Tři klíčové grafiky o demografii Íránu ukazují mladou a rozdělenou zemi

Útok Spojených států a Izraele na Írán souvisí s dynamickými změnami, které v této zemi probíhají. Velká data ukazují, jak velkou roli tato země hraje na Blízkém východě.

Írán je zemí třicátníků, která je mnohem více etnicky rozdělená, než by se mohlo zdát. Současně se tam hlavně v poslední době zvětšují rozdíly mezi východem a západem a také mezi městy a vesnicí, ukazují údaje OSN.

Země, kde je západ důležitější než východ

Írán je země, kde existuje velice výrazný regionální kontrast v hustotě osídlení. Nejhustěji obydlené oblasti leží v severozápadních provinciích, jako je Teherán, Alborz a Východní Ázerbájdžán, dále podél pobřeží Kaspického moře, kde panuje příznivé klima a existuje úrodná půda, což umožňuje vysokou koncentraci obyvatelstva.

Naopak rozsáhlé vnitrozemské pouště, které pokrývají téměř třetinu území, jsou prakticky neobyvatelné, a tedy i neobydlené. Průměrná hustota obyvatelstva v této zemi dosahuje přibližně padesát osob na kilometr čtvereční (pro srovnání, v Česku je to 138 lidí). Toto číslo je ale silně zkreslené tím, že některé provincie jsou extrémně hustě zalidněné. Například v provincii Teherán žije na jednom kilometru čtverečním přes tisíc lidí. Pro srovnání: například v Karlovarském kraji je to 88 osob na kilometr.

Situace na jihovýchodě Íránu je z hlediska hustoty osídlení od severozápadu dramaticky odlišná, tamní provincie obývá v průměru jen patnáct osob na kilometr čtvereční.

Ještě nedávno byl Írán velmi zemědělskou zemí. Ještě v 50. letech 20. století žilo ve městech méně než třicet procent obyvatel, dnes je to přes 76 procent. Venkovské oblasti se postupně vylidňují a mladí odcházejí do velkých měst, zejména do Teheránu, Mašhadu a Isfahánu, které se staly megalopolemi s miliony obyvatel. To vede k většímu zahušťování metropolí a současně ke stárnutí a vylidňování venkova. Rychle se tak mění tradiční struktura Íránu, což opět zvyšuje společenské rozdíly a zvyšuje napětí.

Mladí a staří

Írán zažil v druhé polovině dvacátého století jednu z nejrychlejších demografických expanzí na světě. Po islámské revoluci v roce 1979 nová vláda aktivně podporovala vysokou porodnost jako nástroj posílení islámské společnosti a vojenského potenciálu, což se projevilo (společně s pokrokem v medicíně) tím, že v průběhu 80. let dosahovala porodnost až sedm dětí na ženu.

Populace tak explodovala z přibližně 34 milionů v roce 1979 na více než šedesát milionů koncem osmdesátých let. Vláda pak v 90. letech prudce změnila kurz a spustila jeden z nejúspěšnějších programů plánování rodičovství na světě, který zahrnoval bezplatnou antikoncepci, vzdělávací kampaně i povinné předmanželské kurzy. Porodnost klesla na 1,6 až 1,8 dítěte na ženu, tedy pod úroveň prosté reprodukce.

Důsledkem tohoto dramatického zvratu je rapidní stárnutí populace – průměrný věk obyvatelstva vzrostl z přibližně sedmnácti let v 80. letech na dnešních přibližně 33 let. Írán tak do budoucna čeká podobný problém jako Česko s „Husákovými dětmi“ – rostoucí podíl seniorů, tlak na důchodový systém a nedostatek pracovních sil v určitých odvětvích.

Nejsilnější skupinu tam na rozdíl od Evropy zatím netvoří senioři, na rozdíl od Afriky ani mladí lidé, ale jsou jí lidé věku kolem třicítky. Jenže až celá tato rozsáhlá skupina dosáhne důchodového věku, může země očekávat komplikace.

Peršané a ti druzí

Írán je sice historická Persie, ale bylo by značným zjednodušením označovat její obyvatele jen jako Peršany. Etnicky jde totiž o velmi rozmanitou zemi, a to přesto, že perská identita dominuje ve státní ideologii i kulturní politice.

Jen přibližně 61 procent obyvatelstva tvoří přímo Peršané, zbytek různě početné menšiny, které jsou ale se zemí a jejími dějinami hluboce historicky spojené. Největší menšinou jsou ázerbájdžánští Turci neboli Azerové: tvoří přibližně 16 až 24 procent populace a koncentrují se v severozápadních provinciích Východní a Západní Ázerbájdžán a Ardabíl, přičemž silná komunita žije i v samotném Teheránu.

Kurdové obývají hornaté oblasti na západě země podél hranic s Irákem a Tureckem, zejména provincie Kurdistán a Kermánšáh, a tvoří přibližně desetinu celkové populace. Na jihovýchodě žijí Balúčové v chudé a geograficky izolované provincii Sístán-Balúčestán, která trpí největší mírou nezaměstnanosti a zaostalosti v zemi. Arabsky mluvící obyvatelstvo se soustřeďuje v provincii Chúzestán na jihozápadě, kde leží i klíčová íránská ropná infrastruktura.

Menšiny se sice s většinovou populací dnes mísí více než v minulosti, ale stále si zachovávají vlastní identitu a mají i vlastní zájmy, které mohou být odlišné od oficiální linie státu. Z toho vyplývá například americká snaha o vyzbrojení Kurdů, kteří by se mohli pokusit o změnu režimu, při níž by mohli získat více autonomie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...