Tři klíčové grafiky o demografii Íránu ukazují mladou a rozdělenou zemi

Útok Spojených států a Izraele na Írán souvisí s dynamickými změnami, které v této zemi probíhají. Velká data ukazují, jak velkou roli tato země hraje na Blízkém východě.

Írán je zemí třicátníků, která je mnohem více etnicky rozdělená, než by se mohlo zdát. Současně se tam hlavně v poslední době zvětšují rozdíly mezi východem a západem a také mezi městy a vesnicí, ukazují údaje OSN.

Země, kde je západ důležitější než východ

Írán je země, kde existuje velice výrazný regionální kontrast v hustotě osídlení. Nejhustěji obydlené oblasti leží v severozápadních provinciích, jako je Teherán, Alborz a Východní Ázerbájdžán, dále podél pobřeží Kaspického moře, kde panuje příznivé klima a existuje úrodná půda, což umožňuje vysokou koncentraci obyvatelstva.

Naopak rozsáhlé vnitrozemské pouště, které pokrývají téměř třetinu území, jsou prakticky neobyvatelné, a tedy i neobydlené. Průměrná hustota obyvatelstva v této zemi dosahuje přibližně padesát osob na kilometr čtvereční (pro srovnání, v Česku je to 138 lidí). Toto číslo je ale silně zkreslené tím, že některé provincie jsou extrémně hustě zalidněné. Například v provincii Teherán žije na jednom kilometru čtverečním přes tisíc lidí. Pro srovnání: například v Karlovarském kraji je to 88 osob na kilometr.

Situace na jihovýchodě Íránu je z hlediska hustoty osídlení od severozápadu dramaticky odlišná, tamní provincie obývá v průměru jen patnáct osob na kilometr čtvereční.

Ještě nedávno byl Írán velmi zemědělskou zemí. Ještě v 50. letech 20. století žilo ve městech méně než třicet procent obyvatel, dnes je to přes 76 procent. Venkovské oblasti se postupně vylidňují a mladí odcházejí do velkých měst, zejména do Teheránu, Mašhadu a Isfahánu, které se staly megalopolemi s miliony obyvatel. To vede k většímu zahušťování metropolí a současně ke stárnutí a vylidňování venkova. Rychle se tak mění tradiční struktura Íránu, což opět zvyšuje společenské rozdíly a zvyšuje napětí.

Mladí a staří

Írán zažil v druhé polovině dvacátého století jednu z nejrychlejších demografických expanzí na světě. Po islámské revoluci v roce 1979 nová vláda aktivně podporovala vysokou porodnost jako nástroj posílení islámské společnosti a vojenského potenciálu, což se projevilo (společně s pokrokem v medicíně) tím, že v průběhu 80. let dosahovala porodnost až sedm dětí na ženu.

Populace tak explodovala z přibližně 34 milionů v roce 1979 na více než šedesát milionů koncem osmdesátých let. Vláda pak v 90. letech prudce změnila kurz a spustila jeden z nejúspěšnějších programů plánování rodičovství na světě, který zahrnoval bezplatnou antikoncepci, vzdělávací kampaně i povinné předmanželské kurzy. Porodnost klesla na 1,6 až 1,8 dítěte na ženu, tedy pod úroveň prosté reprodukce.

Důsledkem tohoto dramatického zvratu je rapidní stárnutí populace – průměrný věk obyvatelstva vzrostl z přibližně sedmnácti let v 80. letech na dnešních přibližně 33 let. Írán tak do budoucna čeká podobný problém jako Česko s „Husákovými dětmi“ – rostoucí podíl seniorů, tlak na důchodový systém a nedostatek pracovních sil v určitých odvětvích.

Nejsilnější skupinu tam na rozdíl od Evropy zatím netvoří senioři, na rozdíl od Afriky ani mladí lidé, ale jsou jí lidé věku kolem třicítky. Jenže až celá tato rozsáhlá skupina dosáhne důchodového věku, může země očekávat komplikace.

Peršané a ti druzí

Írán je sice historická Persie, ale bylo by značným zjednodušením označovat její obyvatele jen jako Peršany. Etnicky jde totiž o velmi rozmanitou zemi, a to přesto, že perská identita dominuje ve státní ideologii i kulturní politice.

Jen přibližně 61 procent obyvatelstva tvoří přímo Peršané, zbytek různě početné menšiny, které jsou ale se zemí a jejími dějinami hluboce historicky spojené. Největší menšinou jsou ázerbájdžánští Turci neboli Azerové: tvoří přibližně 16 až 24 procent populace a koncentrují se v severozápadních provinciích Východní a Západní Ázerbájdžán a Ardabíl, přičemž silná komunita žije i v samotném Teheránu.

Kurdové obývají hornaté oblasti na západě země podél hranic s Irákem a Tureckem, zejména provincie Kurdistán a Kermánšáh, a tvoří přibližně desetinu celkové populace. Na jihovýchodě žijí Balúčové v chudé a geograficky izolované provincii Sístán-Balúčestán, která trpí největší mírou nezaměstnanosti a zaostalosti v zemi. Arabsky mluvící obyvatelstvo se soustřeďuje v provincii Chúzestán na jihozápadě, kde leží i klíčová íránská ropná infrastruktura.

Menšiny se sice s většinovou populací dnes mísí více než v minulosti, ale stále si zachovávají vlastní identitu a mají i vlastní zájmy, které mohou být odlišné od oficiální linie státu. Z toho vyplývá například americká snaha o vyzbrojení Kurdů, kteří by se mohli pokusit o změnu režimu, při níž by mohli získat více autonomie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ ozývá se opět z tisíců demonstrací v USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
Právě teď

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 2 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 3 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
06:49Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...