Třetí světová válka by podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla jaderná a zničující. Řekl to v interview, jehož části zveřejnila televize al-Džazíra. Prohlásil také, že je třeba určit konkrétní typy útočných zbraní, které na Ukrajině nebudou nikdy rozmístěny ani vyrobeny. Nevylučuje, že někdo chtěl, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině. Podle agentury Reuters Lavrov uvedl, že Moskva je nadále odhodlaná dosáhnout „demilitarizace“ Ukrajiny, kterou Kreml odůvodnil invazi do sousední země. Bílý dům ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí dodatečné sankce na subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Lavrov podle TASS poukázal na výrok amerického prezidenta Joea Bidena, že alternativou k tvrdým sankcím, které Washington uvalil na Moskvu, by byla třetí světová válka. Biden ale ve zmíněném vyjádření dal najevo, že se snaží třetí světové válce zabránit.
Putin v neděli nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Šlo podle něj o reakci na „agresivní prohlášení“ vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska a na „nelegitimní sankce“, přijímané Západem po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Moskva při jednání s Ukrajinou nepožaduje kapitulaci, ale navrhuje dohodu, která zajistí zákonná práva všem národům této země, cituje agentura TASS Lavrova. Cílem ruské operace je podle něj odzbrojení sousední země. „Rusko nedovolí Ukrajině získat jaderné zbraně,“ prohlásil.
Kyjev se jaderných zbraní, které zdědil po rozpadu Sovětského svazu, zřekl už v devadesátých letech výměnou za bezpečnostní záruky, které mu poskytly USA, Británie a Rusko. Moskva nyní tvrdí, že Ukrajina disponuje sovětskými technologiemi a znalostmi, aby si vyrobila jaderné zbraně, kterými by mohla Rusko ohrozit.
Bílý dům uvalí dodatečné sankce na Rusko i Bělorusko
Spojené státy uvalí dodatečné sankce na Rusko a Bělorusko v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Terčem nových sankcí jsou subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru. USA omezí také vývoz technologií na zpracování ropy a přiškrtí dovoz technologií do Běloruska. Ve středu to oznámil Bílý dům.
„Spojené státy podniknou kroky, díky nimž bude Bělorusko skládat účty za umožnění Putinovy invaze na Ukrajinu, které oslabí obranný sektor Ruska a jeho vojenskou sílu v příštích letech, zaměří se na nejvýznamnější zdroje bohatství Ruska a zapoví ruským aerolinkám vzdušný prostor USA,“ prohlásil Bílý dům. Ruský prezident Vladimir Putin spustil agresi své země vůči sousední Ukrajině minulý čtvrtek, západ reagoval podporou napadené země a tvrdými ekonomickými sankcemi vůči Moskvě.
Americké ministerstvo obchodu podle agentury Reuters zatížilo Bělorusko přísnými kontrolami exportu, které už od 24. února uplatňuje vůči Rusku. Kontroly mají zabránit tomu, aby se například technologie a software pro sektory obrany či letectví dostávaly do Ruska přes Bělorusko.
Čí bude Krym?
Lavrov také označil za součást Ruska ukrajinský poloostrov Krym, který Moskva anektovala na jaře 2014 poté, co ho vojensky obsadila. Ruský ministr zdůraznil, že o Krymu se vůbec nebude diskutovat. Kyjev chce ovšem při rozhovorech s Moskvou požadovat kromě okamžitého příměří i stažení všech ruských vojsk z ukrajinského území, tedy i z Krymu.
Lavrov tvrdí, že Rusko je připraveno na druhé kolo rozhovorů s Ukrajinou, ale Kyjev vyjednávání protahuje „na pokyn Američanů“.
Západ se podle šéfa ruské diplomacie sám zřekl dialogu o vytváření nové bezpečnostní architektury v Evropě. „Západ s námi odmítl spolupracovat,“ tvrdí Lavrov. Moskva byla podle ministra připravena na sankce, ale nečekala, že se dotknou i sportovců, herců či novinářů. Ujistil nicméně, že „Rusko má mnoho přátel, nelze jej izolovat“.
Putin podle britského ministra neuvažuje logicky
„Každý, kdo uvažuje logicky, by neudělal to, co dělá Putin, takže budeme svědky toho, jak jeho brutalita poroste,“ řekl britský ministr obrany Wallace rozhlasové stanici LBC. Ruský prezident podle ministra obrany zatím obkličuje města, která po nocích bombarduje, brzy se ale pokusí přesunout boje do jejich center.
Británie přesto nebude prosazovat zavedení bezletové zóny, o kterou NATO požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Putina se nebojím. Nechci válku v celé Evropě. Chtějí (posluchači LBC), aby Rusko vyzbrojené jadernými zbraněmi válčilo s námi všemi v celé Evropě a v Atlantiku?“ prohlásil.
„Vojensky nezasáhneme. To platí pro NATO, které to neudělá, a také pro všechny ostatní. V této situaci by to bylo špatně,“ vyjádřil se v podobném duchu při své první návštěvě Izraele ve funkci německého kancléře Olaf Scholz. Co podle něj Německo může dělat, je poskytovat Ukrajině podporu. Ukazuje se také, že protiruské sankce už mají dopad, míní.
Bezletová zóna by podle Wallace mohla velmi rychle přerůst v totální konflikt. „Ukrajina není v Severoatlantické alianci. NATO je sebeobranná organizace, pokud zaútočíte na jednoho z nás, zaútočíte na nás všechny a všichni fakticky vstoupíme do války podle článku 5,“ řekl ministr.
Rusové by podle Wallace v případě bezletové zóny „nehráli podle pravidel“ a pravděpodobně by sestřelili letadla NATO, což by vyvolalo válku. Pokud by naopak jednotky Severoatlantické aliance sestřelily ruské letadlo, výsledek by byl stejný, protože Moskva by úder opětovala.
Německo přijímá uprchlíky, po počátečním váhání dodává i zbraně
V Německu není počet uprchlíků tak vysoký jako například v ČR a v dalších zemích, které s Ukrajinou přímo sousedí. Úřady zatím mluví o pěti tisících s tím, že se očekává, že do spolkové republiky zamíří celá řada lidí, kteří v tuto chvíli jsou například v Polsku a mají v Německu své příbuzné. V Německu žije zhruba 300 tisíc lidí s ukrajinskými kořeny. Země je také připravena přijímat válečné uprchlíky ve velkém množství.
Po počátečním váhání začalo Německo na Ukrajinu také dodávat zbraně, v plánu má i výrazně navýšit armádní rozpočet. „Země však v otázce armádního rozpočtu zdaleka není jednotná, a jednotná není ani vláda, a dokonce ani nejsilnější strana, tedy Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Tam se v posledních dnech objevila celá řada hlasů, které nesouhlasí s tím, jak chce země navyšovat vojenský rozpočet,“ uvedl zpravodaj ČT v Berlíně Martin Jonáš. V tomto roce se má jednat o částce v přepočtu zhruba 2,5 bilionu korun.
Pro SPD a zejména její levicové křídlo, a také pro levicové křídlo další vládní strany, tedy Zelené, je to tvrdý oříšek. Zevnitř obou partají zaznívají hlasy, že mají být za všech okolností pacifistické a že Německo po zkušenostech z druhé světové války nemá bojovat a už vůbec ne za svými hranicemi. I z tohoto důvodu se objevují protesty a není vůbec jisté, kolik hlasů své vlastní strany kancléř Olaf Scholz pro svůj návrh razantního navýšení armádního rozpočtu dostane.
I podle oficiálních stanovisek má Bundeswehr problémy. Ve zprávě poslaneckého armádního výboru se otevřeně mluví o tom, že Německo má sice vynikající speciální jednotky, které jsou schopny velmi dobře fungovat při zahraničních misích, ale pro obranu vlastní země je Bundeswehr použitelný jen zčásti. I jeden z nejvýše postavených německých vojáků si v minulých dnech posteskl, že z jeho hlediska je Bundeswehr takřka na lopatkách a nemá, co by svým spojencům v NATO nabídl, poukázal Jonáš.
Co se týče projektu NordStream 2, provozovatel plynovodu propustil všech 140 svých zaměstnanců. Podle německé vlády však zatím nejde o konec projektu, podle ní je plynovod položený, funkční a není mu jen udělená licence pro provoz. „Vláda však prohlašuje, že dokud budou v platnosti americké sankce vůči tomuto plynovodu, Německo k jeho zprovoznění nepřistoupí,“ říká Jonáš.
V souvislosti s tím je v zemi stále řeč o možnosti přehodnocení ekologické transformace a zrušení postupného odpojování uhelných a jaderných elektráren.
Scholz: Je čas říci ano rozumnému řešení
Kancléř Scholz ve středu při návštěvě Izraele vyjádřil hluboké znepokojení nad ruskou agresí na Ukrajině, vyzval k okamžitému ukončení bojů a zdůraznil, že musí skončit veškeré útoky na civilisty.
„Jsme extrémně znepokojeni dalším vývojem konfliktu. Chtěl bych zopakovat svou výzvu k okamžitému ukončení veškerých vojenských akcí. Útoky na civilisty a civilní infrastrukturu musí skončit. A samozřejmě jde nyní o to dát diplomacii znovu velkou příležitost,“ uvedl Scholz, který v Jeruzalémě mimo jiné o situaci na Ukrajině hovořil s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.
Izraelský premiér řekl, že měl se Scholzem „hluboký rozhovor“ o situaci na Ukrajině. „Je naší povinností udělat vše k zastavení krveprolití,“ řekl Bennett a dodal, že není pozdě konflikt řešit diplomatickou cestou. Zároveň ale na základě izraelských válečných zkušeností připustil, že se situace na Ukrajině „bohužel může výrazně zhoršit“, píše agentura DPA.
Johnson: Ruské útoky se dají označit za válečný zločin
To, co Rusko dělá na Ukrajině, se už teď podle britského premiéra Borise Johnsona dá označit za válečný zločin. „To, co jsme zatím viděli ze strany režimu Vladimira Putina při použití munice, kterou shazuje na nevinné civilisty… se podle mého názoru již plně kvalifikuje jako válečný zločin,“ nechal se slyšet Johnson v Dolní sněmovně, kde se předtím dostalo potlesku vstoje ukrajinskému velvyslanci v Británii.
Johnson sice odmítl odpovědět na otázku opozičního vůdce Keira Starmera, jestli Londýn uvalí sankce i na ruského miliardáře a majitele fotbalové Chelsea Romana Abramoviče, ale poznamenal, že postihy zasahují a budou zasahovat i osoby blízké Putinovi.
Zpřísnění sankcí podle deníku The Washington Post chystají USA. Připravují seznam dalších osob, které zasáhnou. Zčásti bude totožný se seznamem lidí, na něž uvalila sankce Evropská unie.
Kreml chce údajně znovuprohlásit Janukovyče za prezidenta
Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který byl po rozsáhlých demonstracích v roce 2014 svržen a uchýlil se do Ruska, je nyní údajně v Minsku. Kreml jej prý chce prohlásit za ukrajinského prezidenta, uvedl ve středu list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenovaného příslušníka ukrajinské rozvědky.
Získané informace podle deníku svědčí o tom, že se Kreml chystá na informační či dezinformační operaci, možná se pokusí o exprezidentův návrat na Ukrajinu, anebo v nejbližší době vydá v Janukovyčově jménu výzvu adresovanou ukrajinskému lidu.
Moskva označuje Janukovyčovo svržení za „státní převrat“. Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že cílem nynější vojenské operace není okupace sousední země, ale její demilitarizace a „očista od nacistů“.
„Já si to dost dobře nedovedu představit. Viktor Janukovyč byl v zásadě nenáviděn i lidmi, kteří měli proruské názory. Ta představa, že by se stal prezidentem, mi přijde úsměvná,“ uvedl ve vysílání ČT24 redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.
