Střety mezi Thajskem a Kambodžou vyhnaly z domovů půl milionu lidí

Obnovené střety mezi armádami Thajska a Kambodže od neděle vyhnaly z domovů na obou stranách společné hranice přes půl milionu lidí, s odvoláním na úřady to napsala agentura AFP. Nový konflikt zemí, které po pětidenním ozbrojeném konfliktu v červenci uzavřely příměří, si dosud vyžádal nejméně jedenáct mrtvých, čtyři thajské vojáky a sedm kambodžských civilistů.

Na thajské straně se do úkrytů přesunulo více než 400 tisíc lidí, jejichž bezpečnost byla ohrožena, řekl mluvčí thajského ministerstva obrany.

V pěti kambodžských provinciích se naopak do úkrytu nebo k rodinným příslušníkům evakuovalo podle mluvčí kambodžského resortu obrany 101 229 osob.

K okamžitému ukončení bojů a návratu k příměří už dříve vyzval americký ministr zahraničí Marco Rubio nebo premiér Malajsie Anwar Ibrahim, jehož země pomáhala spolu se Spojenými státy v létě vyjednat příměří.

Nahrávám video

Zranění vojáci i civilisté

Kambodžané v neděli podle Bangkoku zranili dva thajské vojáky, na což odpověděli palbou. Phnompenh ale uvedl, že jeho vojáci prve nereagovali na thajské útoky a až poté zahájili odvetu. Kambodža údajně nasadila artilerii a tanky, zatímco Thajsko provedlo vzdušné údery. Kromě obětí bylo podle agentury Reuters zraněno dvacet kambodžských civilistů a 68 thajských vojáků.

Letošní vlna násilností se zvedla po smrti kambodžského vojáka, který zemřel 28. května na hranicích po přestřelce s thajskými vojáky. Situace se pak vyostřila 23. července, kdy Bangkok obvinil Phnompenh z nastražení min, které ve sporné oblasti zranily nejméně pět thajských vojáků. Po diplomatické roztržce se vojska obou zemí začala následující den ostřelovat. Pět dní trvající ozbrojené příhraniční střety si tehdy vyžádaly 43 mrtvých a asi 300 tisíc vysídlených osob na obou stranách.

Obě země podepsaly 28. července dohodu o příměří, která následovala po ekonomickém tlaku Amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž znepřátelené země varoval, že USA s nimi neuzavřou obchodní dohody, pokud budou boje pokračovat. Ačkoliv se obě strany od uzavření dohody navzájem obviňovaly z jejího porušování, 26. října v Malajsii podepsaly rozšířené příměří. I poté však pokračovaly spory o to, kdo dohodu porušuje. Thajsko pak 10. listopadu pozastavilo mírovou dohodu poté, co mina na hranicích zranila dva thajské vojáky.

Thajsko a Kambodža se už více než sto let snaží získat kontrolu nad řádně nevymezenými oblastmi podél asi 820 kilometrů dlouhé společné pozemní hranice. Tu stanovila v roce 1907 Francie, jejíž byla tehdy Kambodža kolonií. Země se mimo jiné přou o území hinduistického chrámu Preah Vihear z 11. století, které si Thajsko nárokuje proto, že kontroluje hlavní přístupové cesty k objektu.

Trump chce válku ukončit telefonátem

Americký prezident v úterý uvedl, že plánuje telefonovat představitelům obou asijských zemí, aby zastavil boje a navázal na červencová mírová jednání zprostředkovaná Spojenými státy, informovala agentura Reuters.

„Kdo jiný by mohl říct: Zavolám a zastavím válku mezi dvěma mocnými zeměmi, Thajskem a Kambodžou?“ řekl Trump v projevu na mítinku v Pensylvánii. Podle mluvčího thajské vlády se však zatím žádné nové rozhovory s Trumpem nekonaly, avšak podle Bangkoku by jednání neměla zahájit třetí strana. „Vyjednávání by neměla začít přes prostředníka, ale tím, že Kambodža změní postoj, přestane Thajsku vyhrožovat a sama o jednání s Bangkokem požádá,“ řekl podle Reuters thajský mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...