna Erdoganovi 48 hodin svého vysílání a Kilicdarogluovi jen 32 minut, uvedla tento týden AP s odvoláním na člena rozhlasové a televizní rady Ilhana Tasciho.
Kilicdaroglův slib napravit stav ekonomiky a jeho podpora práva žen si rozhodnout, zda nosit muslimské šátky na školách, tak v tureckém konzervativním vnitrozemí jednoduše vůbec nezazněly. Podle analytičky Tolové se konzervativní ženy stále obávají, že pokud by se opozice dostala k moci, tak by pokrývku hlavy musely sundat.
Poté, co Kilicdaroglua před prvním kolem podpořily prokurdské strany, tak Erdogan opozici líčí jako podporovatele „kurdských teroristů“. O stanovisku opozice, která toto nařčení odmítá, média jen zřídkakdy informují. Kromě toho hraje Erdogan také na to, že Kilicdariglu, který je členem náboženské menšiny Alevitů, není dobrý muslim.
Zatímco ve velkých městech a na bohatším jižním pobřeží tato rétorika nezafungovala a lidé tam v prvním kole volili převážně opozici, v chudších regionech v centrálním Turecku a na černomořském pobřeží tím Erdogan získal potřebnou podporu. Tamní voliči pravicových stran, které oficiálně podpořily Kilicdaroglua, tak dali v prvním kole hlas současnému vůdci, vysvětlil pro CNN analytik Soner Cagaptay z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku.
Před druhým kolem navíc Erdoganovi podporovatelé míru manipulací a dezinformací týkajících se Kilicdaroglua ještě zesílili, uvádí stanice Deutsche Welle (DW) s odvoláním na pozorovatele.
Ruleta s nacionalisty
Právě ve zvýšení podpory jak nacionalistických, tak kurdských voličů přitom spočívá největší naděje Kilicdaroglua na vítězství v druhém kole, podotýká na svém webu stanice BBC. Zároveň upozorňuje, že to opoziční kandidát bude mít v tomto ohledu těžké, neboť turečtí nacionalisté požadují, aby příští prezident zaujal tvrdší postoj vůči kurdským ozbrojencům.
Kilicdaroglu tak ve srovnání s kampaní před prvním kolem zásadně změnil strategii. Zatímco tehdy vystupoval veskrze umírněně a smířlivě a snažil se oslovit voliče z různých skupin, nyní výrazně přitvrdil a zcela jasně cílí na nacionalisty.
Slibuje proto, že pokud vyhraje, pošle zpět do vlasti téměř čtyři miliony syrských uprchlíků. V souvislosti s migrační otázkou útočí také na Erdogana, o kterém tvrdí, že už přivezl do Turecka deset milionů běženců a že pokud zůstane u moci, stejný počet jich do země přijde znovu. Varoval také, že turecká města ovládnou uprchlíci, mafiáni a drogoví baroni, přibližuje DW.
BBC připomněla, že požadavek na odchod syrských uprchlíků byl Kilicdarogluovou politikou už dříve, teď si na něm ale výrazněji zakládá.
Dvousečná zbraň
Kemal Bozay z Centra pro výzkum a prevenci radikalizace na Mezinárodní univerzitě aplikovaných věd v Kolíně nad Rýnem označil Kilicdarogluovu změnu strategie za „radikální“. Politik se tak podle něj snaží oslovit příznivce ultrapravicového nacionalistického kandidáta Sinana Ogana, který v prvním kole skončil na třetím místě, což je ale riskantní krok.
„Kilicdaroglu by neměl zapomínat, že byl zvolen ve velkých městech, metropolitních oblastech a v kurdských baštách Kurdy, levicovými a progresivně smýšlejícími voliči,“ řekl stanici DW s tím, že těmto voličům by se nemusela Kilicdarogluova nepřátelská rétorika a přístup k uprchlíkům líbit. Mohli by se dokonce cítit tak frustrovaní, že by k volbám ani nemuseli přijít, upozornil Bozay.
Koneckonců, sám neúspěšný kandidát z prvního kola Ogan vyjádřil před druhým kolem podporu Erdoganovi. Strana vítězství, největší strana z čtyřčlenné nacionalistické koalice ATA, která Ogana nominovala, nicméně podpořila Kilicdaroglua. Stejně tak učinila Strana spravedlnosti, další člen z nyní už rozpadlé koalice ATA.
Kilicdaroglu jim například slíbil, že v případě svého zvolení zachová praxi, kdy jsou starostové nahrazováni vládními úředníky v případě, že soud shledá, že mají vazby na teroristické organizace. Tímto způsobem přišla prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) o většinu svých starostů zvolených v roce 2019. Turecká vláda tvrdí, že HDP spolupracuje se Stranou kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, Spojené státy či Evropská unie označují za teroristickou organizaci, což HDP odmítá.
HDP a také další prokurdská strana Zelená levice (YSP) se před druhým kolem ohradily proti zneužívání tématu migrace v předvolební kampani. Odmítly sice pokračování Erdoganovy vlády, Kilicdaroglua však otevřeně nepodpořily. HDP i YSP jsou přitom členy Aliance práce a svobody, která sdružuje levicové a prokurdské strany a která před prvním kolem Kilicdaroglua explicitně podpořila.
První vlaštovka
Proti Kilicdarogluovi hraje papírově také vysoký zájem o druhé kolo mezi Turky žijícími v zahraničí. Mimo vlast může hlasovat až 3,4 milionu Turků, což je zhruba pět procent celkového počtu oprávněných voličů. Podle oficiálních údajů se prvního kola hlasování zúčastnilo 1,69 milionu tureckých voličů v zahraničí, z nichž většina z nich dala svůj hlas Erdoganovi, přesně 57,5 procenta.
V druhém kole hlasování, které v zahraničí skončilo ve středu, byla přitom účast ještě vyšší, svůj hlas odevzdalo 1,85 milionu voličů. A to přesto, že hlasovat mohli výrazně kratší dobu než v kole prvním, místo dvanácti dnů jen pět.
Podle analytiků poskytly Erdoganovi výhodu i výsledky parlamentních voleb, v nichž získala většinu vládní aliance. Mnoho voličů současného prezidenta podpoří, protože nechce rozdělenou vládu, podotýká AP. „Parlament je v drtivé většině s námi. Pokud tady bude stabilní správa, tak v zemi bude mír a prosperita,“ sliboval Erdogan minulý týden v rozhovoru pro stanici CNN Türk Erdogan.
Drtivé vítězství?
Zdá se proto, že Kilicdarogluovo vítězství v nedělních volbách by bylo velkým překvapením. Také analytik Cagaptay z Washingtonského institutu pro blízkovýchodní politiku nepochybuje, že Erdogan v neděli svůj mandát obhájí.
„Otázkou není, jestli vyhraje, ale jaké vítězství to bude,“ řekl CNN. Pokud Erdogan, populistický politik s rostoucími autoritářskými sklony, vyhraje drtivě, bude to ospravedlnění pro jeho neortodoxní ekonomickou politiku či nedostatky právního státu, uzavřel analytik.
