Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků ve Washingtonu, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní, ukrajinská prezidentská kancelář hovoří o „první konstruktivní výměně názorů“. Trump posléze pohrozil Moskvě sankcemi, zatímco Kreml tvrdí, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou.
Jednání Zelenského a Trumpa se uskutečnilo před začátkem pohřbu přímo ve vatikánské bazilice svatého Petra a podle mluvčího ukrajinského prezidenta trvalo asi patnáct minut. Oba prezidenti se mimo to setkali i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a s britským premiérem Keirem Starmerem.
Prezident Ukrajiny označil jednání za „velmi symbolické s potenciálem stát se historickým, pokud se podaří dosáhnout společných výsledků“. „Dobrá schůzka. Hodně jsme toho probrali mezi čtyřma očima. Doufám ve výsledky ve všech oblastech, které jsme probrali. Ochrana životů našich lidí. Úplné a bezpodmínečné příměří. Spolehlivý a trvalý mír, který zabrání vypuknutí další války,“ zhodnotil Zelenskyj na síti X jednání s Trumpem.
Ještě před vyjádřením Zelenského jeho prezidentská kancelář hovořila o první konstruktivní výměně názorů. Za pozitivní označil setkání s oběma prezidenty i Starmerem Elysejský palác. Zelenskyj a Trump si na sobotu podle médií domluvili i druhou schůzku, která se ale neuskutečnila – podle ukrajinské prezidentské kanceláře kvůli „nabitému programu obou politiků“. Trump nedlouho po skončení pohřbu Vatikán opustil.
Do soboty poslední osobní setkání amerického a ukrajinského prezidenta se uskutečnilo v únoru v Bílém domě a skončilo spory před televizními kamerami a tvrdou kritikou Trumpa a jeho viceprezidenta JD Vance na adresu Zelenského, který poté sídlo amerických prezidentů opustil.
Zelenskyj se podle zpravodajky ČT na Ukrajině Ilony Zasidkovyčové před sobotní schůzkou nechal slyšet, že si není jistý, zda se se šéfem Bílého domu setká. Podle ukrajinských médií to mohlo souviset s tím, že Zelenskyj v uplynulých dnech kritizoval Trumpa za nedostatečné odsouzení ruských útoků na Ukrajinu.
„Podle ukrajinských médií může sobotní schůzka vyjadřovat aspoň menší optimismus ohledně dalších událostí, dalších dní,“ pokračovala zpravodajka. Ukrajincům však naději podle Zasidkovyčové ubírají události posledních dní, kdy se Kyjev a Moskva navzájem obviňovaly z porušování velikonočního „příměří“.
Trump v sobotu na okraj pohřbu krátce hovořil také s německým kancléřem Olafem Scholzem či s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Setkal se i s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, s níž se podle mluvčí Komise domluvil na další schůzce. Von der Leyenová odpoledne jednala také se Zelenským a na síti X poté napsala, že Ukrajina může počítat s evropskou podporou při vyjednávání s cílem dosáhnout spravedlivého a trvalého míru.
Putin možná válku nechce ukončit, tvrdí Trump
Dříve, po příletu do Itálie, na své sociální síti Truth Social Trump připustil, že Ukrajina a Rusko jsou velmi blízko mírové dohodě a měly by uspořádat setkání na velmi vysoké úrovni, aby tuto dohodu dokončily.
Naopak později, po účasti na ceremonii ve Vatikánu a jednání s dalšími státníky, na své sociální síti Truth Social napsal, že ruský vládce Vladimir Putin vzhledem k útokům na civilisty v ukrajinských městech možná válku nechce zastavit, takže bude nucen jednat s Ruskem jinak, a to přes sankce, včetně těch bankovních. „Putin neměl v posledních dnech důvod posílat střely do civilních oblastí a na města,“ uvedl Trump s tím, že „příliš mnoho lidí umírá“.
Trump v příspěvku rovněž kritizoval některé novináře, kteří šéfovi Bílého domu vytýkají jeho přístup k Rusku a ochotu ponechat Moskvě okupovaná ukrajinská území. Trump v této souvislosti znovu zopakoval, že za krádež Krymu bez jediného výstřelu může někdejší americký prezident Barack Obama, za jehož vlády Rusko ukrajinský poloostrov v roce 2014 anektovalo. Odpovědnost za válku na Ukrajině pak Trump opět připsal svému předchůdci Joeu Bidenovi.
Trumpův vyslanec Steve Witkoff v pátek několik hodin jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Dobrý den v rozhovorech a schůzkách s Ruskem a Ukrajinou,“ okomentoval Trump. „U většiny hlavních bodů bylo dosaženo shody. Zastavte krveprolití,“ dodal. Spojené státy podle něj budou všude, kde to bude zapotřebí, aby pomohly ukončit „tuto krutou a nesmyslnou válku“.
Putinův poradce Jurij Ušakov označil páteční jednání s Witkoffem za konstruktivní a velmi užitečné. Jednání podle něj sblížilo postoje Moskvy i Washingtonu nejen v otázce Ukrajiny, ale také u řady dalších mezinárodních témat. „Co se týče samotné ukrajinské krize, rozhovor se soustředil zejména na možnost obnovení přímých jednání mezi zástupci Ruské federace a Ukrajiny,“ uvedl Ušakov.
Podle agentury Interfax v sobotu oznámil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, že Putin při pátečním jednání s Witkoffem řekl, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou bez předběžných podmínek.
Server Axios v týdnu napsal, že americký návrh mírového plánu, podle kterého by USA de iure uznaly ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska a de facto také okupované části Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, vznikl poté, co Witkoff před týdnem jednal s Putinem. Ten nabídl Witkoffovi podle informací deníku Financial Times zastavení ruské invaze na současné frontové linii.
Ukrajina možnost uznání Krymu jako součásti Ruské federace jednoznačně odmítá. Také v řadě evropských zemí je americký plán vnímán jako příliš vychýlený ve prospěch Moskvy, která válku rozpoutala svou invazí do sousední země.
Šír: „Dohoda“ Kyjevu nic nového nepřináší
„O míru se nejedná, jedná se tady o tom, jaké budou podmínky čehosi, co se velice blíží ukrajinské kapitulaci,“ poznamenal ve vysílání ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. „Je teď na ukrajinské straně, aby s pomocí evropských spojenců, případně partnerů, dokázala tomuto scénáři, který je předkládán v podobě rusko-amerického plánu, zabránit,“ pokračoval.
Připomněl také, že Kyjev má k navrženému plánu „poměrně vážné výhrady“. „Nejenom proto, že Ukrajinu poškozuje, ale protože jí nic nového nepřináší. Domnívám se, že nejenom k míru, ale i klidu zbraní může být ještě hodně daleko,“ uvedl.
V otázce možného obnovení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, které zmínil Trump, záleží podle Šíra na připravených podmínkách a předmětu rozhovorů. „Pokud by skutečně mělo být předmětem to, že Ukrajina ustoupí, tak si dovedu představit, že Vladimir Putin od Volodymyra Zelenského kapitulaci osobně přijme,“ pokračoval. Upozornil ale na to, že jinak tomu nic nenasvědčuje.
„Zatím jsou pozice obou stran natolik vzdáleny, že by bylo potřeba nalézt pomocí rozhovorů na nižší úrovni nějaký společný základ, od čeho by pak bylo možno se odpíchnout na vyšší úrovni a co by setkání na vyšší úrovni mohlo eventuálně stvrdit,“ dodal s tím, že toto nyní na stole není.
