Tajné testy a zbrojící Francie. Začala nová jaderná éra

Čína rychle navyšuje svůj jaderný arzenál. Podle amerických zpravodajských služeb vyvíjí novou generaci nukleárních zbraní a v posledních letech provedla nejméně jeden tajný test. Aktivity v této oblasti vyvíjejí také USA, Rusko či Francie, která mění strategii a počítá s rozšířením svých nukleárních kapacit. Svět tak v době rostoucího napětí vstupuje do nové jaderné éry.

Náměstek amerického ministra zahraničí pro kontrolu zbrojení a mezinárodní bezpečnost Thomas DiNanno začátkem února na konferenci OSN oznámil, že Washington ví o tom, že Čína provádí jaderné testy. Jedna taková zkouška se podle USA odehrála v červnu 2020 v zařízení Lop Nur na severozápadě země, a to navzdory dobrovolnému moratoriu na takovou činnost, které platí od roku 1996.

„Čínská osvobozenecká armáda se snažila utajit testování tím, že zamlčela informace o jaderných výbuších, protože věděla, že tyto zkoušky porušují závazky týkající se zákazu zkoušek. Peking použil metodu oddělování ke snížení účinnosti seismického monitorování – k utajení svých aktivit před světem,“ oznámil DiNanno.

Tato metoda spočívá v testu provedeném v podzemí, kde se explozivní síla výbuchu tlumí. Úřadu pro smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek se proto nepodařilo tento test zachytit.

Podezřelá seismická událost

Náměstek ministra zahraničí USA Christopher Yeaw později poskytl podrobnosti o seismické události o síle 2,75 stupně Richterovy škály, kterou zaznamenala monitorovací stanice v Kazachstánu. Získaná data podle něj jasně ukazují na jaderný test, nikoli otřesy způsobené zemětřesením či těžbou. Podle některých amerických činitelů navíc Peking významně rozšiřuje svá jaderná zařízení a plánoval do budoucna provést další zkoušky, uvádí CNN.

Důkazy shromážděné v rámci přezkumu události z června 2020 vedly americké úředníky k závěru, že test byl motivován snahou Číny o získání jaderné zbraně nové generace, uvedly zdroje obeznámené s testem. Peking podle nich usiluje zejména o vývoj zbraní schopných nést více miniaturizovaných atomových hlavic.

Zpravodajské zdroje CNN dodaly, že Čína zřejmě vyvíjí také taktické jaderné zbraně s nízkým výkonem, jež by mohly být nasazeny proti cílům v okolí – včetně scénáře, kdy by se rozhořel konflikt s USA o Tchaj-wan.

Politická manipulace, zní z Pekingu

Mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liou Pcheng-jü v reakci na informace amerických zpravodajských služeb CNN řekl, že „Spojené státy zkreslují a očerňují čínskou jadernou politiku“. „Toto je politická manipulace zaměřená na dosažení jaderné hegemonie a vyhýbání se vlastním závazkům v oblasti jaderného odzbrojení,“ tvrdí.

Nestranický americký think tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) v nedávné zprávě uvedl, že analytici přesvědčivé důkazy o nukleárním testu nenalezli a že satelitní snímky neukázaly neobvyklou aktivitu v tunelu v Lop Nuru. Jde však o rozsáhlé zařízení, a tak je podle CSIS možné, že Čína provedla podzemní test v jiné oblasti. „Je také možné, že k testování v tunelu skutečně došlo a na dvou (satelitních) snímcích nejsou žádné optické indikátory,“ přiznává think tank.

Peking historicky vnímal své jaderné schopnosti jako prostředek sebeobrany a odstrašování ostatních zemí od použití nebo hrozby použitím vlastních jaderných zbraní proti ní. Po dekády země uplatňovala politiku „nepoužít jaderné zbraně jako první“.

Změna čínské strategie

Podle expertů se ale taktika „minimálního odstrašování“ postupně změnila ve strategii „omezeného odstrašování“. Ta spočívá v tom, že pokud by tato taktika selhala, jaderné schopnosti země musí být dostatečné ke kontrole eskalace a přinucení nepřítele k ústupu.

Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je hlavním důvodem změny v čínském uvažování konflikt na Ukrajině. „Jasně se ukázalo, a především právě ve východní Asii, že stát, který nemá jaderné zbraně a čelí invazi jiného velkého státu, má zásadní problém, protože má jen konvenční zbraně, kterými se musí bránit. Kdyby Ukrajina jaderné zbraně měla, tak by situace vypadala jinak, a zřejmě by k napadení ani nedošlo,“ myslí si odborník.

Čínský prezident Si Ťin-pching
Zdroj: Reuters/Tingshu Wang

Čína, která disponuje nukleárním arzenálem od roku 1964, navíc vnímá řádový nepoměr mezi ruským, americkým a svým nukleárním arzenálem, řekl ČT24 dříve Bříza. Zatímco Peking podle údajů institutu SIPRI disponoval loni 600 atomovými bombami, u Ruské federace a USA se počty pohybují kolem pěti tisíc. Čína ale vyrábí hlavice rychleji než kterákoli jiná země světa. Rychle rostou také tamní zásoby mezikontinentálních balistických střel schopných atomové bomby nést.

„Čínská jaderná expanze a modernizace by mohly vést k urychleným a nespoutaným závodům v jaderném zbrojení – zejména proto, že čínský prezident Si Ťin-pching se odmítá účastnit smysluplného dialogu a dodržovat dohody o těchto otázkách,“ píše nezávislý australský think tank ASPI.

Masivní investice do nukleárního arzenálu posouvají Čínu blíže k rovnocennému postavení s Ruskem a USA a mohly by vést k tomu, že Peking nakonec obě jaderné mocnosti technicky překoná, podotýká CNN. Podle think tanku ASPI ale počínání Číny může v důsledku přesáhnout rámec rivality s USA a ovlivnit globální stabilitu, podkopat mezinárodní normy a celkově poškodit úsilí o nešíření jaderných zbraní.

Čínská vlajka, ilustrační foto
Zdroj: Reuters/Maxim Shemetov

Obnova testování v USA

Změnu jaderné politiky už ohlásily Spojené státy. Prezident Donald Trump loni v říjnu bez předložení důkazů prohlásil, že jaderné testy provádějí i jiné mocnosti a nařídil Pentagonu obnovit zkoušky amerických nukleárních zbraní. USA přitom naposledy otestovaly atomovou zbraň v roce 1992.

Šéf Bílého domu učinil rozhodnutí poté, co ruský vůdce Vladimir Putin prohlásil, že Moskva úspěšně otestovala další zbraň s jaderným pohonem zvanou Poseidon, která je schopna nést atomovou bombu. Čína i Rusko tvrdí, že moratorium na jaderné testy dodržují, aniž by specifikovaly, co za tyto zkoušky přesně považují. Zatímco u Číny se mluví o aktivitách v Lop Nuru, u Ruska panuje podezření ohledně dění na testovacím poli umístěném na souostroví Nová země.

Nejistotu ve světě vyvolává i nedávný konec smlouvy Nový START uzavřené v minulosti mezi USA a Ruskem, jež dohromady vlastní devadesát procent všech atomových bomb na světě. Smlouva omezovala počet jaderných hlavic rozmístěných na strategických nosičích na 1550 na každé straně. Počet nosičů – mezikontinentálních raket na souši, raket odpalovaných z ponorek a strategických bombardérů – pak omezovala na maximálně sedm stovek.

Podle Washingtonu vypršení smlouvy vybízí k tomu uzavřít lepší ujednání, jež by zahrnovalo právě i Čínu. Nový START měl vážné nedostatky a „nezohledňoval bezprecedentní, úmyslné, rychlé a neprůhledné hromadění jaderných zbraní Čínou“, sdělil Yeaw podle listu Guardian s tím, že v roce 2030 by mohl Peking mít štěpný materiál pro výrobu tisíce hlavic.

„Navzdory svým tvrzením o opaku Čína úmyslně a bez omezení masivně rozšířila svůj jaderný arzenál bez transparentnosti nebo jakéhokoli náznaku svého záměru či cíle,“ upozornil náměstek ministra zahraničí USA.

Čínský velvyslanec Šen Ťien v reakci odmítl „očerňování“ čínské jaderné politiky a zdůraznil, že Peking se „nezapojí do žádných závodů v jaderném zbrojení s žádnou zemí“. „Není spravedlivé, rozumné ani realistické očekávat, že se Čína bude účastnit takzvaných třístranných rozhovorů,“ konstatoval diplomat.

Bříza mluví v souvislosti se současnou situací o renesanci jaderných zbraní. „Doba, kdy klesal jejich počet, je nenávratně pryč,“ obává se expert. Navzdory americkému „jadernému deštníku“ si podle loňského průzkumu přejí vlastnit atomovou bombu více než dvě třetiny Jihokorejců. O nukleárním arzenálu začalo v posledních letech uvažovat i Japonsko, u kterého bylo toto téma po prohrané druhé světové válce a dvou ničivých jaderných úderech v Hirošimě a Nagasaki dlouhodobě tabu.

Aktivizovaná Francie

Konflikt s Moskvou a rostoucí napětí ve vztazích s Washingtonem vybudily ke změně uvažování také Evropu. Do „klubu“ sdílení atomových zbraní se snaží vstoupit Polsko, USA se ale k této otázce staví zdrženlivě. O zapojení do jaderného odstrašení se začalo hovořit v Německu i v severských zemích.

Na starém kontinentu disponují stovkami atomových bomb Velká Británie a Francie, které už avizovaly spolupráci v této oblasti. Šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron začátkem března ze základny s jadernými ponorkami oznámil světu, že země rozšíří své nukleární kapacity. „V souladu s našimi národními a evropskými výzvami musíme posílit naši jadernou odstrašující sílu… Musíme o naší jaderné odstrašující síle přemýšlet v evropském měřítku,“ zdůraznil.

Francie, která nyní disponuje 290 hlavicemi, nechce nadále uvádět počet atomových bomb, ani je nechce se spojenci sdílet, nicméně své kroky bude koordinovat s NATO. Paříž má čtyři jaderné ponorky, desítky stíhaček schopných nést nukleární zbraně a desítky raket. Disponuje rovněž letadlovou lodí Charles de Gaulle schopnou nést tyto ničivé bomby, přiblížila francouzský arzenál agentura AP.

V rámci politiky „pokročilého odstrašování“ Macron plánuje umístit stíhačky schopné nést nukleární zbraně v jiných zemích, pořádání vojenských cvičení a návštěvy francouzských jaderných zařízení.

Kromě Spojeného království by se těchto akcí měla účastnit i Belgie, Dánsko, Německo, Řecko a Nizozemsko, sdělil Macron. Švédský premiér Ulf Kristersson později vydal prohlášení, že k iniciativě se připojuje i Stockholm, informovala stanice Deutsche Welle (DW).

Německý obrat

Spolupracovat s Paříží chce v této otázce rovněž Berlín. Viceprezidentka nezávislé americké nadace The German Marshall Fund of the United States Claudia Majorová mluví o průlomu. „Před pěti lety jsme měli (v Německu) volební kampaň, která se zaměřovala na zbavení se jaderných zbraní,“ řekla DW, „A nyní je Německo jednou z předních zemí, které s Francií spolupracují v jaderné oblasti,“ konstatovala.

Macronův přístup naznačuje posílení jeho závazku vůči spojencům Francie, míní Darja Dolžíková, vedoucí výzkumná pracovnice pro šíření nukleárních zbraní a jadernou politiku z Royal United Services Institute.

„Rozmístění strategických systémů dále na východ do Evropy také zvyšuje riziko, že by Francie mohla být v případě útoku na tyto systémy brzy vtažena do konfliktu v Evropě,“ vysvětlila. „Je to chvályhodný krok Francouzů vpřed, kterým projevují ochotu převzít skutečnou odpovědnost za evropskou bezpečnost,“ konstatovala pro DW expertka.

Kritiku vyvolaly kroky Paříže u švédské opozice. Strana zelených se vyjádřila proti rozšíření jaderného deštníku na severský stát a varovala, že by to zemi vtáhlo do závodů ve zbrojení. „Měli bychom se zaměřit na posílení našich konvenčních schopností,“ sdělil DW člen Strany zelených Daniel Hellden.

Švédsko se stalo horlivým zastáncem jaderného odzbrojení poté, co se zbavilo vlastního výzkumného programu, který probíhal v letech 1945 až 1968. O nukleární doktríně se v zemi debatovalo během příprav na členství v NATO, přičemž tehdejší vláda prohlásila, že „v době míru nebude na švédské půdě hostit jaderné zbraně“, připomíná DW.

Podle think tanku Atlantic Council není jasné, zda se Macronovi podaří ujistit všechny spojence a reálně odstrašit Moskvu. Na jeho seznamu partnerů totiž chybí zejména pobaltské státy, Norsko a Finsko, tedy země, které přímo hraničí s Ruskem. Jejich absence přitom omezuje schopnost Francie dlouhodobě odstrašit nepřátele, podotýká think tank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...