Sudetští Němci vzhlížejí k českému předsednictví a přejí si sjezd ve staré vlasti

Nadcházející české předsednictví Evropské unii se může plně spolehnout na podporu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. V pátek to na tiskové konferenci v Řezně před začátkem sudetoněmeckého sjezdu prohlásil nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt. Řekl, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu mají sudetští Němci od českého předsednictví velká očekávání. Posselt by rád sudetoněmecký sjezd uspořádal v Česku, pokud by to některé město nabídlo.

Posselt na tiskové konferenci před pátečním začátkem čtyřdenního sudetoněmeckého sjezdu řekl, že vkládá velké naděje do nacházejícího předsednictví, kterého se Česko ujme od července. „Máme plno očekávání a já vím, že český premiér Petr Fiala je přesvědčený Evropan,“ uvedl s tím, že končící francouzské předsednictví bylo spíše kampaní za znovuzvolení prezidenta Emmanuela Macrona.

V krizové době vyvolané ruským vojenským vpádem na Ukrajinu musí Evropa zůstat jednotná, což bude podle Posselta jedním z hlavních úkolů českého předsednictví. „České předsednictví proto budeme co nejvíce podporovat,“ řekl.

Pandemie nemoci covid-19, kvůli které se ze dne na den uzavřely hranice a přerušila vzájemná setkání, jasně podle Posselta ukázala, jak moc se Němci a Češi potřebují a jak významné vzájemné vztahy jsou. „Mnoho lidí na obou stranách česko-německé hranice pocítilo, jak moc srostly naše vztahy od pádu železné opony v roce 1989. Covid byl brutální ránou, která nám ukázala, jak se potřebujeme,“ řekl bývalý poslanec Evropského parlamentu z let 1994 až 2014.

Výběr bavorského Hofu u hranic s Českem, kde se letošní sjezd koná, je tak podle Posselta jedním ze symbolů úzkých vztahů. „Hof jsme si vybrali, protože je to středisko přeshraniční spolupráce,“ řekl. Poznamenal, že příští rok se sjezd uskuteční zřejmě v Řezně, které Posselt považuje rovněž za jedno z center německo-českých vztahů. V Řezně se konal sjezd naposledy v roce 2019.

Konání sjezdu v Česku? Podle Posselta již brzy

Posselt věří, že se brzy uskuteční sjezd sudetských Němců také v Česku. Na sjezdu v Řezně v roce 2019 prohlásil, že situace k tomu ještě nedozrála, ale že během několika málo let by se tak stát mohlo. Pozvání nečeká od vlády, ale od nějakého českého města. „Když nás nějaké město pozve, abychom u nich sjezd měli, tak to uděláme,“ řekl Posselt ČTK. Přání na konkrétní město nemá. „Může to být jakékoli,“ řekl Posselt, který ale nezastírá blízké vazby na Jablonec nad Nisou, ve kterém žil jeho otec. „Tam ale prostory k uspořádání sjezdu nejsou,“ poznamenal. 

„Každý rok pracujeme na tom, abychom strašlivé události z naší minulosti přetavili v něco pozitivního,“ řekl. „Jsme připraveni sjezd v Česku uspořádat, přejeme si to, ale nikoho v Česku k tomu nutit nebudeme,“ uvedl. „Ale rok 2025, kdy bude osmdesát let od vyhnání, by byl dobrou příležitostí ke sjezdu smíření,“ dodal.

Bývalý Evropský poslanec rovněž zmínil, že jistá naděje na sjezd již dříve byla. „Bylo jedno české město, neřeknu jaké, které zájem mělo. Ale pak se vyměnil starosta,“ uvedl. 

Posselt se zároveň pozastavil nad tím, jaké emoce v Česku vyvolává možnost uspořádání sudetoněmeckého sjezdu, protože již nyní se sudetští Němci účastní řady akcí v Česku, pořádají setkání rodáků či křesťanské poutě. „A nic se nestalo, nebyl nejmenší problém a vše bezvadně fungovalo,“ řekl s tím, že Češi a sudetští Němci urazili již dlouhou cestu k usmíření. „Jen ten termín sudetoněmecký sjezd doprovází iracionální strach,“ uvedl.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život patnáct až třicet tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...