Tajná operace „Štít vlasti“ má odzbrojit Hizballáh

Rok od zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha moc „státu ve státě“ budovaném dekády touto teroristickou skupinou slábne. Šíitské hnutí má však stále k dispozici tisíce bojovníků a neznámý počet raket. Nový plán libanonské armády Štít vlasti má odzbrojit Hizballáh a další militantní skupiny v pěti fázích. Bejrút harmonogram složité operace oficiálně tají, do médií ale postupně unikla řada klíčových informací.

Příměří mezi Hizballáhem a Izraelem z loňského listopadu mělo zajistit, aby teroristé opustili třicetikilometrové pásmo mezi řekou Lítání a hranicí se židovským státem, skupina ale arzenál soustředí i v jiných částech země. Dohoda o klidu zbraní hovořila také o tom, že zabránit nestátním skupinám v přezbrojování musí libanonská armáda.

Ta přišla s ambiciózním plánem o pěti fázích, jenž si klade za cíl zajistit monopol státu na zbraně na celém území. Stát se tak má údajně už do konce letošního roku. Libanonská vláda nařídila armádě, aby plán začala okamžitě realizovat. Armádní vedení má kabinetu předkládat měsíční zprávy o tom, jak jednotlivé fáze probíhají.

I když harmonogram zůstává oficiálně tajný, do médií uniklo prostřednictvím různých brífinků a tiskových zpráv několik zásadních informací, upozornil izraelský server The Jerusalem Post (JP).

Pět fází odzbrojení

Armádní plán se nazývá „Štít vlasti“. První fáze stanoví, že „odzbrojení bude dokončeno jižně od Lítání“, a to do tří měsíců, sdělil začátkem září libanonský ministr zahraničí Júsif Radždži. Libanonské síly mají spolupracovat s mírovými silami UNIFIL, jejichž mandát skončí 31. prosince 2026.

Ve druhé fázi se operace rozšíří na sever a zahrnou koridor až k řece Awali, který pokryje hlavní přístup k jižnímu Libanonu. Ve třetí fázi bude armáda cílit na Bejrút a jeho předměstí, píše JP. Ve čtvrté fázi se plán zaměří na údolí Bekáa na východě země. Jde o klíčovou oblast, kde se nacházejí sklady zbraní a logistické sítě různých ozbrojených skupin. Závěrečná fáze se pak bude týkat zbytku Libanonu.

Prezident Joseph Aoun přitom jasně odmítl myšlenku vytvoření samostatné jednotky Hizballáhu v rámci armády po vzoru Lidových mobilizačních sil, což jsou Íránem podporované šíitské polovojenské skupiny integrované do irácké armády.

Místo toho si představuje, že by se jednotliví bojovníci Hizballáhu připojili k libanonským ozbrojeným silám, pouze pokud splní stejná kritéria jako kterýkoli jiný uchazeč, mezi něž patří akademická kvalifikace, složení přijímacích zkoušek a absolvování výcviku, uvádí JP.

Proti plánu protestovalo pět šíitských ministrů z řad Hizballáhu a spřáteleného hnutí Amal, stejně jako Teherán či jemenští teroristé z řad hútíů, naopak současná islamistická vláda v Damašku, která jedná o bezpečnostní dohodě s Izraelem a chce dobré vztahy se Západem, odpor nevyjádřila.

Hizballáh už dříve pohrozil vládě nepokoji a možnou občanskou válkou. Šíitští muslimové tvoří asi třetinu libanonské populace, ačkoli ne všichni tuto skupinu podporují. Ponechat arzenál Hizballáhu chtějí hlavně zastánci tvrdé linie, píše deník The New York Times.

Ohrožení ze všech stran

Libanonští armádní velitelé podle JP řeší praktické výzvy a zdůrazňují, že uskutečnění této myšlenky závisí na poskytnutí potřebných zdrojů. Na jihu země ale již byly nasazeny tisíce libanonských vojáků a za spolupráce zahraničních zpravodajských služeb armáda zlikvidovala stovky zbrojních stanovišť Hizballáhu a další infrastruktury. Libanonci se od srpna snaží odzbrojit rovněž palestinské frakce v uprchlických táborech.

V případě Hizballáhu jsou ale experti skeptičtí. „Osobně si dovedu představit částečné odzbrojení, kdy se hnutí vzdá některých těžkých zbraní a některých základen. Celkové odzbrojení je obtížné si bez politických záruk pro hnutí představit a myslím, že Hizballáh se nyní cítí ohrožen ze všech stran, a tím spíše se bude snažit svých zbraní udržet,“ řekl webu ČT24 expert na Libanon Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.

„Hizballáh obecně argumentuje tím, že je ochotný se bavit o nastavení komplexní libanonské obranné strategie, která by jej propojila s armádou. Tohle ale nemusí být přijatelné ani pro Izrael, ani pro ostatní libanonské komunity,“ míní Daniel.

Vojenský, politický i sociální vliv

Hizballáh vznikl za podpory Íránu v roce 1982 během občanské války v Libanonu, kdy začal bojovat proti izraelské okupaci. Jeho vliv významně zesílil poté, co se vedení skupiny v roce 1992 ujal Nasralláh, který ho začal přeměňovat v nejmocnější vojenskou sílu v zemi. V roce 2021 prohlásil, že skupina má na sto tisíc bojovníků, což by bylo o patnáct tisíc méně, než má Libanon vojáků, napsal web The Middle East Eye.

Západní výzkumné ústavy tehdy odhadovaly, že disponuje 25 tisíci stálých bojovníků a přibližně dvaceti až třiceti tisíci záložníků, které částečně financuje Írán a cvičí íránské Revoluční gardy. Hnutí bylo donedávna nejsilnějším prvkem takzvané proíránské „osy odporu“. Nemalou podporu získávalo za vlády dynastie Asadů i ze Sýrie, kam poslalo na podporu jednotek tehdejšího diktátora Bašára Asada během občanské války tisíce svých bojovníků.

Nasralláh, jenž opakovaně vyzýval ke zničení Izraele a omezení západního vlivu, si postupně získal velkou důvěru v Libanonu a v ostatních arabských zemích, což upevnilo postavení Hizballáhu jako politické strany se zastoupením v parlamentu.

Krátce po brutálním útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023 uvedl zástupce šéfa politického křídla hnutí Hamás Sálih Arúrí, že Hamás s Hizballáhem neustále spolupracuje. Následovalo prakticky každodenní vzájemné ostřelování s Izraelem, jež vyústilo loni na podzim v invazi sil židovského státu do Libanonu.

V únoru 2024 vyzval Nasralláh členy Hizballáhu, aby místo chytrých telefonů používali pagery, jelikož židovský stát vlastní technologie, pomocí nichž může telefony infiltrovat. Hizballáh poté nakoupil tisíce pagerů, které loni 17. září explodovaly. Den poté členům začaly vybuchovat i vysílačky. Hizballáh, Írán i Libanon exploze, při nichž zahynuly desítky lidí a tisíce dalších byly zraněny, přičetl Izraeli.

Sám Nasralláh byl zabit 27. září 2024 poté, co izraelské letectvo shodilo 82 těžkých bomb na podzemní bunkr na jižním předměstí Bejrútu, v němž se nacházelo hlavní ústředí skupiny.

Nasralláh a zbraně

Zabití jejího dlouholetého vůdce šíitskou skupinu v první chvíli ochromilo, píše list Times of Israel (ToI). „Hizballáh tvořily dvě věci: Hasan Nasralláh a zbraně,“ uvedl pro deník The New York Times libanonský politický komentátor Mustafa Fahs. „Vzhlíželi jsme k němu ve všem – politicky, vojensky, jak bychom měli jednat, jak žít,“ řekl americkému deníku mladý libanonský zubař Mustafa.

Nový šéf hnutí Najím Kásim začátkem letošního srpna připustil, že izraelské operace zabily téměř pět tisíc bojovníků Hizballáhu a třináct tisíc dalších utrpělo zranění, což je necelá polovina z odhadovaných čtyřiceti tisíc ozbrojenců.

Libanonské hnutí Hizballáh
Zdroj: Reuters/Ali Hashisho

Rozsah zbývajících zásob zbraní Hizballáhu není znám. Izrael tvrdí, že zničil zhruba osmdesát procent raketového arzenálu hnutí, sedmdesát procent jeho dronů a významně omezil arzenál balistických raket krátkého doletu.

„Hizballáh je oslabený nejvíce za dobu existence. Ve válce s Izraelem přišel o celou řadu svých vedoucích kádrů a o velkou část své infrastruktury. S pádem Asadova režimu přišel o zásadního spojence na mezinárodní scéně a zároveň i o hlavní trasy, kterými fungovalo zásobování skupiny zbraněmi,“ upozornil Daniel.

„V libanonské politice je díky existenci svého ozbrojeného křídla stále hráčem, se kterým je nutné počítat, ale zároveň se současný libanonský prezident a premiér zasazují o jeho odzbrojení. Hizballáh do jisté míry přišel o část popularity i mezi šíitskou komunitou, ale mnozí podporovatelé hnutí ho sice kritizují, ale stále ho chápou jako svého reprezentanta,“ řekl expert webu ČT24.

Hizballáh jako zaměstnavatel

Podle ToI se skupina i přes vážné ztráty dokázala udržet na nohou. Americký vyslanec Tom Barrack nedávno uvedl, že Hizballáh od listopadového příměří dostává „šedesát milionů dolarů měsíčně“ od Íránu a také z nelegálního obchodu navzdory dlouhodobým západním sankcím.

Agentura AFP hovořila s několika členy Hizballáhu a příjemci jeho služeb, z nichž všichni uvedli, že organizace plní své finanční závazky. Bojovníci stále dostávají měsíční platy ve výši 500 až 700 dolarů – což je výrazně více než libanonská minimální mzda ve výši 312 dolarů, upozorňuje ToI.

Příznivci Hizballáhu během projevu tehdejšího vůdce Hasana Nasralláha (listopad 2023)
Zdroj: Reuters/Alaa Al-Marjani

Rodiny „mučedníků“ Hizballáhu nadále dostávají příspěvky pokrývající nájemné a další nezbytnosti, zatímco rozsáhlá síť škol, nemocnic a charitativních organizací této skupiny z ní dělá „jednoho z největších zaměstnavatelů v Libanonu“, řekl ToI výzkumník a expert na Hizballáh Joseph Daher.

Zdroj z teroristického hnutí uvedl, že od doby příměří poskytla tato skupina asi miliardu dolarů padesáti tisícům rodin zasažených poslední válkou, AFP to ale nemohla nezávisle ověřit.

Spojené státy obviňují Hizballáh ze získávání finančních prostředků prostřednictvím globálních podniků, obchodu s drogami, a dokonce i „krvavých diamantů“ z Afriky. Podle Západu a zemí Perského zálivu hnutí profituje rovněž z obchodu s captagonem, což Hizballáh odmítá.

Podle Kanady hnutí nejspíš využívá podniky, kryptoměny, bankovní převody a charitativní fondy k přijímání „odchozích kanadských finančních prostředků“.

Nová libanonská vláda podporovaná Západem už zpřísnila kontrolu finančních transakcí této skupiny, toky hotovosti a zbraní z Íránu přes Sýrii narušil pád Asadova režimu a libanonská centrální banka zakázala veškeré obchody s finanční institucí napojenou na Hizballáh.

Podle expertů se Hizballáh spoléhá na síť firem a podnikatelů a také na balíky bankovek proudících ze zahraničí. Libanon v únoru pozastavil lety z Íránu a přerušil tak jednu trasu, píše ToI. Jeden z bezpečnostních zdrojů uvedl, že přísnější jsou také prohlídky z Iráku a dalších zemí sloužících jako distribuční kanály pro Hizballáh.

Izraelské vměšování

Tlak na vládu v Bejrútu ze strany Spojených států, Izraele, Saúdské Arábie i domácích rivalů Hizballáhu na odzbrojení skupiny mezitím sílí. Hnutí ale trvá na tom, že by to byla velká chyba v době, kdy židovský stát pokračuje v leteckých útocích na Libanon a okupuje několik lokalit na jihu země.

Americký vyslanec Barrack v úterý poznamenal, že Hizballáh nemá „žádnou motivaci“ k odzbrojení, a poukázal na opakované izraelské útoky v regionu, které podle něj posilují tvrzení teroristické skupiny o nutné obraně Libanonu.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu koncem srpna slíbil, že se izraelské jednotky postupně stáhnou z libanonského území, pokud tamní armáda Hizballáh odzbrojí. Izraelská armáda ze sousední země naplno neodešla, ačkoliv to slíbila v dohodě o příměří.

Místo toho zůstává na pěti místech u hranice a provádí také letecké údery na libanonském území. Jeruzalém tvrdí, že ničí vojenské struktury a zabíjí představitele Hizballáhu, kteří by mohli ohrozit izraelskou bezpečnost, údery si ale už vyžádaly i životy civilistů.

Šéf šíitského Hizballáhu Kásim kvůli aktuálnímu vývoji apeloval na sunnitskou Saúdskou Arábii, aby otevřela „novou stránku ve vztazích“ s libanonskou skupinou a vybudovala společnou frontu proti Izraeli, uvedla televize al-Džazíra. USA se podle Kásima nedá věřit, jelikož stále dávají najevo, že stojí za Jeruzalémem.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánoPrávě teď

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...