Stojíme při Ukrajině, hlásí evropští lídři po krachu jednání v Bílém domě

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Macron na konci své návštěvy Portugalska zdůraznil, že agresorem na Ukrajině je Rusko a Ukrajinci jsou napadeným národem. Je podle něj třeba respekt vůči těm, kdo bojují od začátku plnohodnotné války, kterou před třemi lety Rusko rozpoutalo z rozkazu vůdce Vladimira Putina. „Myslím, že jsme udělali dobře, když jsme před třemi lety pomohli Ukrajině a sankcionovali Rusko, a že v tom máme pokračovat,“ řekl Macron.

Polský premiér Donald Tusk na síti X Ukrajincům a jejich prezidentovi vzkázal, že nejsou sami. „Milý Volodymyre, milí ukrajinští přátelé, nejste v tom sami,“ napsal Tusk. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková zdůraznila, že se Kyjev může opřít o neochvějnou podporu Německa, Evropy i dalších zemí. „Ukrajina není sama,“ napsala.

Nahrávám video

O pokračující spolupráci ke spravedlivému a trvalému míru ujistila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová poznamenala, že svobodný svět potřebuje nového lídra. „Tato výzva je teď na nás, na Evropanech,“ dodala.

Britský premiér Keir Starmer večer hovořil s Trumpem i Zelenským. Starmer zachovává neochvějnou podporu Ukrajině a usiluje o nalezení cesty k trvalému míru, který bude založen na suverenitě a bezpečnosti Ukrajiny.

Zelenského po schůzce na sociálních sítích podpořili mnozí ukrajinští představitelé. Slova podpory vyjádřili premiér Denys Šmyhal, předseda parlamentu Ruslan Štefančuk i ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Podle vlivného republikánského senátora Lindseyho Grahama musí ukrajinský lídr zásadně změnit svůj přístup, nebo odstoupit. Zelenskyj by se měl při první příležitosti omluvit a říct, že „to podělal“, prohlásil Graham v televizi Fox.

Bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medvěděv prohlásil, že Zelenskyj dostal při setkání „tvrdou lekci“. Podle agentur dodal, že nyní je potřeba zastavit vojenskou podporu Ukrajiny. Tu ovšem napadená země dostává, aby se mohla bránit agresi Moskvy. Rusko před třemi roky otevřeně Ukrajinu napadlo. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharová prohlásila, že považuje za zázrak, že Trump a jeho viceprezident JD Vance během setkání Zelenského neudeřili. Ukrajinského prezidenta podle agentury AFP označila za „odpad“.

Pavel: Stojíme při Ukrajině víc než kdy jindy

Kyjev po vyhrocené schůzce v Bílém domě podpořili i čeští politici. „Stojíme při Ukrajině víc než kdy jindy. Je čas, aby Evropa zvýšila své úsilí,“ napsal na sociální síti X prezident Petr Pavel. „Stojíme za Ukrajinou a na straně svobodného světa,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS). Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) potvrdil, že Česko bude vždy stát za Ukrajinou v obraně proti ruské agresi.

Ministr vnitra Rakušan na síti X zase napsal, že Zelenskyj svedl důležitou diplomatickou bitvu, ve které čelil přístupu „business first“ (byznys na prvním místě), a odešel z ní jako vítěz. „Z toho, co jsme z jednání v Oválné pracovně mohli vidět, není připraven si podmínky míru nechat diktovat od dua Trump–Putin, které spojuje jedno: oba si chtějí z Ukrajiny něco urvat. Území, nerosty,“ uvedl.

Podle předsedy ANO Andreje Babiše bylo setkání Trumpa se Zelenským nečekaně ostré a otevřené. „Napjatou atmosféru v mezinárodní politice to rozhodně neuklidní,“ podotkl na síti X.

Šéfka sněmovny Pekarová Adamová uvedla, že vždy obdivovala Zelenského odvahu a oddanost vlastnímu národu. „Je naprosto absurdní a velmi nebezpečné tlačit do kouta Ukrajinu, která pouze brání své území a obyvatele před ruskou agresí. Pokud chce někdo jednat o míru, ať konfrontuje Putina – vraha civilistů, únosce ukrajinských dětí a ničitele ukrajinských měst,“ napsala.

Místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL) označil schůzku a následné vyjádření za obrovské Trumpovo selhání. „Takto se nechová prezident USA, ale gauner. Mnohem více to připomíná, když si gangsteři porcují území. Tímto způsobem se nedělá předvídatelná spojenecká politika,“ napsal.

Králíček: Trump chtěl ukázat, že bude určovat pravidla

Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Událostech, komentářích k pátečnímu dění ve Washingtonu uvedla, že „takto bezprecedentní otevřená emocionální hádka před zraky celého světa může mít další dopady“ s tím, že se to může týkat i Česka. „Nedokážu si představit žádného prezidenta v jeho (Zelenského) situaci, který by tuto situaci dokázal ustát důstojně,“ pokračovala Decroix.

„V našem zájmu je spravedlivý mír a to, co se teď stalo v USA, není v našem zájmu. Je v našem zájmu, aby bylo prezidentu Zelenskému nasloucháno, protože on se snaží, aby agresorovi nebylo ustupováno. Pokud Evropa ztratí Ukrajinu, bude Rusko jen blíže,“ dodala s tím, že je potřeba, abychom neříkali, co má dělat Evropská unie, ale abychom to byli my, kteří tak budou jednat.

Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO) sdělil, že dlouhodobě vnímá prezidenta Trumpa jako silného hráče, podle něj chtěl ukázat, že „je to on, kdo bude určovat pravidla“. Uvedl ale, že ho překvapilo, že jednání probíhalo před novináři. „Očekával bych, že takto důležité jednání bude spíše za zavřenými dveřmi,“ poznamenal.

„Věřím, že to není poslední jednání. Dívejme se na to tak, že jsme stále na začátku jednání o konci hrůzné války, a já věřím, že budou pokračovat,“ sdělil Králíček s tím, že jednání o míru v rusko-ukrajinské válce by se měla zúčastnit Evropa i Kyjev.

Nahrávám video

Zelenskyj je nejstatečnější politik, míní Hulicius

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura řekl, že „roztržka (mezi americkým a ukrajinským prezidentem) ukázala podstatu problému, a to, že Zelenskyj a ani velká část Evropské unie nejsou připraveni jednat o míru“. „Asi příliš investovali do (rusko-ukrajinské) války a teď by to pro ně byla velká prohra. Trump si to vyhodnotil poměrně trefně a já za ním stojím,“ uvedl Okamura s tím, že EU ani Zelenskyj už nejsou pro USA partnerem. „Pro Evropu je to poměrně velký problém,“ doplnil.

Podle náměstka ministra zahraničí Eduarda Hulicia (KDU-ČSL) se ukázalo se, že prezident Zelenskyj je „pravděpodobně ten nejstatečnější současný politik, který se celé scény, která se v Bílém domě odehrála, zhostil velice důstojně“. Hulicius zdůraznil také pozdější vyjádření ukrajinského prezidenta na sociálních sítích, kde poděkoval americkému prezidentovi, Kongresu a americkému lidu za všechnu pomoc.

„Je škoda, že smlouva (o nerostech), o které měli jednat a dohodnout se a kterou přijel do Washingtonu Zelenskyj podepsat, podepsána nebyla,“ poznamenal také Hulicius s tím, že je to škoda hlavně pro USA.

Podle Decroix nebyla dohoda o nerostných surovinách „úplně v zájmu Ukrajiny, ale mohla pro ni být cestou, jak posílit spojenectví s USA a jak zabránit vlivu Číny“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...