Tajemní drúzové tahají za nitky na Blízkém východě. Šarovi nevěří

Syrští drúzové se za občanské války vyhnuli Asadovým represím a zůstali neutrální. Na vlastní pěst ale čelili útokům džihádistů. Nové islamistické vládě proto odmítají odevzdat zbraně. Kvůli zabíjení drúzů udeřil v Sýrii Izrael. Příslušníci sekty slouží v jeho armádě a většina se úspěšně integrovala do společnosti. Vztah jejich syrských „bratrů“ k Izraeli je však složitější.

Drúzové, kteří hovoří arabsky, jsou mystická sekta, která vznikla v 11. století v Egyptě odtržením od šíitského islámu. Praktikují monoteismus, jenž zahrnuje prvky křesťanství, buddhismu a hinduismu, ale i starověkých tradic. V centru jejich víry stojí reinkarnace. Za proroky považují Abraháma, Mojžíše, Ježíše a Mohameda.

Drúzem se lze pouze narodit, jelikož sekta nepřijímá konvertity a sňatky jsou povoleny pouze mezi příslušníky této menšiny. Náboženské praktiky přitom zůstávají tajné i v rámci komunity, pouze zasvěcení „znalci“ se smí účastnit obřadů a mají přístup k tajnému učení písma. Řada muslimů považuje drúzy za heretiky a méněcennou komunitu, v minulosti proto sekta opakovaně čelila pronásledování a čistkám.

Hlavní komunity drúzů na Blízkém východě
Zdroj: Institute of Druze Studies/This is Beirut

Na světě žije zhruba milion drúzů, většina z nich v Sýrii, Libanonu, Izraeli a Jordánsku. Navzdory tomu, že se jedná o poměrně malou skupinu, hráli drúzové v dějinách Blízkého východu významnou roli. Často sloužili jako vojenští vůdci, zprostředkovatelé a měli značný vliv na to, kdo získá politickou moc, uvádí web The National News.

V Libanonu působí často jako jazýčky na vahách mezi soupeřícími bloky, zejména během formování vlád nebo během prezidentských voleb. V Izraeli mnoho drúzů pracuje pro stát, a dokonce slouží v armádě. Ve většinově sunnitské Sýrii tvoří drúzové asi tři procenta obyvatel a představují třetí největší náboženskou skupinu v zemi. Žijí zejména na jihu Sýrie u hranic s Jordánskem a Izraelem.

„Komunita je rozdělena podle náboženských, vojenských a kmenových linií. Náboženské vedení syrských drúzů je rozděleno mezi tři postavy (a) fragmentace drúzské komunity se týká i jejích vojenských skupin,“ cituje stanice Deutsche Welle spolupracovníka projektu Syria Strategy Project ve think tanku Atlantická rada Omera Ozkizilcika.

Tichá dohoda s Asadem

Po vypuknutí občanské války v Sýrii v roce 2011 uzavřeli drúzové s tehdejším režimem Bašára Asada tichou dohodu, kdy se těšili určité autonomii ve svých baštách v Suvajdě a na předměstích Damašku.

„Ve městech, jako je Suvajda, drúzové, kteří v letech 2011 až 2012 pokojně demonstrovali proti Asadovi, přijali zbraně režimu a vytvořili (vlastní) milice,“ řekl webu France24 specialista na Sýrii Fabrice Balanche. Poté zaujala komunita neutrální postoj. „Byla to válka mezi sunnity a alavity,“ řekl zpravodajskému kanálu CBC majitel místní kavárny.

I když zejména v posledních letech před pádem režimu demonstrovala v ulicích i řada drúzů, Asad se snažil prezentovat jako ochránce menšin před islamistickým extremismem a vyhýbal se represím vůči drúzským protestujícím, které používal vůči rebelům v jiných městech, jež se vzbouřila proti jeho vládě, poznamenala BBC.

V provincii Suvajda včetně stejnojmenného města si tak drúzové dokázali udržet vlastní způsob život. „Přestože se Suvajda nachází pouhých devadesát minut jízdy od Damašku, působí jako z jiného světa. Alkohol se prodává zdánlivě v každém třetím obchodě; ženy nenosí téměř žádné šátky,“ píše CBC.

Ve městě dál působí drúzské milice, které odmítají odevzdat zbraně a začlenit se do státních struktur, stejně jako přítomnost vládních islamistických sil v oblasti. Je za tím negativní historická zkušenost.

Útoky džihádistů

Během občanské války se drúzové opakovaně stali terčem džihádistických skupin. V létě 2018 zahájil Islámský stát útok na Suvajdu, během dne zemřelo dvě stě lidí. „Neměli jsme nikoho, kdo by nám pomohl: ani (Asadovu) vládu, ani žádnou cizí zemi. Proto nikdy nemůžeme složit zbraně. Vždycky jsme byli ozbrojeni, protože se můžeme spolehnout jen sami na sebe,“ uvedl pro CBC Mehdi Faraj, který se bojů sám zúčastnil.

Ozbrojenec střeží vjezd do jednoho z většinově drúzských měst v Sýrii
Zdroj: Reuters/Yamam Al Shaar

Bojovníci Fronty an-Nusrá zase zaútočili v červnu 2015 na vesnici Kalb al-Loze a zabili nejméně dvacet vesničanů. „Mnoho (drúzů) bylo uneseno, propuštěno za výkupné nebo zavražděno,“ připomněl Balanche.

Krvavá historie vede příslušníky menšiny k nedůvěře vůči novému režimu. Po pádu Asada loni v prosinci se totiž chopili moci islamisté v čele s Ahmadem Šarou, jenž dříve působil právě ve Frontě an-Nusrá napojené na teroristickou skupinu al-Káida.

Řada drúzů tak nechce mít s Damaškem nic společného. „Jediný způsob, jak si můžeme zachovat svá práva, je decentralizace,“ řekl CBC drúzský aktivista Bader Kmash. „Nemůžeme žít pod přímou vládou skupiny, která už naše lidi zabíjela. Nikdo jim tady nevěří,“ dodal. Případná autonomie by však byla obtížně proveditelná vzhledem k rozptýlení drúzské populace po celé zemi.

I když zástupci sekty nejsou zcela jednotní v tom, jak se postavit k možné integraci do syrských státních struktur, řada drúzů včetně šejka Hikmeta al-Hidžrího kritizuje Damašek za to, že nezapojil menšinu do rozhodování o budoucnosti Sýrie. Podle CNN má sekta v novém kabinetu jediného ministra.

„Jednáme s (novou vládou) už od třetího dne po Asadově pádu, ale je jasné, že nám nenaslouchají. Na tvorbě nové ústavy se nepodílel ani jeden drúz. Vláda říká, že s námi bude spolupracovat, ale jsou to jen slova – nepodnikají v tomto směru žádné kroky,“ upozornil duchovní vůdce.

Načítání...

Obavy z tureckého vlivu

Mnoho drúzů znepokojuje silný vliv Turecka na budování nového syrského státu. V dobách Osmanské říše sekta čelila pronásledování. „V nové administrativě je přítomno mnoho salafistických a extremistických proudů a Turecko tyto skupiny vždy rádo podporovalo. Vidíme také, co Turecko dělá Kurdům – zabíjí je, ničí jejich kulturu. Takže je to pro nás samozřejmě velmi znepokojivé,“ prohlásil podle CBC Hidžrí.

Šará sice slíbil, že bude usilovat o inkluzivní Sýrii a zasadí se o ochranu menšin, od začátku jeho vlády však došlo k několika masakrům. Sektářské násilí se dotklo nejprve alavitů, z nichž pocházel sesazený diktátor Asad.

Na jaře ale propukla vlna odporu i vůči drúzům poté, co se na sociálních sítích objevila nahrávka drúzského lídra, který proklínal proroka Mohameda. Přestože vůdci sekty označili nahrávku za falešnou, následovaly smrtící útoky sunnitských ozbrojenců na komunitu poblíž Damašku. Při nepokojích zemřely desítky osob.

Podle syrských zpravodajských webů opustily v dubnu stovky drúzských studentů kvůli nárůstu násilí univerzity v Damašku, Aleppu a Homsu. Islámští extremisté také některým drúzským duchovním oholili kníry, aby je „ponížili“, napsal server Times of israel.

Minulou neděli 13. července pak vypukly boje v Suvajdě mezi beduíny a drúzskými ozbrojenci po údajném únosu drúzského obchodníka v jižní Sýrii. Syrské vládní síly měly uklidnit situaci na místě, místo toho se ale střetly s drúzskými milicemi. Podle svědků rabovaly a zapalovaly domy, kradly auta a došlo také na vraždy. Nejnovější vlna násilí si vyžádala stovky mrtvých.

Nejednoznačný vztah k Izraeli

Strach z islamistů i vlivu Ankary žene drúzy do náruče Izraele. Část drúzské elity přitom dříve podporovala syrskou stranu Baas, kterou desítky let vedl klan Asadů a která považovala Jeruzalém za nepřítele, podotýká server France 24 s tím, že přijetí izraelské ochrany tak může být pro sektu riskantní krok. „Být považován za kacíře je jedna věc, ale být v Sýrii vnímán jako někdo napojený na Izrael je ještě horší,“ konstatoval Balanche.

Židovský stát v posledních měsících komunitě opakovaně přišel na pomoc. Zatímco na jaře udeřil mimo jiné na cíle poblíž syrského prezidentského paláce v Damašku, během červencové vlny násilí se zaměřil třeba na syrské ministerstvo obrany. Syrské úřady obviňují Jeruzalém ze snahy roztříštit zemi a snahy využít sektářských sporů k oslabení ústřední vlády.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar se v roce 2015 jako člen Institutu pro studium národní bezpečnosti zasazoval o rozdělení Sýrie na různé etnicko-náboženské entity a předpokládal drúzskou autonomii v jižní Sýrii, napsal blízkovýchodní web al-Monitor s tím, že plán připomínal ideu prosazovanou Francií během světovými válkami, od něhož musela Paříž upustit pod tlakem syrských nacionalistů, včetně drúzů.

Izrael brzy po pádu Asada vtrhl do syrského pohraničí a oznámil, že jeho síly v „bezpečnostní zóně“ zůstanou dlouhodobě. Syrská vláda spolu s mezinárodním společenstvím opakovaně vyzvala Jeruzalém k ukončení vojenských akcí, které narušují jeho suverenitu. Izrael podnikl také stovky leteckých úderů na nejrůznější syrské sklady zbraní s argumentem, aby se vojenského materiálu sesazeného režimu nezmocnili radikální islamisté.

Vláda Benjamina Netanjahua označuje Šarův režim za hrozbu pro Izrael a opakovaně zdůrazňuje potřebu ochrany drúzské komunity v sousední zemi a vyhrožuje Damašku rozsáhlým vojenským zásahem, pokud dopustí její ohrožení.

Loajalita vůči židovskému státu

Židovský stát k tomu má své důvody. Drúzové na rozdíl od izraelských Arabů nejsou osvobozeni od vojenské služby. Desítky let dokonce působili ve zvláštní jednotce Herev (Mečový prapor), jež zanikla v roce 2015. Většina drúzů je loajální vůči Státu Izrael, a kromě armády se někteří z nich uplatnili také v policii a dalších bezpečnostních složkách.

„Izraelci tradičně důvěřují drúzské komunitě. Drúzové jsou integrováni do hebrejského státu, kterému jeho členové žijící v Izraeli přísahali věrnost – do té míry, že existují dokonce drúzsko-izraelští generálové, kteří získali prestižní posty,“ řekl France24 David Rigoulet-Roze, výzkumný pracovník francouzského think-tanku IRIS pro mezinárodní vztahy.

Izraelští drúzové
Zdroj: Reuters/Ammar Awad

Drúzská komunita v Izraeli čítá zhruba 150 tisíc osob, což jsou necelá dvě procenta obyvatelstva. Sekta žije převážně v severních oblastech Galileje, Karmelu a Golanských výšin. Na okupovaném území si nicméně většina drúzů zachovala syrské občanství a status quo odmítá. Ti, kteří odmítli izraelské občanství, dostali povolení k pobytu, ale nejsou považováni za izraelské občany.

Odpor vůči Jeruzalému v oblasti ještě vzrostl po loňském útoku na fotbalové hřiště ve městě Majdal Šams během války mezi Izraelem a libanonským Hizballáhem, při němž zemřelo dvanáct dětí a mladých lidí. Jeruzalém tvrdil, že útok uskutečnil Hizballáh, teroristé to ale popřeli. Když Golany navštívil Netanjahu, místní obyvatelé na něj pokřikovali „vrah“, upozorňuje server The National News.

Protest drúzů proti Netanjahuovi na Golanských výšinách v červenci 2024
Zdroj: Reuters/Ammar Awad

Vztahy drúzské komunity a Izraele obecně nejsou idylické. V roce 2018 přijal izraelský parlament zákon o národním státu, který vyvolal kritiku mezi částí této komunity. Legislativa označuje Izrael za „národní domov židovského lidu“. Drúzové tvrdí, že může ohrozit jejich práva jako menšiny a dělá z nich občany druhé kategorie.

Nyní řada příslušníků menšiny v Izraeli volá po razantní akci Jeruzaléma na ochranu jejich „bratrů“ žijících za hranicemi. Dilema syrských drúzů, zda se integrovat do struktur nového režimu, mezitím trvá. Šará ve středu zdůraznil, že lidé zodpovědní za násilí na menšině budou pohnáni k zodpovědnosti. Slíbil také, že bezpečnost v Suvajdě přejde na místní frakce a drúzské vůdce. Nedůvěra vůči Damašku mezi příslušníky sekty ale neskončila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...