Tajnůstkářská politika vyvolává spekulace ohledně moci Si Ťin-pchinga

Nahrávám video

Nedávné dočasné zmizení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z veřejného prostoru rozvířilo spekulace ohledně možného mocenského přechodu v Pekingu. Jak poukázal sinolog Martin Hála v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Romanem Fojtou, nahrává tomu zejména informační vakuum, které panuje ohledně čínského nejvyššího vedení. Politolog Aleš Karmazin dodává, že zprávy o údajné nespokojenosti části Komunistické strany Číny se Si Ťin-pchingem se objevují pravidelně.

Slovy „hádanka zabalená v tajemství uvnitř záhady“ označil bývalý britský premiér Winston Churchill původně Rusko, v současné době se ale citát používá zejména v souvislosti s Čínou. A ne nadarmo, dění ohledně čínského vůdce odchylující se od zaběhlých norem vyvolalo otázky, co se v mocenských strukturách Pekingu děje, a jak silné je v současnosti postavení Si Ťin-pchinga, který již od roku 2013 zastává funkci prezidenta asijské velmoci.

Ke spekulacím ohledně možného slábnoucího vlivu čínského prezidenta přispěla kombinace faktorů. V poslední době začal Si více pravomocí delegovat na své spolupracovníky, na červnový summit zemí BRICS za sebe poprvé vyslal premiéra a po dobu dvou týdnů počínaje 21. květnem se neobjevoval ve státních médiích.

Podle Hály se ovšem nejedná o dostatečně silné signály, aby se dalo jednoznačně tvrdit, že uvnitř čínských mocenských struktur se něco vážného děje. „Odehrává se to v rovině spekulací. Ve vedení Komunistické strany (KS) se pořád něco děje, ale nemyslím, že by se dělo něco tak zásadního, že by to v bezprostředním horizontu mohlo ohrozit pozici Si Ťin-pchinga,“ vysvětlil sinolog z Univerzity Karlovy a projektu Sinopsis. „Jakýkoli drobný náznak něčeho, co se vymyká normálu, se interpretuje jako něco s dalekosáhlými důsledky,“ dodal s tím, že dočasné zmizení čínského vůdce následované spekulacemi není bezprecedentní.

Strana řídí vše

Nové dle politologa Karmazina z Metropolitní univerzity Praha nejsou ani debaty o údajně sílícím vlivu opozičních sil v KS, které mají být nespokojené s politikou Si Ťin-pchinga. „Spekulace o tom, že Si Ťin-pching má nějakou opozici, se neobjevují poprvé. Například v roce 2018, nedlouho poté, kdy získal další mandát v čele strany a státu a došlo ke zrušení limitu dvou období v prezidentské funkci, proběhly v renomovaných médiích spekulace o tom, že existuje nespokojenost s jeho vládou,“ připomenul politolog.

Karmazin ovšem podotýká, že KS Číny, která má více než devadesát milionů členů, není názorově jednotný blok a existují v něm různé myšlenkové proudy.

Bylo by nicméně chybou Si Ťin-pchingův vliv v této organizaci podceňovat. Jak poukazuje Hála, byl to právě on, kdo zapříčinil od dob vlády bývalého čínského vůdce Mao Ce-tunga bezprecedentní koncentraci moci v jejích rukou. Oblíbeným rčením čínského prezidenta ostatně je, že „strana řídí vše“.

Kromě toho upevnil Si Ťin-pching do značné míry i svůj osobní vliv v KS. „V Číně po kulturní revoluci (bývalý faktický čínský vůdce) Teng Siao-pching prosadil řadu reforem, které měly napomoci kolektivnímu vedení a zabránit tragédiím, jako byla kulturní revoluce, kultu osobnosti a podobně. Si tento systém pomalu rozkládá a kumuluje moc ve svých rukou, jako to dělával Mao Ce-tung,“ podotkl Hála.

Tažení „proti tygrům a mouchám“

Jedním z typických prvků vlády Si Ťin-pchinga, který mu dle odborníků na Čínu zároveň slouží jako nástroj upevňování a posilování vlastního vlivu, je rozsáhlá protikorupční kampaň. Takzvané tažení „proti tygrům a mouchám“ oficiálně cílí na odhalování a trestání případů korupce mezi vlivnými čínskými představiteli, ale i řadovými úředníky.

Hála nicméně upozorňuje, že protikorupční tažení Si používá také k postranním politickým účelům. „Si hned po svém nástupu využíval protikorupční kampaně, aby zlikvidoval reálnou nebo domnělou opozici proti své vládě. Vyjádřit názor, který by odporoval názoru Si Ťin-pchinga, je velmi riskantní,“ uvedl sinolog.

Čistky se v minulosti dotkly také ozbrojených sil, jejichž část byla dle Karmazina silným spojencem současného čínského prezidenta po jeho nástupu do úřadu. Neplatilo to však pro armádu jako celek. „Protikorupční kampaň zaváděl i proti některým představitelům armády, což je do nějaké míry v politickém systému, jak byl nastavován od 90. let, bezprecedentní a podobá se to spíš nějaké kulturní revoluci z dob Mao Ce-tunga,“ řekl Karmazin.

Možný vyzyvatel z řad armády

Právě armáda bývá v médiích zmiňována také v souvislosti s aktuálními spekulacemi o údajně slábnoucím vlivu Si Ťin-pchinga. Ty přiživilo nedávné odvolání vojenských velitelů, které se však, jak podotýká National Interest, vymyká normálu. Odvolaní totiž patřili k blízkému okruhu lidí kolem Si Ťin-pchinga, což by mohlo svědčit o problémech čínského vůdce udržet si nad ozbrojenými silami kontrolu.

„Čistky probíhají zvláště v poslední době velmi intenzivně, takže je patrné, že s armádou, jejím ovládnutím a prosazením svého vlivu v ní má Si velké problémy,“ upozorňuje Hála.

Z řad armády by dle spekulací mohl pocházet také jeden z potenciálních vyzyvatelů současného čínského prezidenta v boji o moc. Je jím Čang Jou-sia, první místopředseda Ústřední vojenské komise, o kterém se dle The Economic Times proslýchá, že je to on, kdo v Čínské lidově osvobozenecké armádě skutečně rozhoduje.

První místopředseda čínské Ústřední vojenské komise Čang Jou-sia
Zdroj: Reuters/Tingshu Wang

„Člověk, který je na vrcholu armádního žebříčku, první místopředseda Ústřední vojenské komise Čang Jou-sia, byl považován za spojence Si Ťin-pchinga. V aktuálních spekulacích se však mluví o tom, že tento generál může být jedním z těch, kteří mohou vystupovat proti Si Ťin-pchingovi, což může být pravda, ale jsme na úrovni spekulací,“ podotkl Karmazin.

O budoucím čínském vůdci však v tuto chvíli rozhodnuto není, myslí si Karmazin. „Typické bylo, že na stranickém sjezdu došlo k předvýběru budoucího kandidáta. K ničemu takovému evidentně v posledních pěti letech nedošlo, Si se obklopil politiky, kteří jsou vůči němu loajální,“ zhodnotil situaci politolog. Dodal však, že v některých částech KS sílí nespokojenost a jejich zástupci by do budoucna uvítali pravděpodobně liberálnějšího politika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...