Švédská hlídka objevila už čtvrtý únik plynu na poškozených plynovodech Nord Stream

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Úniky z plynovodu Nordstream
Zdroj: ČT24

Švédská pobřežní hlídka objevila již čtvrtý únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream. Informoval o tom švédský deník Svenska Dagbladet s odvoláním na mluvčí pobřežní stráže. Evropští politici stále častěji mluví o tom, že za podmořskými výbuchy, které plynovody poškodily, stojí úmyslné útoky. Rusko ale svoji vinu odmítá a naopak obviňuje Spojené státy. Prezident Vladimir Putin označil poškození plynovodů za „akt mezinárodního terorismu“. Tajemník NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že vše naznačuje tomu, že šlo o sabotáž.

Zatím není jasné, co přesně poškození způsobilo. Zprávy o nových problémech s plynovody vedoucími z Ruska do Německa se začaly objevovat v pondělí. Dánské úřady nejdříve oznámily únik z plynovodu Nord Stream 2, Švédsko pak v úterý varovalo před dvěma úniky z Nord Streamu 1.

Na místě dalšího oznámeného úniku, které se nachází jižně od Švédska, se nyní podle mluvčí pohybuje plavidlo hlídky a situaci monitoruje. 

Skandinávští seismologové poté potvrdili, že v pondělí zaznamenali na dně Baltského moře silné výbuchy. Plyn uniká ve velkém množství na různých místech poblíž dánského ostrova Bornholm, na dvou místech v dánských a na dvou ve švédských vodách. „Dva z těchto čtyř úniků se nacházejí ve výlučné ekonomické zóně Švédska,“ přiblížila mluvčí pobřežní stráže Jenny Larssonová pro Svenska Dagbladet.  

Odborníci míní, že exploze nemohlo způsobit případné zemětřesení. Baltské moře je seismicky stabilní, síla naměřených otřesů navíc byla jen magnituda tři. „To je zemětřesení, které není pocítěno ani obyvateli v širší oblasti a už vůbec to není zemětřesení, které by bylo schopné cokoli na zemském povrchu poškodit,“ vysvětlil seismolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Aleš Špičák.

Drony a stovky kilo trhaviny

I podle dánské premiérky Mette Frederiksenové jsou úniky v plynovodech následkem „úmyslné akce“. Dánský ministr pro energetiku Dan Jörgensen dodal, že velikost děr v poškozených plynovodech, které jsou sedmdesát až osmdesát metrů pod hladinou moře, je taková, že je nemohla způsobit například lodní kotva. 

Útok mohl podle vojenských expertů probíhat tak, že v hloubce sedmdesáti až osmdesáti metrů se k plynovodu přiblížila miniponorka. Ta následně vypustila samořiditelné drony, které dopravily nálože až ke konstrukci plynovodu. Norští seismologové tvrdí, že muselo jít o stovky kilogramů trhavin. Uvažuje se i o útoku potápěčů, ačkoliv ti většinou operují v menších hloubkách.

Podle úřadů bude možné místa prozkoumat za týden až čtrnáct dní, až z potrubí přestane unikat plyn. Z poškozeného plynovodu Nord Stream bude podle dánského ministra energetiky a životního prostředí Dana Jörgensena totiž plyn unikat nejméně týden, než se plynovody mezi Ruskem a Německem zcela vyprázdní. 

Případné opravy budou také náročné. „Je to obtížné, opravit to jde, ale otázka zní, jestli vůbec bude vůle to opravovat,“ podotýká také Martin Klempa z katedry geologického inženýrství Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské.

Nahrávám video
Martin Klempa k poškození plynovodů Nord Stream
Zdroj: ČT24

Odborník: Rusko z toho může mít prospěch

Podle Martina Jiruška z Katedry mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity v Brně sabotáž ukazuje na Kreml, protože je jediným, kdo by z této události mohl mít prospěch. „Je to další kamínek do mozaiky, který přidává tlak na Evropu. Jsme před topnou sezonou a Kreml dobře vidí nepokoje a protesty, které probíhají kvůli zdražujícím energiím,“ podotkl v pořadu 90'Jirušek.

Zmínil, že nyní zůstává Rusku pro dodávky do Evropy stará infrastruktura, která míří přes Ukrajinu, což podle něj může vyvíjet další tlak na Západ. „Například, pokud by přiměl Západ Ukrajinu přestat bojovat, mohl by zajistit dodávky do západní Evropy,“ dodal Jirušek. Zmínil, že plyn je velice citlivá surovina z pohledu dodávek. „Má to dopad na ekonomiku i občany,“ míní.

Podotkl, že velký zájem na vyšetřování bude mít Švédsko a Dánsko. Uvedl, že v Rusku je opět patrný jeho typický narativ. „Něco se stane a Rusko komunikuje v tom smyslu, že nikdo neví, co se stalo. Přiživují tu propagandu, že Západ Moskvu z něčeho obviňuje a přitom nemá sám jasno,“ dodal. Zmínil, že si nedovede představit, že by za zásahem byly například USA nebo Ukrajina, protože by z toho nic nezískaly. „Ve chvíli, kdy by se dostaly na povrch tyto informace, bylo by to obrovské reputační poškození,“ zmínil s tím, že v případě Ukrajiny by ji Západ okamžitě přestal podporovat.

V případě zjištění, že by za incidentem opravdu stála Moskva, mohli bychom podle Jiruška očekávat mnohem tvrdší sankce a došlo by i k větší eskalaci. „Ale nejsem schopen říci, do jaké míry by k tomu došlo,“ dodal.

Nahrávám video
90’ ČT24: Poškození plynovodu Nord Stream a dodávky plynu do Česka
Zdroj: ČT24

K verzi se sabotáží se přiklání i německá vláda. „Vylučuje s experty přírodní příčinu, která by mohla oba plynovody poškodit,“ uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Dodal, že spolková vláda nyní čeká na výsledky vyšetřování. „Samozřejmě spekulace jsou ve vzduchu – ceny plynu po poškození vzrostly, což hraje do karet Rusku,“ podotýká Polák. Zmínil, že mohou vzniknout obavy o další produktovody, které leží na dně Baltského moře. „Vláda zkouší a testuje bezpečnost kritické infrastruktury a řeší možnosti, jak tuto infrastrukturu chránit,“ uvedl. 

Ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer je rovněž přesvědčen, že za akcí stojí Rusko. Zmínil, že problém se stupňuje. „Situace je mnohem vážnější. Rusko stupňuje svůj tlak. Hlavní důvod je to, aby ukázalo, že může kdekoliv a kdykoliv,“ podotkl. 

Rusko podezření odmítá

Už v úterý Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné, a v souvislosti s poškozenými plynovody zmiňuje Spojené státy. Havárii nyní Moskva vyšetřuje jako mezinárodní terorismus a chce svolat jednání Rady bezpečnosti OSN. 

„Možná že šlo o to, ukázat státům NATO a Ukrajině, že Rusko má prostředky, jak tento útok provést,“ uvažuje politolog John Lough. Rusko navíc disponuje potřebnými miniponorkami i dobře vycvičenými jednotkami Specnaz, které operují ze základny v Kaliningradu. Kreml tato podezření označil za předvídatelná a hloupá.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová řekla, že k únikům došlo ve výlučné ekonomické zóně Dánska a Švédska, které prý podle ní spadají pod kontrolu amerických zpravodajských služeb. „Jsou to země velmi navázané na NATO, které jsou plné amerických zbraní a ty jsou plně pod kontrolou amerických tajných služeb,“ sdělila v pořadu známého prokremelského moderátora Vladimira Solovjova. 

Stoltenberg: NATO bude na útoky proti infrastrukuře rázně reagovat

Podle generálního tajemníka Severoatlantické aliance naznačují všechny dostupné informace o poškození plynovodů tomu, že šlo o cílenou sabotáž. Dodal, že Aliance by podle něj na jakýkoli úmyslný útok proti kritické infrastruktuře spojenců reagovala jednotně a rázně. Situace s plynovody v Baltském moři podle Stoltenberga vyvolává hluboké obavy. Úniky představují riziko pro lodní dopravu a způsobují značné škody na životním prostředí, dodal. 

 „Jako spojenci jsme se zavázali, že se budeme připravovat na nátlakové využívání energií a další hybridní taktiky ze strany státních i nestátních aktérů, odrazovat od nich a bránit se jim. Na jakýkoli úmyslný útok proti kritické infrastruktuře spojenců bychom reagovali jednotně a rozhodně,“ sdělil Stoltenberg v tiskové zprávě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 11 hhodinami
Načítání...