Trump zmínil summit s Putinem a Zelenským i bezpečnostní záruky

Nahrávám video
Události: Summit Trump–Putin
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump se sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem na summitu na Aljašce. Po zhruba tříhodinovém jednání ocenili na společném brífinku vzájemné rozhovory, dohodli se také na příštím setkání. Toho by se měl prý účastnit také prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Šéf Bílého domu v následném rozhovoru pro Fox News uvedl, že s Putinem řešil možnou výměnu území mezi Moskvou a Kyjevem, podrobnosti však nesdělil. Oznámil také, že je na Zelenském, aby se s Kremlem dohodl.

Trump mimo jiné v rozhovoru zmínil, že by se Kyjev a Moskva mohly domluvit na další výměně válečných zajatců. V otázce možných územních ústupků Rusku a případných amerických bezpečnostních záruk pro Ukrajinu se prý lídři „v zásadě shodli“.

On-line přenos

Summit Trump–Putin

  • Sobota 16. srpna 2025
  • 21:30

    Vážení čtenáři, speciální on-line přenos k summitu Trump–Putin končí. Další vývoj můžete sledovat v rámci našeho běžného zpravodajství.

  • 21:10

    „Když si vzpomínám na určité lekce z historie, tak to byl Adolf Hitler, který pravidelně v roce 1938 říkal, že Sudety jsou jeho posledním požadavkem,“ připomněl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). „Pokud slyším od agresora Vladimira Putina, že chce jen kousek Doněcké oblasti, tak nemám sebemenší důvod tomu věřit,“ dodal

  • 20:32

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ministr zahraničí Andrij Sybyha nebo premiérka Julija Svyrydenková se snaží vnímat summit Trump–Putin, že aspoň do jisté míry došlo k tomu, co chtěli – vyjednávání o možném míru se posouvají dál, přiblížila zpravodajka ČT Barbora Maxová.

K otázce možného summitu za účasti lídra Ukrajiny Trump prohlásil, že je nyní opravdu na prezidentu Zelenském, aby to udělal. „A řekl bych, že i evropské země by se do toho měly trochu zapojit,“ dodal Trump. Zelenskému prý při telefonátu, který následoval krátce pro skončení summitu, „poradil“, aby uzavřel dohodu o ukončení války na Ukrajině.

V rozhovoru s moderátorem Seanem Hannitym vyzdvihl šéf Bílého domu sílu ruské invazní armády. Té se Ukrajina brání už třetím rokem poté, co Moskva zahájila nevyprovokovanou, plnohodnotnou invazi na území sousedního státu. Zelenskyj ani žádný další zástupce ukrajinské diplomacie na summit na Aljašce pozváni nebyli.

Agentura AFP však podotkla, že lídři Ruska a USA na summitu nedosáhli průlomu v otázce Ukrajiny a nenabídli novinky ohledně možného příměří.

Putin slibuje „pokrok v urovnání konfliktu“

Ruský diktátor na společném brífinku, v němž hovořil jako první, prohlásil, že „bylo potřeba situaci napravit“. Jednání s americkým prezidentem označil za konstruktivní a užitečné, Ukrajina dle něj byla jedním z témat schůzky. Počítá prý s tím, že Kyjev a Evropa nebudou bránit v tom, co nazval pokrokem v urovnání konfliktu. Ten rozpoutalo v únoru 2022 Rusko právě na příkaz Putina. Detaily šéf Kremlu nesdělil.

Putin také vyjádřil naději, že dohody uzavřené s Trumpem budou odrazovým můstkem pro urovnání konfliktu na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. „Mám všechny důvody věřit, že pokud se vydáme touto cestou, můžeme co nejdříve dosáhnout ukončení konfliktu na Ukrajině,“ uvedl.

Dle ruského vládce existuje „obrovský potenciál“ pro budování obchodního a investičního partnerství mezi oběma zeměmi v oblastech, jako jsou energetika, technologie a průzkum vesmíru. A také v Arktidě.

Putin americkou základnu na Aljašce po zhruba tříhodinovém jednání opustil. Zanedlouho z místa odletěl také šéf Bílého domu. Oba státníci tak Aljašku opustili přibližně po pěti hodinách, dodal server BBC. Původně přitom bylo oznámeno, že po jednání se obě delegace zúčastní společného oběda.

Na Putina vydal v souvislosti s únosy stovek ukrajinských dětí do Ruska zatykač Mezinárodní trestní soud. Rusko tato obvinění popírá. V tomto ohledu však návštěva Aljašky nebyla pro ruského vládce problematická, neboť Rusko a Spojené státy autoritu soudu neuznávají.

Na výsledky summitu reagovala také světová média. Po vyjádřeních obou státníků, kteří společný brífink opustili bez odpovědí na dotazy novinářů, vydal komentář například list The New York Times. Podle něj je v případě Trumpa „velmi nezvyklé“, aby neodpovídal na dotazy médií.

Summit na Aljašce reflektovali i odborníci a komentátoři ve vysílání ČT24. Dle profesora historie Igora Lukeše z Bostonské univerzity byly karty od samého počátku „rozdány tak, že (ruský vládce Vladimir) Putin zvítězil ještě dřív, než sedl v Rusku do letadla,“ shrnul. Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn se obává, že výsledky jednání budou nevýhodné pro Ukrajinu. „Jediné, co máme, je, že Evropané se s tím budou muset smířit. Kdyby to bylo cokoli výhodného pro Ukrajinu, tak se s tím Evropané nemusí smiřovat, Evropané to chtějí,“ podotkl Foltýn.

Další cla zatím nebudou

Trump několik dní před summitem pohrozil sankcemi proti Moskvě a sekundárními sankcemi vůči zemím, které kupují ruskou ropu, – konkrétně především Indii a Číně – pokud nebudou podniknuty žádné kroky k ukončení války na Ukrajině. Dosud však prezident USA své hrozby nenaplnil, přestože dříve Putinovi stanovil termín pro souhlas s příměřím, který vypršel na začátku tohoto měsíce.

Předestřel také, že zatím o odvetných sekundárních clech pro země nakupující ruskou ropu nemusí uvažovat. „Možná o tom budu muset přemýšlet za dva nebo tři týdny, ale teď o tom nemusíme přemítat. Myslím, že schůzka proběhla velmi dobře,“ míní.

Po summitu Trump zároveň k tomuto tématu Fox News řekl, že po dosažení pokroku s Putinem odloží uvalení cel na Čínu za nákup ruské ropy. Zaměřil se ale na Indii, dalšího významného odběratele ruské ropy, a uvalil na dovoz do USA dodatečné clo ve výši 25 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...