Stál za operací, která vedla k aféře Watergate a pádu prezidenta Nixona. Zemřel Gordon Liddy

Nahrávám video

Ve věku 90 let zemřel v úterý Gordon Liddy, jeden z důležitých aktérů nechvalně známé aféry Watergate, která vedla v roce 1974 k nucenému odchodu Richarda Nixona z funkce prezidenta USA. Liddy pomáhal republikánskému prezidentovi s volební kampaní ke znovuzvolení a měl na starosti vloupání do ústředí Demokratické strany ve washingtonském komplexu Watergate. Ve vězení strávil čtyři a půl roku.

Během Nixonova prvního funkčního období (zvolen v roce 1968) působil Liddy jako poradce na ministerstvu financí. Vedl tým agentů známých jako „Instalatéři“, kteří měli za úkol shromažďovat informace o Nixonových politických rivalech a bojovat proti únikům informací po zveřejnění Pentagon Papers v roce 1971.

Aféra Watergate vypukla 17. června 1972, kdy policie zadržela v sídle Demokratické strany pět lidí, kteří tam instalovali odposlouchávací zařízení. Nixon popíral, že by s vloupáním měl cokoliv společného. Počátkem srpna 1974 však vyšlo najevo, že o celé operaci věděl. Dne 8. srpna 1974 Nixon raději oznámil rezignaci na úřad prezidenta, protože mu hrozil impeachment. Jeho místo následující den zaujal Gerald Ford. Ten krátce nato udělil Nixonovi plnou milost, čímž zabránil jeho případnému trestnímu stíhání.

Nepromluvil. Z 20 let si odseděl 4,5 roku

Liddy byl v roce 1972 poradcem finanční komise Výboru pro znovuzvolení prezidenta. Zpackanou akci - některé zdroje ho uvádějí jako jejího hlavního strůjce - pozoroval zpovzdálí. „Je mi opravdu líto, že operace selhala. Dělal jsem vše pro to, aby skončila úspěšně,“ uvedl.

Za spiknutí, vloupání a nelegální odposlechy konkurence dostal 20 let za mřížemi, nakonec tam strávil 4,5 roku.

Během té doby i samotného vyšetřování nikdy nepromluvil. Trval na tom, že vloupání nesouviselo s Nixonovou volební kampaní. „Chránil jsem svého prezidenta a dělal jsem tu nejlepší práci, jakou jsem mohl. A fungovalo by to, kdyby ty ostatní ovce zůstaly zticha,“ konstatoval.

Gordon Liddy u svého vozu s provokativní značkou (archivní foto z roku 1997)
Zdroj: Ron Edmons/AP (ČTK)

Neblahou proslulost dokázal dobře využít

Z vězení byl podmínečně propuštěn v roce 1977. Bylo mu tehdy 47 let. V dalším životě využil své neblahé proslulosti.

Stal se populárním a provokativním moderátorem komerčního rádia. V jedné kontroverzní epizodě v 90. letech Liddy například posluchačům radil, aby federální agenty stříleli přímo do hlavy, uvedl server televize Fox News. Později své poznámky hájil tím, že neobhajuje násilí proti federálním agentům, ale spíše povzbuzuje veřejnost, aby bránila sebe a svá práva, pokud je konfrontována se smrtící silou.

Vystupoval také jako host v televizních pořadech, napsal několik knih, věnoval se i herectví (Wikipedie zmiňuje seriál Miami Vice a film Jak jsem strávil léto). Pracoval také jako bezpečnostní konzultant.

Ohledně své role ve skandálu zůstal nepoučitelný. „Pro svého prezidenta bych to udělal znovu,“ říkal Liddy podle Fox News i mnoho let od aféry. Tu pak  jednou označil za mnoho povyku pro nic. Ačkoli vedla k abdikaci prezidenta,  jediné v amerických dějinách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 49 mminutami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 50 mminutami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 21 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánovčera v 11:44
Načítání...