Španělsko povolilo eutanazii pro občany a rezidenty. Zákon vadí církvi i pravicovým stranám

Španělský parlament ve čtvrtek definitivně schválil zákon o eutanazii. Pro novou legislativu se vyslovilo 202 poslanců z 350, proti hlasovalo 141 zákonodárců. Španělsko se tak stalo čtvrtou zemí v Evropské unii, která svým občanům umožní ukončit život za asistence lékaře. Schválení zákona patřilo mezi cíle levicové vlády premiéra Pedra Sáncheze, proti byly pravicové strany a katolická církev.

Zákon, který začne platit v červnu, umožní přístup k eutanazii pouze španělským občanům a rezidentům. Požádat o ukončení života budou moci pouze lidé, kteří mají závažné a nevyléčitelné onemocnění. Každou žádost bude přitom posuzovat několik lékařů a rada hodnotitelů.

Normu podpořily vládní levicové strany a část organizací bránících zájmy pacientů s nevyléčitelnými nemocemi. Proti byly konzervativní Lidová strana i krajně pravicové uskupení Vox. Španělští biskupové uvedli, že podle jejich názoru je eutanazie „stále jistým druhem vraždy“.

Nejednotný názor na problematiku panuje mezi španělskými lékaři. Doktorům ve veřejném zdravotnictví zákon umožní eutanazii nevykonávat, pokud se to protiví jejich svědomí.

Eutanazii povolily tři evropské země

Možnost uvítala také šedesátiletá Ramona Maneirová. V minulosti pomohla svému příteli, který trpěl ochrnutím končetin a trupu, v jeho úmyslu ukončit život. Příběh bývalého námořníka a spisovatele se stal námětem filmu Hlas moře, jenž v roce 2004 dostal Oscara v mezinárodní kategorii.

Eutanazii nyní umožňují pouze tři státy Evropské unie –⁠ Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Obdobný zákon schválil v únoru i portugalský parlament. Tamní ústavní soud, na který se obrátil prezident, ale legislativní text vrátil zákonodárcům k přepracování v některých bodech.

  • Eutanazie obecně znamená možnost úmyslně usmrtit na jeho žádost pacienta s nevyléčitelnou nemocí za účelem zkrácení jeho utrpení. Ve většině zemí světa je nezákonná, uznává ji jen velmi málo států: Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Kolumbie, Kanada a vloni v říjnu ji odhlasoval v referendu i Nový Zéland. Eutanazii povolují také některé australské státy.
  • Jako první země na světě legalizovalo eutanazii v dubnu 2002 Nizozemsko. Belgie, která jej následovala v témže roce, se pak před sedmi lety stala první zemí na světě, kde byla legalizována dětská eutanazie bez ohledu na věk. Podobně nizozemská vláda vloni v říjnu oznámila, že chystá legalizaci eutanazie u nevyléčitelně nemocných dětí ve věku od jednoho roku do 12 let. V Lucembursku je eutanazie legální od března 2009.
  • Španělští poslanci podpořili návrh zákona o eutanazii vloni v únoru. V polovině loňského prosince schválila zákon dolní komora tamního parlamentu a ve čtvrtek španělský parlament zákon definitivně schválil.
  • Portugalský parlament schválil zákony legalizující eutanazii a asistovanou sebevraždu v prvním čtení vloni v únoru. V zemi bylo dosud povoleno jen ukončení léčby ve výjimečných případech. Letos na konci ledna parlament zákon schválil, ale tamní ústavní soud, na který se obrátil prezident, před několika dny legislativní text vrátil zákonodárcům k přepracování v některých bodech.
  • Novozélandský parlament odhlasoval v listopadu 2019 návrh zákona, který by legalizoval eutanazii nevyléčitelně nemocných. Konečné slovo pak měli vloni na podzim v referendu voliči.
  • Ve Francii je od roku 2005 přípustná pasivní eutanazie spočívající v odpojení od přístrojů a nepřímá eutanazie, při níž silné léky tiší bolest a zároveň jako vedlejší účinek urychlují umírání. Ve Velké Británii je přerušení péče v některých případech povoleno od roku 2002.
  • V některých dalších státech je legální takzvaná asistovaná sebevražda, tedy sebevražda vykonaná s pomocí jiné osoby. Může se jednat o laika nebo o lékaře. Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií spočívá v tom, že při eutanazii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě sebevrah sám.
  • Asistovaná sebevražda je podle údajů Světového sdružení společností práva na smrt (WFRtDS) nyní legální například ve Švýcarsku, Belgii, Nizozemsku, Lucembursku, Kanadě a v několika státech USA.
  • Ve Švýcarsku je asistovaná sebevražda legální již od roku 1942. Země také toleruje nepřímou eutanazii a pasivní eutanazii. Podobně ve Švédsku je pasivní eutanazie legální od roku 2010.
  • V Rakousku rozhodl ústavní soud vloni v prosinci, že země porušuje základní právo na svobodu jednotlivce tím, že pokládá asistovanou sebevraždu za trestný čin, a nařídil vládě, aby do konce roku 2021 příslušný zákon zrušila.
  • Podobně v Německu rozšířil možnosti eutanazie pro vážně nemocné vloni v únoru ústavní soud v Karlsruhe, podle jehož rozhodnutí je dosavadní zákon omezující asistované sebevraždy protiústavní, a proto také neplatný. Omezuje základní práva těžce nemocných.
  • Ostře odmítavé stanovisko má proti eutanazii a asistované sebevraždě Vatikán. Tyto praxe označil za neospravedlnitelný „akt vraždy“. Uzákonění eutanazie je podle Vatikánu důkazem „úpadku právních systémů“. Podobně odmítavě se k této praxi staví i tradičně katolické země, Polsko a Irsko.
  • V Česku eutanazie ani asistovaná sebevražda legální není. Novou snahu o legalizaci eutanazie, kterou předložili mimo jiné poslanci ANO a Pirátů, odmítla vláda vloni v červenci. V Česku se nyní eutanazie trestá jako vražda. Mezi odpůrce snahy uzákonit v tuzemsku usmrcení pacienta lékařem patří i prezident Miloš Zeman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...