Španělsko odstranilo poslední sochu diktátora Franca

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

O odstranění Francovy sochy v pondělí rozhodlo místní zastupitelstvo. „Pro Melillu je to památný den,“ okomentovala to radní pro vzdělání a kulturu Elena Fernándezová Treviňová ze socialistické strany. Přesunutí sochy do skladu podpořila většina zastupitelů, proti byla pouze krajně pravicová strana Vox, zatímco zástupci Lidové strany se zdrželi hlasování.

Ve Španělsku platí od roku 2007 zákon o historické paměti, který přikazuje odstranit sochy bývalého diktátora a dalších představitelů jeho režimu. Melilla se ale dlouho zdráhala dílo přesunout s tvrzením, že socha tam stojí kvůli Francovým zásluhám v rífské válce v letech 1920 až 1924. Tehdy se Franco podílel na obraně oblasti před útoky berberských oddílů podporovaných Francií. Sochu ve městě odhalili v roce 1978 – tři roky po diktátorově úmrtí.

Francisco Franco patří k nejrozpornějším postavám dějin Pyrenejského poloostrova. Vlády nad Španělskem se chopil v roce 1939 po třech letech krvavé občanské války, kterou vyvolal vojenským povstáním proti republice. Španělsku za použití represí vládl do konce svého života v roce 1975. Dlouho po návratu demokratického zřízení bylo možné ve španělských městech vidět jeho sochy či názvy spjaté s jeho režimem.

V posledních letech však mnohá města vyhověla požadavkům zákona o historické paměti a prvky oslavující Franca a jeho režim odstranila z veřejných prostranství. V říjnu 2019 španělská vláda nechala přesunout ostatky bývalého generála z monumentální baziliky v Údolí padlých na běžný hřbitov na předměstí Madridu.

Poslanci si připomněli zažehnání puče

Španělští zákonodárci si v úterý také v parlamentu připomněli výročí čtyřiceti let od pokusu o převrat, který se nezdařil zejména díky tehdejšímu panovníkovi Juanu Carlosi I. Ten zažehnal puč v době rodící se španělské demokracie ve svých třiačtyřiceti letech, když několik hodin po vpádu ozbrojenců do parlamentu vystoupil v televizním projevu ve vojenské uniformě a jako vrchní velitel ozbrojených sil vyzval armádu k dodržování ústavy.

Deník El Mundo minulý týden zveřejnil rozhovor, v němž Juan Carlos I. mimo jiné přiznal hlavní zásluhu na potlačení puče tehdejšímu armádnímu veliteli Josému Justemu. „Byl to generál Juste, který zabránil tomu, aby (Alfonso) Armada nevstoupil do (královského) paláce Zarzuela,“ vzpomínal emeritní král, „Juste mi zavolal a zeptal se, výsosti, jste s generálem Armadou? Řekl jsem mu, že ne, a on mě před Armadou varoval.“

Armada byl v roce 1983 odsouzen ke třiceti letům vězení za vzpouru, po pěti letech ale dostal milost ze zdravotních důvodů. Pučisté, kterým jako jeden z lídrů povstání velel, byli v roce 1981 nespokojeni mimo jiné kvůli legalizaci komunistické strany či nárůstu násilí teroristické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA), která cílila především na vojáky a policisty.

Kromě vpádu ozbrojenců do parlamentu večer 23. února 1981 zažili krušné chvíle i obyvatelé Valencie, kde do ulic vjelo několik desítek tanků. I tamní velitel pučistů Jaime Milans del Bosch dostal 30 let vězení; v roce 1990 byl omilostněn kvůli vysokému věku. Další pučisté dostali menší tresty.

Za vzpouru byli v demokratické historii Španělska kromě pučistů z roku 1981 odsouzeni i katalánští separatističtí politici, kteří v roce 2019 dostali tresty vězení devět až 13 let. Důvodem bylo uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v říjnu 2017 a rezoluce o vyhlášení nezávislosti, kterou týž měsíc po plebiscitu přijal katalánský parlament.

Bývalý panovník Juan Carlos I., jemuž od roku 2014 náleží titul emeritního krále poté, co abdikoval a na trůn nastoupil jeho syn Felipe VI., se připomínky výročí ve španělském parlamentu nezúčastnil. Od loňského roku žije nyní třiaosmdesátiletý monarcha v Abú Dhabí, kam se do ústraní uchýlil kvůli podezření z korupce a daňových podvodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 1 mminutou

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 1 hhodinou

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 3 hhodinami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 4 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.