Trump a jeho lidé brzdí předání moci, stěžuje si Biden

Nahrávám video

Podle predikcí vítězný prezidentský kandidát Joe Biden si stěžuje, že americká hlava státu Donald Trump a jeho lidé brzdí předání moci nově vznikající administrativě. Úřadující prezident stále odmítá uznat porážku ve volbách a jeho právníci shromažďují výpovědi lidí, kteří údajně byli svědky systematických volebních podvodů. Trump tvrdí, že volby vyhrál, soudy mu dají za pravdu a jeho vláda bude pokračovat další čtyři roky.

Ze série zpráv zveřejněných v posledních dnech prezidentem na sociálních sítích je zřejmé, že neplánuje funkci opustit. Naopak předpokládá, že výsledek sčítání volebních hlasů u soudů zvrátí.

V řadě zpráv na Trumpově twitterovém profilu stojí fráze jako: „Zvítězíme!“, „Lidé nepřijmou zmanipulovaný výsledek voleb!“ nebo „Děláme velký pokrok“ či „Výsledky uvidíte příští týden“.

Biden chování prezidenta a jeho lidí označil za trapné, moc se od jeho administrativy přitom chystá převzít v každém případě. „Jak to mám říct taktně? Mám za to, že tohle prezidentovu odkazu nepomůže,“ prohlásil.

Reuters: Většina Američanů považuje Bidena za vítěze

Biden je přesvědčen, že republikáni budou s jeho administrativou spolupracovat. Mnoho osobností partaje přitom teď podporuje úřadující hlavu státu v podávání soudních žalob. Třeba ministr zahraničí Mike Pompeo dává najevo, že s koncem Trumpovy vlády příliš nepočítá a chystá se vyrazit na jednu z nejdelších zahraničních cest. Odlétá v pátek třináctého, během deseti dní plánuje navštívit sedm zemí.

Průzkum agentury Reuters zároveň ukázal, že většina Američanů považuje za vítěze voleb Joea Bidena. Jako budoucího prezidenta ho vnímají prakticky všichni voliči demokratů i většina lidí, co se hlásí k Republikánské straně. Tvrdé jádro Trumpových stoupenců ale jeho prohru ve volbách odmítá přijmout a mluví o systematickém falšování hlasů. 

Na podporu Donalda Trumpa a na demonstraci za jeho vítězství ve volbách se do hlavního města svolávají příznivci úřadujícího prezidenta. Kolony aut vyrážejí z různých částí Spojených států už teď. Do hlavního města mají dorazit v sobotu.

  • Zvítězil Joe Biden – 79 procent
  • Ještě není rozhodnuto – 13 procent
  • Neumí odpovědět – 5 procent
  • Zvítězil Donald Trump – 3 procenta

EU vkládá do Bidena naději, návrat éry před Trumpem však nečeká

Velká část evropských politiků očekává od zvolení Bidena americkým prezidentem zlepšení vztahů Evropské unie se Spojenými státy. S nadějí mluví například o obnově společného boje proti změnám klimatu, lepší spolupráci v rámci globálních organizací či v boji proti pandemii covidu-19.

Někteří analytici však upozorňují, že například obchodní vztahy či spolupráce na řešení mezinárodních konfliktů nemusí být o mnoho snazší než za Donalda Trumpa. Zatímco republikánský šéf Bílého domu hovořil o EU jako o konkurentovi, zpochybňoval vážnost klimatických změn a vyčítal Unii, že nespravedlivě těží z obchodních vztahů s USA, od Bidena si představitelé evropského bloku slibují ráznou změnu kurzu.

Naději na zlepšení vztahů dali tento týden najevo německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron i šéfové unijních institucí. „Mnoho evropských lídrů mělo obavy, že druhá Trumpova vláda vyvede USA z NATO nebo bude podkopávat EU. Bruselu i Berlínu se ulevilo, že Trump odchází,“ napsal ve středu komentátor listu Financial Times Gideon Rachman.

Prezidentské volby v USA
Zdroj: Carlos Barria/Reuters

Biden nepřipouští pochybnosti o tom, že hodlá zvrátit Trumpovo rozhodnutí vyvázat USA z plnění Pařížské dohody o klimatu a že postaví USA opět po bok EU v boji proti oteplování planety. Evropští lídři si dělají naději také na to, že nový prezident se vrátí k jaderné dohodě s Íránem, kterou USA dojednaly v době, kdy byl Biden viceprezidentem Baracka Obamy.

Nový prezident však nemá pro tento krok pevnou podporu ani mezi vlastní Demokratickou stranou, navíc by podle expertů mohl riskovat zvrat současného pozitivního vývoje vztahů některých arabských zemí s Izraelem.

Řada analytiků soudí, že EU bude muset více spoléhat sama na sebe i v dalších oblastech bezpečnostní politiky. Biden podle nich na rozdíl od Trumpa nebude zpochybňovat roli NATO či dalších mezinárodních organizací, avšak bude trvat na tom, aby se Evropa chopila aktivnější role vůči Rusku a dodržela slíbené zvyšování výdajů na obranu.

Biden může zlepšit vztahy USA s EU, shodli se europoslanci

Také europoslanci dávali najevo naději, že po čtyřech složitých letech s často velmi obtížně předvídatelným Trumpem čekají konstruktivnější vztah s novým prezidentem. „Těším se na to, že se vrátíme k upřímnému dialogu,“ prohlásil před europoslanci Borrell, podle něhož se za vlády Trumpa vztahy Unie s tradičním zaoceánským spojencem zkomplikovaly.

EU má podle něho několik prioritních oblastí, v nichž by chtěla navázat s Washingtonem po Bidenově lednovém nástupu do funkce užší spolupráci. Je mezi nimi posilování role globálních organizací včetně OSN či Světové obchodní organizace, efektivnější boj proti klimatickým změnám či ochrana lidských práv.

„Je před námi docela dlouhé předávání moci, doufejme, že se někde nezadrhne,“ prohlásil Borrell s odkazem na Trumpovu dosavadní neochotu uznat výsledek voleb.

Josep Borrell
Zdroj: Reuters/Yves Herman

„Je dobré mít opět spojence v Bílém domě,“ prohlásila členka druhé nejsilnější socialistické frakce v EP Kati Piriová. Zatímco Trumpova vláda byla podle ní „noční můrou“ pro transatlantické vztahy, nyní bude moci EU opět s USA spolupracovat na základě společných hodnot, od nichž se Trump odkláněl. Evropa však nemůže spoléhat na to, že Biden vyřeší problémy za ni, a musí být připravena hrát silnější roli než dosud, dodala Piriová.

Někteří europoslanci zmínili možnou změnu, kterou přinese Bidenovo vítězství do vztahů EU s Čínou. Nový šéf Bílého domu se může podle lidoveckého člena EP Michaela Gahlera pokoušet přesvědčit Unii k tvrdšímu přístupu k Pekingu. „Nepřistupujeme k USA a Číně stejně, stojíme na americké straně,“ prohlásil německý člen nejsilnější europarlamentní skupiny, jehož země patří ke státům odmítajícím ráznou protičínskou rétoriku Washingtonu.

NYT: Žádný z volebních šéfů nenahlásil podvody

Mezi padesáti americkými státy nebyl týden po uzavření volebních místností ani jeden, kde by orgány dohlížející na regulérnost hlasování nahlásily důkazy o podvodech či jakýchkoli nesrovnalostech se zásadním vlivem na prezidentské klání. Napsal to v úterý deník The New York Times (NYT), který na začátku týdne oslovil příslušné činitele po celých Spojených státech.

List výsledky svého vyšetřování označuje za jasnou odpověď na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se volby snaží vykreslit jako zmanipulované. Systematickým zásahům do volebního procesu v neprospěch Trumpa zatím nic nenasvědčuje, snahu hlavy státu zpochybňovat výsledky přesto ve větší či menší míře podpořila většina čelných představitelů Republikánské strany.

Za hladký průběh voleb zodpovídají takzvaní státní tajemníci jednotlivých částí USA, kteří mají stejnou politickou příslušnost jako guvernér daného státu. Žádný z těchto činitelů, ať už jde o republikány, nebo demokraty, zatím nevystoupil s informacemi o jakýchkoli nekalostech, přičemž někteří volební úředníci naopak hovoří o letošních volbách jako o velkém úspěchu.

Georgie ručně přepočítá všechny hlasy

Úřady amerického státu Georgie nařídily audit prezidentských voleb z minulého týdne, s nímž se pojí ruční přepočet všech odevzdaných hlasů. Podle předběžných výsledků ve státu vede velmi těsně demokrat Joe Biden, který má nyní navrch o asi čtrnáct tisíc hlasů z celkových bezmála pěti milionů. Přepočet by měl začít ještě tento týden, výsledky pak budou k dispozici do 20. listopadu, píše agentura AP s odkazem na vyjádření tamního nejvyššího volebního úředníka.

Podle projekcí respektovaných amerických médií si Biden již o víkendu zajistil prezidentství poté, co zvítězil v Pensylvánii. Výsledky v Georgii tak na boji o Bílý dům již nic nezmění. Na tento jižanský stát, který byl dlouhá desetiletí stabilní republikánskou baštou, se však soustředí výjimečná pozornost kvůli dvěma nadcházejícím soubojům o křesla v Senátu, jež rozhodnou o tom, která ze stran v horní komoře získá většinu.

Na přepočet hlasů v Georgii tlačí již několik dní republikáni včetně dvou republikánských senátorů Davida Perduea a Kelly Loefflerové, kteří budou v lednu hájit svoje křesla před demokratickými vyzyvateli. Republikánům stačí získat k zajištění většiny v horní komoře pouze jeden mandát z Georgie, demokraté potřebují získat oba.

Po dokončení ručního přepočtu hlasovacích lístků může kampaň poraženého požádat o další přepočet, který již bude proveden strojově. Podle tamních zákonů lze o přepočet požádat v případě, že soupeře dělí rozdíl menší než půl procentního bodu. Podle dosavadních výsledků tam nyní Biden vede o 0,28 bodu.

Vzhledem k těsnému výsledku a očekávané možnosti přepočtu se zatím žádná z předních amerických zpravodajských organizací neodvážila vyhlásit ve státu vítěze.

Georgia byla jedním ze států, kde podle prvních předběžných výsledků vedl Trump, nicméně se sčítáním korespondenčních hlasů jeho náskok Biden snižoval, až jej předstihl. Tamní soudy přitom již dříve zamítly žalobu Trumpova týmu, který si stěžoval na údajné manipulování s hlasy jedním z pracovníků ve volební místnosti v okrese Chatham.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...