Summit Evropského politického společenství ukázal jednotu v době agrese, zhodnotila Sanduová

Summit vrcholných politiků Evropského politického společenství (EPC) ukázal jednotu a sílu v době, kdy Evropa čelí největší vojenské agresi od druhé světové války, řekla ve čtvrtek moldavská prezidentka Maia Sanduová. Akce v Moldavsku se účastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jde o jeho první návštěvu v sousední zemi od zahájení obnovené ruské invaze loni v únoru. Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Moldavsko si zaslouží obdiv za to, jak se dokáže postavit Rusku.

Fiala také ocenil moldavskou schopnost čelit důsledkům „ruské barbarské invaze“ na Ukrajinu. Sanduová na stejné tiskové konferenci uvedla, že summit EPC v Moldavsku ukázal jednotu a sílu v době, kdy svět čelí největší vojenské agresi od druhé světové války.

Na zámku Mimi v obci Bulboaca nedaleko moldavské metropole Kišiněva ve čtvrtek jedná asi padesátka představitelů evropských zemí a unijních institucí. Rozhodnutí uspořádat summit asi jen dvacet kilometrů od hranic s Ukrajinou označila moldavská prezidentka Sanduová za jasné vyjádření evropské solidarity s Kyjevem.

Nahrávám video
Události: Summit Evropského politického společenství
Zdroj: ČT

„Propojili jsme kontinent, abychom potvrdili naše společné a silné odhodlání přinést mír zpět do Evropy. Ukázali jsme sílu a jednotu v době, kdy je stabilita našeho kontinentu ohrožena, a že jsme jednotní vůči největší vojenské agresi od dob druhé světové války,“ prohlásila Sanduová.

Vzdušný prostor Moldavska sousedícího s Ukrajinou v minulosti opakovaně narušily ruské střely mířící na ukrajinské cíle. Moldavsko podle Sanduové potřebuje také podporu, aby mohlo čelit kybernetickým útokům a ruské propagandě a dezinformacím.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Ukrajina a Moldavsko se dožadují členství v NATO
Zdroj: ČT24

Zelenskyj jedná o stíhačkách pro Ukrajinu

Zelenskyj uvedl, že pracuje na podpoře pro koalici států, které mají cíl dodat stíhací letouny Ukrajině. Jednat také bude o svém mírovém plánu i o snaze Kyjeva vstoupit do vojenské aliance NATO a Evropské unie, napsala agentura Reuters.

Ukrajinský prezident chce rovněž hovořit o systémech protivzdušné obrany Patriot. Kyjev má aktuálně dvě baterie Patriot – jednu poskytly Spojené státy, druhou společně darovalo Německo a Nizozemsko.

Zelenskyj ve čtvrtek po příjezdu zdůraznil, že Ukrajina je připravena na to stát se členem Severoatlantické aliance a Kyjev nyní čeká, až bude samo NATO připravené jej přijmout.

O vstup Ukrajina požádala loni v září, další postup Aliance bude klíčovou otázkou summitu, který se uskuteční v červenci v litevském Vilniusu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve čtvrtek v Oslu před schůzkou se svými kolegy z NATO připomněla, že dveře do Aliance zůstávají otevřené, nelze však podle ní hovořit o přijetí země, která je aktuálně „uprostřed války“.

Kišiněv převzal štafetu po Praze

Moldavsko, které sousedí s válkou zmítanou Ukrajinou, převzalo v organizaci summitu štafetu po Praze, kam se loni v říjnu na první zasedání nového neformálního evropského bloku sjeli zástupci čtyřiačtyřiceti zemí a unijních institucí. 

Moldavané i obyvatelé dalších evropských zemí ukázali podle prezidentky Sanduové solidaritu s ukrajinskými občany, kteří se k nim uchýlili před válkou, a uvítali je ve svých domovech. „Je ale potřeba udělat víc. Tento summit poskytuje platformu pro nalezení řešení, ke kterým se můžeme všichni zavázat, aby znovu zavládl mír,“ dodala s tím, že je třeba řešit i důsledky války a další ochranu Evropy.

O rozšíření EU o Moldavsko na summitu mimo jiné hovořila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, která ocenila, nakolik Kišiněv v rámci dlouhého procesu postoupil. „Začněme s vyjednáváním o přistoupení ještě letos,“ řekla Metsolaová. „Moldavsko je na cestě stát se členem Evropské unie,“ řekl na tiskové konferenci španělský premiér Pedro Sánchez, jehož země pořádá další summit EPC.

Nahrávám video
Brífink Zelenského a Sandu ze summitu Evropského společenství
Zdroj: ČT24

Srbsko a Kosovo

Hlavními tématy summitu jsou právě ruská agrese vůči Ukrajině, ale jednat se bude rovněž o napětí na severu Kosova, vztazích mezi Arménií a Ázerbájdžánem či o energetice.

Srbský prezident Aleksandar Vučič a kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová ve čtvrtek prohlašovali, že chtějí uklidnit násilnosti na severu Kosova, ale zároveň neprokázali snahu ustoupit ze svých postojů, napsala agentura Reuters.

Obě strany jsou pod mezinárodním tlakem, aby vyřešily poslední z dlouhé řady krizí mezi kosovskou vládou ovládanou etnickými Albánci a etnickými Srby, kteří tvoří většinu na severu Kosova.

Podle Osmaniové se Bělehrad snaží Kosovo destabilizovat, protože se nedokázal smířit s vyhlášením nezávislosti Kosova na Srbsku v roce 2008. „Všichni chápeme, že skutečná hrozba ve skutečnosti přichází ze strany Srbska, které popírá existenci suverénního státu Kosovo,“ řekla.

Obvinila Vučiče z podpory zločineckých gangů na severu Kosova, které podle ní nakonec nesou odpovědnost za střety, při nichž bylo zraněno 30 příslušníků mírových sil NATO a 52 srbských demonstrantů.

Srbsko toto obvinění odmítlo. Když Vučič dorazil na summit, byl ve své rétorice méně důrazný než Osmaniová. Řekl však, že kosovské úřady by měly ze severu stáhnout „údajné starosty“, a prohlásil, že kosovské speciální policejní jednotky jsou tam nelegálně.

„Srbsko se bude snažit a udělá vše pro deeskalaci situace, což znamená, že se budeme snažit přesvědčit Srby, aby postupovali klidně a mírumilovně,“ řekl. „Jsou velmi odhodlaní. Chtějí vidět záda speciálních policejních jednotek,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...