Spor dvou prezidentů a podezření kolem některých politiků oslabují Ukrajinu

Nahrávám video

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.

Na televizní kamery je Jevhenij Murajev zvyklý. Ve své vlastní televizi bývá hostem i moderátorem. Lídr ukrajinské strany Naši se vyjadřuje jednoznačně: „Nikdy nezískáme Krym zpátky. Nemůžeme mluvit ani o reintegraci Donbasu.“

Dosud se však světová média o tohoto pětačtyřicetiletého exposlance příliš nezajímala. Zlom přinesl až nezvyklý krok Velké Británie. Ta v neděli zveřejnila jména promoskevských bývalých politiků na Ukrajině, kteří prý měli kontakt s ruskými tajnými službami. Londýn tvrdí, že Jevhenij Murajev je jedním z těch, které by Kreml rád viděl ve vedení Ukrajiny.

Moskva opakovaně popírá, že se chystá na Ukrajinu zaútočit. Britské tvrzení o loutkové vládě označila za falešnou zprávu a Londýn obvinila z eskalace napětí. Opačný názor má ukrajinský velvyslanec v Británii. „Věřím tomu. Není to poprvé, co se o to v minulosti i v nedávné době pokusili,“ řekl k tomu ukrajinský velvyslanec v Británii Vadym Prystajko.

„Pobavili jste mě. Britské ministerstvo zahraničí vypadá dost zmateně,“ citoval Murajeva list The Observer. „Není to moc logické. Mám zákaz vstupu do Ruska a rovněž tam zabavili peníze z firmy mého otce,“ dodal. Připomněl také, že od listopadu 2018 na něj byly uvaleny ruské sankce. Na Facebooku později napsal, že Ukrajina potřebuje nové politiky, kteří nebudou ani proruští ani prozápadní, ale budou politiku tvořit jen v zájmu Ukrajiny a Ukrajinců.

Podle některých zdrojů je důvodem údajných sankcí hádka s Viktorem Medvedčukem, prominentním proruským politikem. Ten tvrdí, že kmotrem jeho dcery je Vladimir Putin.

V současnosti je ale Medvedčuk, jeden z hlavních konkurentů prezidenta Volodymyra Zelenského, v domácím vězení. Obviněný je z vlastizrady. Přišel o své tři televizní stanice, stát mu zmrazil majetek. „Pokud mi soud nařizuje domácí vězení, tak budu v domácím vězení,“ řekl Medvedčuk loni v květnu.

Země potřebuje nového lídra, tvrdí Murajev

Po neshodách s ukrajinským oligarchou si Murajev založil vlastní stranu Naši, ideově podobnou Opoziční platformě Medvedčuka. Oba patřili k blízkým spojencům bývalého prezidenta Viktora Janukoviče, který utekl po revoluci v roce 2014 do Ruska.

Současného i předešlého prezidenta označuje Murajev za loutky Západu. A dodává, že země potřebuje nového lídra. Poukazuje na bobtnající politickou krizi na Ukrajině. „Všichni čekají, že volební období začne dřív.“

Mocenský boj dvou prezidentů

Jednotu na Ukrajině navíc narušuje proces s exprezidentem Petrem Porošenkem. I on je obviněný z vlastizrady. Kvůli nákupu uhlí od proruských separatistů v letech 2014 a 15. V současnosti ho přitom země odebírá přímo od Ruska. Situaci částečně uklidnil minulý týden soudce, který odmítl Porošenka poslat do vazby.

„Snažili se omezit moji politickou činnost. Zadruhé se snažili mě zdiskreditovat v očích voličů. A zatřetí se mě snažili zdiskreditovat ve světě,“ řekl k tomu Porošenko.

Současná hlava státu si zatím v průzkumech udržuje vedení. Kritici ale upozorňují, že mocenský boj s Porošenkem je v současné době více než riskantní.

Ukrajinistka Lenka Víchová řekla v pořadu Horizont ČT24, že obyčejní Ukrajinci jsou ze současné situace trochu zmateni. O tom, že Rusko chystá velkou invazi do země, slyší z ukrajinských médií, která přebírají tyto zprávy ze západních médií. „Problém spočívá v tom, že ukrajinská vláda a ukrajinský prezident Zelenskyj strašně často mění informace, případně jsou tyto informace protichůdné.“

Jako příklad připomněla moment, kdy se prezident obracel k národu a říkal: „Zachovejme klid, žádná velká invaze nebude, vše máme pod kontrolou.“ A druhý den lidé čtou informace z listu Washington Post, kde prezident Zelenskyj mluví o tom, že jednou z variant může být ruská invaze a následná okupace Charkova. Lidé tak nevědí, co si mají myslet a co z toho je čeká, shrnula Víchová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...