V Londýně začalo od úterý platit rozšíření nízkoemisní zóny (ULEZ) na prakticky celé hlavní město. A to navzdory kritikům, podle kterých opatření zhorší krizi rostoucích životních nákladů, napsala agentura Reuters. Vjezd do zóny je zatížen denním poplatkem 12,50 liber (v přepočtu 352 korun) pro vozidla, která nesplňují přísné emisní požadavky.
Nízkoemisní zóna byla už v roce 2019 zavedena v malé části centra Londýna, následně byla roku 2021 dále rozšířena. Od úterý se vztahuje i na okrajové čtvrti, ve kterých žije zhruba pět milionů lidí, často s horšími možnostmi spojení veřejnou dopravou.
ULEZ prosadil starosta města Sadiq Khan jako „nezbytné opatření pro snížení počtu úmrtí na nemoci spojené se znečištěním ovzduší“ a také pro boj proti změně klimatu.
„Rozhodnutí rozšířit ULEZ jsem přijal, protože odborníci věří, že to zachrání životy. Nebylo to snadné, ale nemůžeme odkládat opatření, když je znečištěný vzduch spojován s onemocněními, jako je rakovina a demence,“ uvedl v minulém týdnu Khan. Starosta tvrdí, že devět z deseti aut v Londýně už splňuje přísné emisní požadavky, ale kritici tento údaj zpochybňují.
V Londýně vypukly dílčí protesty
Odpůrci ovšem tvrdí, že poplatek je pro tisíce lidí, kteří jezdí staršími vozidly, v době krize rostoucích životních nákladů nespravedlivý a způsobí tak ekonomické škody.
Protestující v posledních týdnech devastovali kamery monitorující dodržování emisních pravidel. Londýnská policie k 1. srpnu evidovala 164 ukradených a 185 poškozených kamer. Dopravní úřad v metropoli uvedl, že zvýší zabezpečení kamer, ve vnější části města jich plánuje nainstalovat celkem 2750, z nichž 1900 je již na místě.
Opatření se od oznámení v loňském roce setkalo s odporem některých politiků a motoristů. Pět konzervativních radních proti kroku podalo žalobu k vrchnímu soudu v Londýně, ale neuspělo. Několik úřadů v městech sousedících s Londýnem odmítlo na protest proti dopadům na své obyvatele umístit značky upozorňující řidiče, že se blíží k ULEZ.
Británie si klade za dlouhodobý cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Rozšíření nízkoemisních zón v zemi vyvolalo debatu o tom, jak provádět politiku ochrany životního prostředí, aniž by si tím strany znepřátelily své voliče.
Podle Reuters byl odpor proti chystanému rozšíření ULEZ jedním z faktorů, proč Khanovi labouristé minulý měsíc neuspěli ve volbách v jedné z okrajových částí Londýna. Předseda labouristické strany Keir Starmer odmítl sdělit, zda opatření podpořil, a veřejně požádal Khana, aby se zamyslel nad tím, proč strana nezískala kýžené parlamentní křeslo v londýnském obvodu Uxbridge and South Ruislip. Konzervativní kandidátka na starostku Susan Hallová se zavázala, že pokud bude v květnu 2024 zvolena starostkou, rozšíření nízkoemisních zón zvrátí.
Ve snaze utlumit kritiku Khan oznámil dodatečné finanční pobídky pro sešrotování starých benzinových nebo naftových vozidel. Podle kritiků je tento program, který nabízí příspěvek ve výši až dva tisíce liber (přes 56 tisíc korun), nedostatečný.
