Strany možné příští německé vlády se shodly na finančním balíku a změně dluhové brzdy

Nahrávám video

Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na finančním balíku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury. Konzervativci z unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) také uvedli, že chtějí změnit – ještě hlasy dosluhujících poslanců – dluhovou brzdu a vytvořit zvláštní infrastrukturní fond o objemu 500 miliard eur (12,5 bilionu korun).

Kvůli výdajům na obranu chtějí obě strany zreformovat takzvanou dluhovou brzdu, tedy ústavní opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Do budoucna by měly být půjčky na obranné výdaje nad procento hrubého domácího produktu (HDP) z platnosti dluhové brzdy vyjmuty. Pro rok 2024 by to byly všechny výdaje nad hranicí 43 miliard eur. Navíc má vzniknout půlbilionový zvláštní fond na investice do infrastruktury, tedy na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy. I ten by měl být financován z půjček.

„Chci to říct velice jasně. Vzhledem k hrozbám vůči naší svobodě a míru na našem kontinentu, musíme heslo ‚ať to stojí, co to stojí‘ aplikovat i na naši obranu,“ uvedl kandidát CDU/CSU na německého kancléře Friedrich Merz. Inspiroval se citátem někdejšího prezidenta Evropské banky Mária Dragiho, který podobnou větu pronesl, když bojoval za záchranu eura. Berlín tak opouští politiku německé střídmosti, kterou zavedla za finanční krize Angela Merkelová, dřívější Merzova stranická předchůdkyně.

Merz zároveň dodal: „Počítáme, že Spojené státy dodrží naše vzájemné spojenecké závazky i do budoucna. Ale také víme, že financování obrany naší země i Aliance se musí značně rozšířit.“

Na signály vznikající nové koalice i geopolitické klima už reagují zbrojařské firmy. Například největší německá zbrojní firma Rheinmetall se rozhodla dvě své továrny dosud zaměřené na výrobu automobilových dílů přeorientovat na zbrojní produkci. Právě v upadajícím automobilovém průmyslu, který škrtá místa, nyní hledají zaměstnance vzkvétající zbrojovky.

Podle vládního mluvčího kancléř Olaf Scholz dohodu CDU/CSU a SPD vítá. Německá média upozorňují, že se vyjednavačům podařilo dosáhnout za tři dny rozhovorů více než toho, na čem Scholzova vláda loni v listopadu ztroskotala.

Vláda sociálních demokratů, zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) se rozpadla právě kvůli sporům o reformu dluhové brzdy, kterou Scholz žádal v zájmu investic do infrastruktury, ale i další pomoci Ukrajině. Jako volební lídr SPD Scholz navrhoval vyjmout obranné výdaje z pravidel dluhové brzdy, připomněl také vládní mluvčí.

Projdou nové návrhy starým parlamentem?

Noví zákonodárci se musejí sejít do třiceti dní od voleb, tedy nejpozději 25. března. Obě opatření chtějí konzervativci a sociální demokraté ale schválit ještě hlasy poslanců dosluhujícího Spolkového sněmu. V novém Spolkovém sněmu totiž budou mít Alternativa pro Německo (AfD) a postkomunistická Levice takzvanou blokační menšinu.

Obsadí totiž společně více než třetinu křesel. Ke změnám ústavy, ale i ke schválení zvláštních fondů, je třeba dvoutřetinová většina hlasů zvolených poslanců. Strany z obou krajů německého politického spektra by tak mohly opatření zablokovat.

Podle německých médií by se mimořádná schůze kvůli schválení obou dohodnutých opatření mohla konat už příští pondělí. Ani ve starém sněmu ovšem nemají konzervativci a sociální demokraté potřebnou dvoutřetinovou většinu, budou potřebovat podporu strany Zelených či svobodných demokratů (FDP).

Zelení budou v novém volebním období nejspíš v opozici. „Zda tyto ústavní změny nakonec schválíme, zůstává otevřené. Máme řadu otázek a vy víte, že máme také svůj vlastní postoj k tomu, co je nyní nezbytné,“ uvedla šéfka parlamentní frakce Zelených Katharina Drögeová. FDP, která rozvolnění dluhové brzdy dlouhodobě odmítá, se do nového sněmu vůbec nedostala. Například někteří poslanci strany Levice ale hrozí, že by schválení balíku končícími poslanci napadli u ústavního soudu.

Pokud bude balíček opatření schválen, znamenalo by to podle mluvčího končící vlády, v níž byli sociální demokraté nejsilnější stranou, „samozřejmě více flexibility v rozpočtech“, které by pak mohlo být využito pro další pomoc Ukrajině, která se už více než tři roky brání plnohodnotné ruské invazi.

Scholz a Merz koordinovali pozici Německa k Ukrajině

Právě kvůli koordinaci další německé politiky vůči Ukrajině, Rusku, ale i Americe Donalda Trumpa se kancléř Scholz sešel ve středu se svým pravděpodobným nástupcem Friedrichem Merzem a dalšími zástupci stran, které jednají o budoucí německé vládě. Schůzka se uskutečnila den před mimořádným summitem Evropské unie k Ukrajině.

Vládní mluvčí řekl, že principiálně je Německo připraveno „zaplnit mezery, které zanechají jiní“. Narážel tak zjevně na USA. V noci na úterý americká média informovala, že prezident Donald Trump nařídil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...