Turecká policie zatkla desítky lidí, včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglua (CHP), který je předním opozičním politikem a dlouholetým kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (AKP). Obvinění se týká korupce, podvodu, napomáhání teroristické organizaci a vedení zločinecké organizace. Úřady omezily přístup k několika sociálním sítím v zemi, uzavřely několik silnic v okolí Istanbulu a do neděle ve městě zakázaly demonstrace. Imamoglu na středu plánoval v Istanbulu velkou demonstraci.
„Imamoglu obvinění označil za zneužití policie k politickým účelům,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský. Imamoglu před svým zatčením na sociální síti X uvedl, že před jeho domem jsou stovky policistů a že se nevzdá. „Spoléhám na náš národ,“ prohlásil starosta.
„Poté byl ze svého domu převezen podle informací tureckých médií na zdravotní prohlídku, teď se čeká, jaké budou další kroky – jestli zůstane ve vazbě, nebo jestli bude propuštěn na svobodu,“ dodal k okolnostem zadržení Černohorský.
„Čelíme velké tyranii, ale chci, abyste věděli, že se nenechám odradit,“ řekl Imamoglu na videovzkazu zveřejněném na sociálních sítích. Vládu obvinil, že si „uzurpuje vůli“ lidu.
Také lidskoprávní organizace Human Rights Watch označila zatčení za politicky motivované. Šéfka její turecké pobočky Emma Sinclairová-Webbová vyzvala k okamžitému propuštění istanbulského starosty a dalších zadržených. Zatčení označila za „flagrantní zneužití soudního systému“, cílem vyšetřování je podle ní oslabit opozici.
V souvislosti s aktuálním děním se v Turecku připomínají dosud největší protesty proti způsobu vládnutí Tayyipa Erdogana z roku 2013, uvedl Černohorský. Tehdejší demonstrace proti korupci a za občanská práva a svobodné volby skončily po necelých třech měsících tvrdým policejním zásahem a hromadným zatýkáním.
Předseda Imamogluovy strany mluví o puči
Zatčení Imamoglua kritizoval i Özgür Özel, lídr největší turecké opoziční formace Lidová republikánská strana (CHP), jejímž členem je i Imamoglu. Özel označil zadržení desítek lidí včetně Imamoglua a jeho spolupracovníků za „puč“. „Čelíme pokusu o puč proti našemu příštímu prezidentovi,“ uvedl Özel.
CHP měla v nedělních primárkách vybírat kandidáta do prezidentských voleb, jež se mají uskutečnit v roce 2028. Podle agentury AP se primárky, v nichž se očekávalo zvolení Imamoglua, po středeční razii zřejmě neuskuteční.
„Zátah musíme vnímat jako součást dlouhodobějšího boje turecké administrativy proti opoziční straně CHP a zejména hlavnímu lídrovi Imamogluovi, který je nyní hlavním opozičním politikem, hlavním vyzyvatelem Erdogana a hlavní tváří CHP,“ podotkla analytička Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Karolína Lahučká.
Podle německého ministerstva zahraničí je zatčení istanbulského starosty „vážnou překážkou pro demokracii“ v zemi a součástí „řady zvýšených právních tlaků“ na Imamoglua. Podle francouzské diplomacie bude mít krok pro tureckou demokracii „pravděpodobně vážné důsledky“.
Obvinění z terorismu souvisí s PKK
Istanbulská prokuratura vydala zatykače na stovku lidí, jsou mezi nimi i novináři a podnikatelé. Obvinění zahrnují korupci v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek istanbulskou radnicí, ale také terorismus a vazby na Stranu kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, EU i USA považují za teroristickou organizaci. PKK nicméně před necelými třemi týdny vyhlásila s okamžitou platností příměří.
„Obvinění podle všeho souvisí s děním před loňskými komunálními volbami a podporou ze strany prokurdské strany,“ dodal Černohorský. „Může to být právě toto obvinění, na základě něhož nakonec může být Imamoglu sesazen z funkce starosty Istanbulu.“
„Podle oficiálního vyjádření vyšetřovatelů nejde o obvinění proti Imamogluovi, ale proti celé té skupině a je to součást velké kauzy proti CHP jako takové,“ dodala Lahučká.
„Obvinění závažná jsou, nicméně musíme to vnímat v kontextu toho, jak Turecko s podobnými obviněními funguje posledních deset let. Téměř každý politik, opozičník, novinář či aktivista je velmi snadno spojován s PKK či gülenistickou organizací, které jsou v Turecku považovány za teroristické organizace,“ pokračovala Lahučká. „Protiteroristický zákon je v Turecku velmi silný, takže jsou to obvinění, která jsou platná a funkční a jsou velmi snadná pro potírání politiků.“
Omezení sociálních sítí a zákaz demonstrací
Podle dat organizace Netblocks, která monitoruje přístup k internetu ve světě, ve středu turecké úřady omezily přístup k několika sociálním sítím, včetně X, YouTube, Instagram a TikTok.
„Úřad guvernéra na dění reaguje tím, že na následující čtyři dny zakázal veškerá veřejná shromáždění, demonstrace, tisková prohlášení a podobně,“ doplnil Černohorský. „V centru Istanbulu jsou uzavřené některé komunikace, třeba ta vedoucí k istanbulskému magistrátu, v jehož čele Imamoglu stojí, nebo metro pod náměstím Taksim, kde se pravidelně konávaly demonstrace.“
Například v roce 2013 se tam uskutečnily manifestace za demisi vlády, kterou tehdy vedl Erdogan ještě jako premiér, a které kabinet brutálně potlačil.
I přes opatření úřadů přišlo přes sto lidí protestovat před budovu policie v Istanbulu, kde je Imamoglu držen. „Zatkli ho neprávem, tak jsme ho přišli podpořit,“ řekl jeden z protestujících. Policie umístila v blízkosti Taksimského náměstí bariéry, u náměstí jsou také nákladní policejní auta vybavená vodními děly.
Turkolog: Země směřuje k diktatuře
„Je to zoufalá snaha tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterému – a jehož straně – klesají preference, udržet se u moci za každou cenu,“ komentoval dění v Istanbulu turkolog a bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.
„Obávám se, že za této situace Turecko směřuje k dědičné diktatuře. Obvinění jsou samozřejmě ve většině případů politicky motivovaná, zfabrikovaná,“ dodal expert.
Prezidentské volby se v Turecku mají konat v roce 2028 a Erdogan v nich sice kandidovat nemůže, podle některých spekulací se ale snaží o změnu ústavy, aby se o úřad prezidenta mohl znovu ucházet.
„Jsou snahy o urychlení voleb, neboť opoziční strana CHP neobyčejně posílila v posledních komunálních volbách, ovládla všechna velká města včetně Istanbulu, Ankary a Izmiru,“ dodal Laně. „A co se týče popularity starostů, někteří buď předčili, nebo se přiblížili popularitě Erdoganově, a Erdogan toto ‚nevydýchal‘,“ dodal Laně.
Univerzita zneplatnila diplom nutný pro kandidaturu
V úterý Istanbulská univerzita oznámila, že Imamogluovi zneplatnila vysokoškolský diplom, čímž ho fakticky vyřadila z možnosti kandidovat v příštích prezidentských volbách. Podle tureckých zákonů je vysokoškolský diplom podmínkou pro kandidaturu ve volbách. „V minulosti byl ze strany některých kritiků zpochybňován i univerzitní diplom Tayyipa Erdogana,“ podotkl Černohorský.
Nyní čtyřiapadesátiletý Imamoglu se stal starostou Istanbulu v roce 2019, kdy po dvou desetiletích sebral vládní straně vedení největšího tureckého města s asi patnácti miliony obyvatel. Erdoganova vláda se ho podle opozice dlouhodobě snaží odstavit od moci. Podle AFP je proti němu vedeno pět soudních řízení, z nichž dvě byla zahájena v lednu.
V jedné z kauz už Imamoglu dostal v roce 2022 jako trest i zákaz výkonu volených funkcí, ale zatím nepravomocně. Šlo o obvinění z urážky volební komise, která v roce 2019 anulovala výsledek voleb starosty Istanbulu, v nichž překvapivě porazil kandidáta vládní strany. Imamoglu pak vyhrál i v opakovaném hlasování. Rozhodnutí komise anulovat výsledek Imamoglu označil za hloupé a poškozující mezinárodní pověst Turecka.
