Trumpovi hrozí druhý impeachment. Řízení by mohlo pokračovat i poté, co z úřadu odejde

Američtí demokraté zřejmě spustí ve Sněmovně reprezentantů hlasování o ústavní žalobě vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. V návrhu žaloby ho viní z „podněcování vzpoury“ v souvislosti s vpádem prezidentových příznivců do budovy Kapitolu. Trump by tak čelil impeachmentu, tedy řízení o zproštění úřadu, již podruhé během svého funkčního období. Demokraté hodlají zahájit hlasování pouhý týden před koncem Trumpova mandátu.

Co je impeachment?

Jedná se o označení užívané ve veřejném právu pro zvláštní státní žalobu podanou na poslance a vysoké státní úředníky ústavodárným shromážděním. Užívá se zejména v anglo-americkém ústavním právu.

Impeachment vznikl již ve 14. století, kdy se stal v Anglii prostředkem zahájení soudního řízení proti politickým osobnostem, a to zejména proti královským ministrům. Úloha impeachmentu jako politického nástroje začala slábnout koncem 17. století.

Odvolání hlavy státu v demokratických zemích upravují příslušné ústavy, kroky k odvolání se pak mohou v jednotlivých zemích lišit. V USA je impeachment praktikován zřídka, jeho nejčastějším terčem byli v minulosti federální soudci.

Kdy může být ústavní žaloba podána?

V USA lze k impeachmentu přistoupit v případech, kdy jsou prezident, viceprezident nebo vyšší úředníci důvodně podezřelí ze zrady, úplatků nebo jiných těžkých zločinů a trestných činů, nebo když zneužili moci a hrubě se provinili proti veřejnému blahu (politické provinění).

Jak impeachment funguje?

Proces impeachmentu ve Spojených státech obvykle začíná v právním výboru Sněmovny reprezentantů, ale může jej zahájit také zvláštní výbor. Seznam bodů ústavní žaloby musí následně sněmovna schválit prostou většinou (218 hlasů ze 435), demokraté ji v tuto chvíli mají. 

Poté se žalobou zabývá Senát (stočlenná druhá komora amerického Kongresu), který v tomto případě plní funkci soudu. Řízení v Senátu vede předseda nejvyššího amerického soudu a pro odsouzení se musí vyslovit dvě třetiny přítomných senátorů. K ní by demokrati potřebovali na své straně 17 republikánů. 

Impeachment je procedura politická, nikoli justiční. Soudní instituce tudíž nemají ústavní právo ho jakkoli ovlivnit.

Může proces impeachmentu pokračovat po konci Trumpova funkčního období?

Může, jen musí být zahájen ještě v době, kdy je žalovaný prezident v úřadě. Demokraté ani republikáni nepočítají s tím, že by se ústavní žalobu podařilo do 20. ledna, kdy Trumpův mandát končí, projednat v obou komorách. Vysoce postavený demokrat James Clyburn dokonce o víkendu naznačil, že by v případě schválení žaloby ve Sněmovně reprezentantů vedení této komory počkalo sto dní, než by dokument zaslalo Senátu.

Demokraté totiž chtějí dát nastupujícímu prezidentovi Joeu Bidenovi prostor na to, aby mohl dostat do chodu svou novou administrativu. V začátcích například potřebuje v Senátu nechat potvrdit stovky nominací na důležité vládní posty, včetně členů svého kabinetu. Pokud by však horní komora projednávala impeachment, nemohla by se věnovat v podstatě ničemu jinému.

Přináší už schválení impeachmentu Sněmovnou reprezentantů omezení pro Trumpa?

Nikoliv, prezident může v takovém případě dál pokračovat v úřadě. Bylo to tomu tak i v prosinci 2019, kdy Sněmovna reprezentantů schválila první ústavní žalobu na Trumpa.

Čeho mohou demokraté prostřednictvím ústavní žaloby docílit?

Demokraté by mohli prosadit v Senátu hlasování o zablokování možnosti Trumpovy kandidatury v příštích prezidentských volbách. K tomu by stačila prostá většina, právní experti se však neshodují v tom, zda je předtím nutné prezidenta odvolat dvoutřetinovou většinou, napsala agentura Reuters. Trump již dříve uvedl, že plánuje ucházet se znovu o prezidentský úřad, a to v roce 2024.

Pokud by byl prezident v Senátu usvědčen, přišel by také o doživotní benefity, které by mu jinak jako bývalému prezidentovi náležely, konkrétně o kancelář a personál, penzi, až milion dolarů ročně na zajištění bezpečnosti a cestovní náklady a celoživotní ochranu Tajnou službou Spojených států amerických (United States Secret Service, USSS).

Kteří američtí prezidenti dosud impeachmentu čelili a byl někdo z nich tímto způsobem sesazen?

Prostřednictvím impeachmentu zatím žádný americký prezident o funkci nepřišel. Dosud mu čelili tři američtí prezidenti – Andrew Johnson, Bill Clinton a Donald Trump – kteří byli souzeni v Senátu. Richard Nixon raději odstoupil sám ještě před vznesením žaloby.

Poprvé čelil ústavní žalobě v roce 1868 demokrat Johnson, který se dostal do sporu mezi radikály z jihu a severu a byl obviněn z porušování zákonů. V roce 1998 byl demokrat Clinton obviněn z křivé přísahy a maření spravedlnosti v sexuální aféře s bývalou stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou. Johnson i Clinton impeachment nakonec „přežili“, byť Johnson jen o jeden hlas.

V případě republikána Nixona schválil právní výbor Sněmovny v roce 1974 ústavní žalobu kvůli skandálu Watergate. Nixon sám ale rezignoval ještě před tím, než o impeachmentu rozhodlo plénum Sněmovny; jeho vyhlídky na osvobození v Senátu byly mizivé.

Impeachment vůči republikánovi Trumpovi zvažovali demokraté již v souvislosti s ruskými zásahy do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Na konci roku 2019 jej pak demokraty kontrolovaná Sněmovna reprezentantů obvinila ze zneužití funkce a maření spravedlnosti v souvislosti se snahou přimět ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke kroku politicky výhodnému pro Trumpa. Senát ovládaný republikány však loni v únoru Trumpa obou obvinění zprostil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...