USA slíbily další pomoc Ukrajině ve výši 250 milionů dolarů, Londýn víceúčelové střely

Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil další podporu Ukrajiny. Nový balíček pomoci ve výši 250 milionů dolarů schválil prezident Joe Biden. Austin to potvrdil na jednání takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu na americké letecké základně Ramstein v Německu. Britská vláda pak podle ministra obrany Johna Healeyho poskytne Ukrajině 650 lehkých víceúčelových střel v hodnotě 162 milionů liber (v přepočtu asi 4,8 miliardy korun). Setkání se poprvé osobně zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval spojence, aby Kyjevu poskytli zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou pomoci dosáhnout „spravedlivého míru“.

Rusko minulý týden spustilo jednu z největších vln leteckých útoků na Ukrajinu od počátku své plnohodnotné invaze v roce 2022. Při úterním úderu na Poltavu v centrální části Ukrajiny bylo zabito 55 lidí, ve středu zabili okupanti ve Lvově na západě země sedm lidí. Ukrajina opakovaně žádá o dodání zbraní protiletecké obrany, aby se ruským střelám a dronům mohla lépe bránit.

Americký ministr obrany Austin ocenil odvahu Ukrajiny a uvedl, že prezident Biden schválil nový balíček pomoci pro napadenou zemi. „Teď, kdy Ukrajinu čeká třetí zima ve válce budou Spojené státy i nadále stát v čele podpory. S potěšením oznamuji, že prezident Biden schválil nový balíček bezpečnostní asistence pro Ukrajinu v hodnotě dvě stě padesát milionů dolarů. Ukrajině poskytne protivzdušnou obranu, obrněná vozidla, protitankové střely či munici pro raketové systémy a dělostřelectvo,“ uvedl Austin.

Nahrávám video

Britský ministr avizoval, že první část dodávky víceúčelových střel by se měla na Ukrajinu dostat do konce letošního roku. „Tento nový závazek významně posílí ukrajinskou protileteckou obranu,“ zdůraznil Healey a dodal, že střely vyráběné francouzskou nadnárodní zbrojovkou Thales mají dolet více než šest kilometrů a mohou být odpalovány z různých platforem na souši, vodě a ze vzduchu.

Podle zpravodaje ČT ve Velké Británii Lukáše Dolanského by se zbraně pro Ukrajinu měly teprve začít vyrábět. „Stránky ministerstva obrany odkazují na to, že jde o pomoc nejen Ukrajině, ale i evropskému zbrojnímu průmyslu. Objevuje se tam slovní spojení, že jde o objednávku, což naznačuje, že by se měly tyto zbraně teprve vyrobit, a to v Belfastu. Na Ukrajinu by se tak nejdřív mohly dostat v následujících týdnech až měsících,“ doplnil.

Zelenskyj poprvé osobně

Ukrajinský prezident Zelenskyj na začátku jednání v Ramsteinu apeloval na spojence s dodávkou slíbených systémů protivzdušné obrany. Ukrajina podle něj potřebuje i další stíhačky F-16. Už krátce po příletu na základnu přitom Zelenskyj na síti X vyzval západní spojence, aby Kyjevu poskytli zbraně dlouhého doletu, které podle něj mohou pomoci dosáhnout spravedlivého míru.

Právě získání povolení útočit na cíle v hloubi Ruska označil Vlastislav Bříza z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK za hlavní bod osobní účasti Zelenského na jednání. „Aby Ukrajina mohla vyhrát válku s Ruskem, potřebuje mít možnost zasáhnout ruská logistická centra, ze kterých jde na Ukrajinu nejvíce ruských útoků,“ vysvětlil expert.

Zelenskyj se zúčastnil jednání kontaktní skupiny osobně poprvé, doprovodil jej i ministr obrany Rustem Umerov. Svou účastí chce hlava napadeného státu podle německého časopisu Der Spiegel poukázat na vážnost situace, ve které se Ukrajina při obraně před ruskou invazí nachází. Takzvanou ramsteinskou skupinu tvoří asi pět desítek zemí. V jejím čele stojí USA, členem je i Česko. Pravidelné schůzky skupina využívá ke koordinaci vojenské pomoci Ruskem napadené Ukrajině a také k ohlášení nových zbrojních dodávek.

Německo slíbilo dvanáct samohybných houfnic

Německý ministr obrany Boris Pistorius se nechal slyšet, že jeho země slíbené protivzdušné systémy dodá. Berlín také podle něj poskytne Ukrajině dalších dvanáct samohybných houfnic PzH 2000 za 150 milionů eur (3,8 miliardy korun), polovinu letos, zbytek příští rok. Naopak v otázce použití střel dlouhého doletu na ruském území, což Německo opakovaně odmítá, podle něj Berlín postoj nezměnil.

Zelenskyj po návštěvě na základně v Ramsteinu zamířil do Frankfurtu nad Mohanem. S německým kancléřem Olafem Scholzem jednali o dalších krocích potřebných k dosažení míru na Ukrajině a také hovořili o přípravách dalšího mírového summitu v návaznosti na červnovou konferenci ve Švýcarsku.

„Debatovali jsme o tom, jak uvést v život mírový plán, a také o přípravách na druhý mírový summit,“ napsal Zelenskyj na síti X. Německu také poděkoval za podporu v obraně proti Rusku, obzvlášť za vojenskou pomoc. „Jsem vděčný za (německou) vůdčí roli v posilování našeho systému protivzdušné obrany, který zachraňuje ukrajinské životy,“ dodal Zelenskyj.

„Německo je a bude nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě. Budeme Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba,“ napsal na síti X Scholz. Více prostředků na podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi dávají na světě už jen Spojené státy. Zelenskyj se po jednání se Scholzem vydal do Itálie, kde by se měl zúčastnit hospodářského fóra v Cernobbiu na severu země. Měl by také jednat s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.

Europoslanci žádají rozšíření útočných možností pro Ukrajinu

V návaznosti na možnost Ukrajiny útočit v hloubi území Ruska se ozvalo i šedesát europoslanců včetně sedmi Čechů. Vyzvali v dopise šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella k vytvoření většího tlaku na členské státy EU, aby zrušily omezení vztahující se na používání zbraní dodávaných Ukrajině. Podle dopisu, za kterým stojí čeští europoslanci Jan Farský a Danuše Nerudová (oba STAN) z lidovecké frakce EPP a lotyšský europoslanec Ivars Ijabs z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), by měla mít Ukrajina právo zasahovat legitimní vojenské cíle na ruském území.

Borrell širší možnost využívání poskytnuté zbrojní techniky podporuje. Ukrajinci podle něj musejí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Z českých europoslanců dopis kromě Nerudové a Farského podepsali ještě jejich kolegové z lidovecké frakce Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Ondřej Kolář (TOP 09) a tři europoslanci z konzervativní frakce ECR Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (všichni ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...