Německo pošle Ukrajině zbrojní balík za půl miliardy eur. Na munici přispějí i Finsko a Kanada

Nahrávám video

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

„Převezmeme náklady na 180 tisíc kusů munice z české iniciativy. Dodávky budou postupné, začít by měly v létě. Organizují to Češi. Mluvil jsem o tom o víkendu s českou kolegyní Janou Černochovou, našim sousedům a přátelům jsem za to poděkoval,“ prohlásil Pistorius.

Součástí německého balíku je také deset tisíc dělostřeleckých granátů z armádních zásob. Spolkový ministr obrany ujistil, že tyto dodávky začnou okamžitě. Dalších sto tisíc kusů dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů Německo podle ministra obrany objednalo tak, aby granáty Ukrajina dostala ještě v letošním roce. Německo rovněž Ukrajině předá stovku pancéřovaných vozidel pro pěchotu a stovku nákladních vozidel.

Dozvuky české iniciativy

„Nastal pokrok díky české iniciativě na jedné straně, ale také my dnes budeme moci oznámit další balík pomoci,“ uvedl Pistorius k dodávkám munice pro Ukrajinu. Na základně Ramstein jednala takzvaná kontaktní skupina pro Ukrajinu – tedy země zbrojně podporující napadenou zemi. Česko na úterním jednání zastupoval náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Česko má v zemích mimo Evropskou unii možnost nakoupit 800 tisíc dělostřeleckých granátů, které Ukrajina potřebuje pro obranu před ruskou invazí. Na nákup munice nyní přispívá řada spojeneckých zemí včetně Německa. Americký ministr Austin přiblížil, že Spojené státy před několika dny ohlásily dodávku další zbrojní pomoci v hodnotě 300 milionů dolarů (v přepočtu sedm miliard korun).

O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 tisíc dělostřeleckých granátů pro Ukrajince, kteří se už přes dva roky brání otevřené ruské vojenské agresi, informoval český prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden oznámil, že se k nákupu zatím připojilo osmnáct zemí, včetně Kanady, Nizozemska či Polska.

K české iniciativě se připojily i Finsko a Kanada

Třiceti miliony eur (zhruba 756 milionů korun) se do české iniciativy zapojilo také Finsko. Na síti X to oznámil tamní ministr obrany Antti Häkkänen po jednání s náčelníkem Generálního štábu AČR Karlem Řehkou. „Diskutovali jsme zejména o české muniční iniciativě. Finsko se na této iniciativě podílí 30 miliony eur,“ uvedl ministr.

Podle agentury Reuters oznámil pomoc také kanadský ministr obrany Bill Blair. Příspěvek Ottawy na munici pro Ukrajinu bude podle něj činit více než 40 milionů kanadských dolarů, tedy v přepočtu více než 684 milionů korun.

Blair oznámil, že kanadský příspěvek pomůže zajistit několik stovek dělostřeleckých granátů. Kanada už minulý měsíc s Českem podepsala obrannou dohodu, jejíž součástí je závazek pomoci s nákupem dělostřeleckých granátů. V tu dobu ale Ottawa nekonkretizovala částku, kterou do iniciativy vloží.

Svobodný svět nenechá Ukrajinu padnout, slíbil Austin

Americký ministr obrany prohlásil, že se Ukrajina v obraně může nadále spoléhat na americkou a západní pomoc. Poznamenal, že Kyjev pro zastavení ruské agrese potřebuje zbrojní dodávky na svou obranu. Poděkoval proto zemím, které v poslední době připravily nové zbrojní balíčky.

„Rusko za imperiální sny (Vladimira) Putina platí ohromnou cenu. Přinejmenším 315 tisíc vojáků bylo zabito nebo zraněno,“ tvrdí Austin. Vedle ztrát musí Moskva podle něj kvůli válce počítat i s hospodářskými dopady. „Putinovo rozhodnutí válčit bude Rusko do roku 2026 na původně odhadovaném hospodářském růstu stát 1,3 bilionu dolarů (v přepočtu 30,3 bilionu korun),“ odhadnul.

„USA nenechají Ukrajinu padnout, tato koalice nenechá Ukrajinu padnout, svobodný svět nenechá Ukrajinu padnout,“ deklaroval Austin.

Na závěrečné tiskové konferenci pak Austin zmínil i bezpečnostní riziko pro Spojené státy. „Dnes je přežití Ukrajiny v ohrožení a v nebezpečí je i bezpečnost Ameriky,“ řekl. Je prý odhodlán udržet americkou bezpečnostní a zbrojní podporu. „Pro Ukrajinu je to otázka přežití a suverenity a pro Ameriku otázka cti a bezpečnosti,“ uzavřel.

Washington posílá od začátku plnohodnotné ruské agrese na Ukrajinu vojenské vybavení ze svých zásob, které pak doplňuje za peníze uvolněné Kongresem. Na konci loňského roku však vyčerpal poslední prostředky, které zákonodárci na tento účel uvolnili, a americká vojenská pomoc je tak od té doby ochromená.

Návrh, který by americké vládě poskytl dodatečných 60 miliard dolarů (v přepočtu 1,4 bilionu korun) na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny, již prošel Senátem, republikánské vedení Sněmovny reprezentantů jej ale zatím blokuje.

Na jednání se měly potvrdit přijaté závazky, jak v průběhu dne přiblížil ve vysílání ČT24 bývalý náčelník Generálního štábu AČR a vedoucí katedry bezpečnostních studií Vysoké školy CEVRO Jiří Šedivý.

Setkání v Ramsteinu probíhalo v době, kdy ukrajinská armáda nezaznamenává žádný významný postup, pokračoval Šedivý. „Situace na frontě je pořád kritická. Skutečně se zdá, že na některých úsecích fronty výrazněji postupují Rusové a připravují se k rozsáhlejší protiofenzivě,“ uvedl.

Invazní jednotky jsou podle něj stále aktivní na severu země v oblasti Kupjansku, často užívaným směrem ruských úderů je také okolí vesnice Avdijivka. Ruská ofenziva by pak také mohla přijít na město Dnipro, stejně tak jako v Záporoží či v Doněcké oblasti.

Nahrávám video

Devadesát procent výnosů z ruských aktiv na zbraně pro Ukrajinu, navrhuje Borrell

Finanční injekci pro ukrajinské zbrojení navrhuje i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Podle něj by Evropská unie (EU) měla použít 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF).

Zbývajících deset procent by podle Borrella mělo být převedeno do rozpočtu EU a mělo by být použito na posílení kapacity ukrajinského obranného průmyslu. Jak šéf unijní diplomacie dodal, svůj návrh předloží členským státům ve středu, tedy ještě před summitem EU, který se koná ve čtvrtek a v pátek.

Borrell ve svém návrhu zdůraznil, že návrh se týká použití výnosů z aktiv zmrazených v Evropě, nikoli aktiv samotných. Ročně by to podle něj mohlo vynést až tři miliardy eur (v přepočtu 75,6 miliardy korun).

V pondělí odsouhlasily členské státy EU navýšení EPF o pět miliard eur (v přepočtu 126 miliard korun), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině. Do Evropského mírového nástroje přispívají jednotlivé členské státy podle výše svého HDP.

Nově se nicméně podařilo prosadit, že si země mohou od svého příspěvku do fondu odečíst část pomoci, kterou přispívají Ukrajině bilaterálně. To se ale musí Bruselu prokázat. Tento požadavek prosazovalo zejména Německo, které poskytuje Kyjevu velké množství pomoci právě bilaterálně.

Unijní summit v tomto týdnu má být šancí sedmadvacítky posílit a urychlit snahu o poskytování vojenské pomoci Ukrajině, jak v tradičním předsummitovém dopise určeném prezidentům a premiérům uvedl předseda Evropské rady Charles Michel.

„Naším hlavním úkolem je rychlé poskytnutí vojenské pomoc Kyjevu a urychlený nákup a doručení munice, s využitím nedávných iniciativ, jako je ta česká,“ uvedl Michel, který vrcholným unijním schůzkám předsedá. Dvoudenní summit má podle předběžné verze závěrů českou iniciativu nepřímo ocenit.

Západní země v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 260 miliard eur (v přepočtu zhruba 6,6 bilionu korun). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Právě výnosy z těchto aktiv chce Evropská komise poskytnout Ukrajině. Ta by tímto způsobem mohla do roku 2027 získat patnáct až dvacet miliard eur, řekl agentuře Reuters nejmenovaný unijní představitel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...