Spor dvou prezidentů a podezření kolem některých politiků oslabují Ukrajinu

Nahrávám video
Horizont ČT24: Domácí ukrajinská scéna
Zdroj: ČT24

Gradované napětí mezi Kyjevem a Kremlem načas vytlačilo mimo hlavní zájem zahraničních médií vnitřní ukrajinskou politiku. Nyní se však domácí scéna opět připomněla: děním kolem některých ukrajinských politiků i sporem mezi současným a bývalým prezidentem.

Na televizní kamery je Jevhenij Murajev zvyklý. Ve své vlastní televizi bývá hostem i moderátorem. Lídr ukrajinské strany Naši se vyjadřuje jednoznačně: „Nikdy nezískáme Krym zpátky. Nemůžeme mluvit ani o reintegraci Donbasu.“

Dosud se však světová média o tohoto pětačtyřicetiletého exposlance příliš nezajímala. Zlom přinesl až nezvyklý krok Velké Británie. Ta v neděli zveřejnila jména promoskevských bývalých politiků na Ukrajině, kteří prý měli kontakt s ruskými tajnými službami. Londýn tvrdí, že Jevhenij Murajev je jedním z těch, které by Kreml rád viděl ve vedení Ukrajiny.

Moskva opakovaně popírá, že se chystá na Ukrajinu zaútočit. Britské tvrzení o loutkové vládě označila za falešnou zprávu a Londýn obvinila z eskalace napětí. Opačný názor má ukrajinský velvyslanec v Británii. „Věřím tomu. Není to poprvé, co se o to v minulosti i v nedávné době pokusili,“ řekl k tomu ukrajinský velvyslanec v Británii Vadym Prystajko.

„Pobavili jste mě. Britské ministerstvo zahraničí vypadá dost zmateně,“ citoval Murajeva list The Observer. „Není to moc logické. Mám zákaz vstupu do Ruska a rovněž tam zabavili peníze z firmy mého otce,“ dodal. Připomněl také, že od listopadu 2018 na něj byly uvaleny ruské sankce. Na Facebooku později napsal, že Ukrajina potřebuje nové politiky, kteří nebudou ani proruští ani prozápadní, ale budou politiku tvořit jen v zájmu Ukrajiny a Ukrajinců.

Podle některých zdrojů je důvodem údajných sankcí hádka s Viktorem Medvedčukem, prominentním proruským politikem. Ten tvrdí, že kmotrem jeho dcery je Vladimir Putin.

V současnosti je ale Medvedčuk, jeden z hlavních konkurentů prezidenta Volodymyra Zelenského, v domácím vězení. Obviněný je z vlastizrady. Přišel o své tři televizní stanice, stát mu zmrazil majetek. „Pokud mi soud nařizuje domácí vězení, tak budu v domácím vězení,“ řekl Medvedčuk loni v květnu.

Země potřebuje nového lídra, tvrdí Murajev

Po neshodách s ukrajinským oligarchou si Murajev založil vlastní stranu Naši, ideově podobnou Opoziční platformě Medvedčuka. Oba patřili k blízkým spojencům bývalého prezidenta Viktora Janukoviče, který utekl po revoluci v roce 2014 do Ruska.

Současného i předešlého prezidenta označuje Murajev za loutky Západu. A dodává, že země potřebuje nového lídra. Poukazuje na bobtnající politickou krizi na Ukrajině. „Všichni čekají, že volební období začne dřív.“

Mocenský boj dvou prezidentů

Jednotu na Ukrajině navíc narušuje proces s exprezidentem Petrem Porošenkem. I on je obviněný z vlastizrady. Kvůli nákupu uhlí od proruských separatistů v letech 2014 a 15. V současnosti ho přitom země odebírá přímo od Ruska. Situaci částečně uklidnil minulý týden soudce, který odmítl Porošenka poslat do vazby.

„Snažili se omezit moji politickou činnost. Zadruhé se snažili mě zdiskreditovat v očích voličů. A zatřetí se mě snažili zdiskreditovat ve světě,“ řekl k tomu Porošenko.

Současná hlava státu si zatím v průzkumech udržuje vedení. Kritici ale upozorňují, že mocenský boj s Porošenkem je v současné době více než riskantní.

Ukrajinistka Lenka Víchová řekla v pořadu Horizont ČT24, že obyčejní Ukrajinci jsou ze současné situace trochu zmateni. O tom, že Rusko chystá velkou invazi do země, slyší z ukrajinských médií, která přebírají tyto zprávy ze západních médií. „Problém spočívá v tom, že ukrajinská vláda a ukrajinský prezident Zelenskyj strašně často mění informace, případně jsou tyto informace protichůdné.“

Jako příklad připomněla moment, kdy se prezident obracel k národu a říkal: „Zachovejme klid, žádná velká invaze nebude, vše máme pod kontrolou.“ A druhý den lidé čtou informace z listu Washington Post, kde prezident Zelenskyj mluví o tom, že jednou z variant může být ruská invaze a následná okupace Charkova. Lidé tak nevědí, co si mají myslet a co z toho je čeká, shrnula Víchová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 17 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...