Trump po ústavní žalobě tvrdě odsoudil násilí v Kapitolu. Impeachment ale nekomentoval

Nahrávám video

Americký prezident Donald Trump ve videu zveřejněném ve středu na twitterovém účtu Bílého domu řekl, že žádný jeho skutečný stoupenec by netoleroval politické násilí. Sněmovna reprezentantů předtím podle očekávání podpořila návrh ústavní žaloby, která obviňuje Trumpa z podněcování ke vzpouře.

Trump se svým proslovem vystoupil na twitterovém účtu Bílého domu krátce poté, co Sněmovna reprezentantů návrh schválila. „Pokud něco takového děláte, nepodporujete naše hnutí a útočíte proti němu a proti naší zemi. To nemůžeme tolerovat,“ řekl Trump v reakci na výtržnosti v Kapitolu. Podle BBC jde zatím o jeho nejtvrdší komentář. O impeachmentu se vůbec nezmínil.

„Aby bylo jasno, jednoznačně odsuzuji násilí, jehož jsme minulý týden byli svědky,“ uvedl také šéf Bílého domu. „Dělat Ameriku znovu velikou vždy znamenalo hájit vládu zákona,“ připomněl Trump své oblíbené volební heslo.

Podle zpravodaje ČT v USA Davida Miřejovského Trump impeachment nezmínil, protože nechce, aby se na něj vzpomínalo jako na prezidenta, který dvakrát čelil odvolání z funkce. „Bojuje o interpretaci, jak se na něj bude vzpomínat, o svůj prezidentský obraz,“ komentuje zpravodaj. S tím souvisí i Trumpovo odsouzení násilí a distancování od útoku na Kapitol.

Předání moci proběhne podle Trumpa bezpečně

Mezi americkými bezpečnostními činiteli pod vlivem těchto událostí panují obavy z násilností, jež by mohly propuknout ve dnech zbývajících do inaugurace nastupujícího prezidenta Joea Bidena.

Trump k tomu ve středečním prohlášení uvedl, že ho tajná služba o možných hrozbách informovala a že nařídil federálním bezpečnostním složkám, aby využily všechny potřebné zdroje k zachování pořádku a zajištění bezpečného předání moci, které se obejde bez incidentů.

Trump ve středu také jako „špatné a nebezpečné“ kritizoval snahy „cenzurovat“ komunikaci na internetu. „Potřebujeme sobě navzájem naslouchat, ne se navzájem umlčovat,“ řekl prezident, kterého v posledních dnech od jeho účtů odstřihli správci jeho oblíbených sociálních sítí, jako je Twitter a Facebook. Důvodem byly Trumpovy projevy a videa, které podle některých vedly k násilnostem na Kapitolu.

Biden doufá, že se Senát nebude zabývat jen Trumpem

Donald Trump v úterý označil novou ústavní žalobu za směšnou, přičemž neuznal zodpovědnost za události minulé středy. Poslední zprávy amerických médií ovšem naznačují, že tentokrát by se v americkém Senátu mohla najít podpora pro jeho odsouzení.

Nastupující prezident Joe Biden doufá, že vedení Senátu se během impeachmentu proti Trumpovi bude zabývat i jinými věcmi důležitými pro Spojené státy. Řekl to několik hodin po schválení návrhu ústavní žaloby Sněmovnou reprezentantů.


„Doufám, že vedení Senátu najde způsob, jak se vypořádat se svou ústavní odpovědností v souvislosti s impeachmentem, a zároveň bude pracovat na dalších věcech důležitých pro tuto zemi,“ cituje agentura Reuters z prohlášení Bidena. Nový prezident potřebuje na začátku svého mandátu od Senátu mimo jiné potvrzení stovek nominací do zásadních postů ve své administrativě. Je také třeba schválit další stimulační balíček pro americké pracovníky zasažené pandemií covidu-19.

Někteří demokraté původně hovořili o tom, že by Sněmovna reprezentantů zaslala Senátu ústavní žalobu až se stodenním zpožděním, aby se Senát mohl zabývat potvrzováním Bidenových nominantů. Později však vedení sněmovny prohlásilo, že žalobu zašle do Senátu ihned po schválení.

Senát se žalobou začne zabývat až po inauguraci

Ústavní žalobu svým podpisem ve středu večer místního času formálně stvrdila předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. „Sněmovna dnes prokázala, že nikdo nestojí nad zákonem, ani prezident Spojených států ne,“ řekla Pelosiová před tím, než žalobu podepsala. Dodala, že Trump je „jasnou a trvající hrozbou“ pro Spojené státy.

Britská BBC uvádí, že po boku Pelosiové při podpisu byli zákonodárci, kteří coby žalobci představí případ Senátu. Ten v případě impeachmentu plní funkci soudu a jeho členové rozhodnou, zda prezident bude odsouzen. K tomu jsou zapotřebí dvě třetiny přítomných senátorů.
Žaloba by Senátu mohla být předložena ještě tento týden, nicméně ten se jí zřejmě začne zabývat až po inauguraci Trumpova nástupce. Demokratický politik se úřadu ujme příští středu. Trump je prvním americkým prezidentem, proti němuž zákonodárci ústavní žalobu vznesli podruhé.

„I kdyby proces v Senátu začal tento týden a postupoval rychle, konečného verdiktu nebude dosaženo před odchodem prezidenta z úřadu,“ řekl po hlasování Sněmovny reprezentantů šéf republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. „To není rozhodnutí, které bych dělal já, taková je skutečnost,“ podotkl.

Ve dnech kolem Bidenovy inaugurace usednou do svých křesel v Senátu dva demokraté, kteří zvítězili ve druhém kole voleb v Georgii. Bidenova strana tím získá v horní komoře nejtěsnější možnou většinu a nejvýše postaveným zákonodárcem v Senátu se stane vůdce demokratického klubu Chuck Schumer. Rozhodování o časovém rozvrhu projednávání ústavní žaloby tak bude na něm.

Schumer už dříve řekl, že pokud by se horní komora Kongresu vyslovila pro odsouzení Trumpa, bude se hlasovat o zákazu toho, aby se Trump mohl ucházet o prezidentský úřad v budoucnosti.

Ať už hlasování v Senátu dopadne jakkoliv, Trumpovi přinese zostuzení, domnívá se amerikanista Petr Kopecký z Ostravské univerzity. Poukazuje na to, že Trump už není jen obchodní, ale i politickou značkou, jejíž akcie v posledních dnech výrazně propadají. To nemusí uškodit pouze končícímu prezidentovi, ale v budoucnu to může poškodit například jeho dceru Ivanku nebo syny, pokud by se rozhodli kandidovat do veřejné funkce.

O možném poměru hlasů se lze zatím pouze dohadovat, míní expert. Upozorňuje ale na to, že McConnell podporu žaloby nevyloučil. Spolu s dalšími vrcholnými republikány by mohl impeachmentu využít k tomu, aby zpřetrhal stranické vazby na Trumpa a tím takzvanou GOP zbavit jeho nadvlády.

Podle šéfa Twitteru je zablokování Trumpova účtu částečným selháním

Trumpovi příznivci minulý týden zaútočili na budovu Kongresu, kde zákonodárci projednávali oficiální potvrzení výhry jeho protivníka Joea Bidena. Vydali se tam poté, co před nimi končící prezident znovu promluvil o údajných volebních podvodech, které se mu však nepodařilo dokázat, a svoje podporovatele mimo jiné vyzval, aby proti výsledkům bojovali a šli dát svůj postoj najevo ke Kapitolu. Při následných potyčkách zemřelo pět lidí.

Ve čtvrtek americké ministerstvo spravedlnosti potvrdilo zatčení Kevina Seefrieda a jeho syna Huntera. Prvně jmenovaný se stal jednou z výraznějších postav dění v Kapitolu, kam přinesl vlajku Konfederace. Hunter zas byl zachycen na videu, jak rozbíjí okno budovy Kongresu. Ve vazbě skončila také Christine Priolaová z Ohia, která se při nepokojích dostala do jednacího sálu Senátu.


V noci na čtvrtek se také ke smazání Trumpova účtu v sérii tweetů vyjádřil šéf společnosti Twitter Jack Dorsey. Společnost rozhodnutí odůvodnila hrozbou toho, že prezident bude prostřednictvím platformy nadále podněcovat svoje přívržence k násilnostem. Podle Dorseyho šlo o správné rozhodnutí, ale zároveň o nebezpečný precedent.

„Nutnost udělat tyto kroky tříští veřejnou debatu. Rozdělují nás. Omezují možnost pro objasňování, nápravu a poučení. A stanovují precedent, který je podle mě nebezpečný: Moc, kterou má jedinec nebo soukromá společnost nad částí světové debaty,“ napsal Dorsey s tím, že rozhodnutí „neoslavuje a není na něj pyšný.“

Pozastavení prezidentova účtu kritizovala řada republikánů jako porušení prezidentovy svobody vyjadřování. Krok však odsoudila například i německá kancléřka Angela Merkelová, podle níž by o případném omezení veřejného vyjadřování měli rozhodovat zákonodárci, a ne soukromé společnosti. Dorsey pak psal o precedentu, jež povede ke zničení „vznešeného účelu a ideálů otevřeného internetu“. 

Trumpovi skalní příznivci po zásazích ze strany Facebooku a Twitteru a blokaci sítě Parler hledají útočiště na menších platformách a neveřejných fórech. Podle amerických médií se komunity kolem konspirační teorie QAnon či nacionalistické organizace Proud Boys uchylují například k aplikacím se šifrovanou komunikací jako Signal a zejména Telegram. Ten avizoval, že za posledních několik dní mu uživatelská základna narostla o 25 milionů lidí, z toho tři čtvrtě milionu v USA.

Provozovatel Telegramu ve středu přiznal televizi CNN, že se potýká s nárůstem projevů extremismu a výzev k násilí. NBC například informovala o sdílení informací o domácí výrobě výbušnin. New York Times píší o tom, že probíhá seriózní plánování vzhledem k nejbližším dnům, přičemž mnozí členové jsou povzbuzeni „úspěchem“ v podobě vpádu do Kongresu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...