Soupeřit lze i gentlemansky, ukázaly finské prezidentské volby

Nahrávám video

Finové si o víkendu zvolili nového prezidenta. Souboj o post hlavy státu byl mnohem poklidnější, než je zvykem v dalších zemích. Poražený kandidát okamžitě po oznámení předběžných výsledků vzkázal, že země dostává dobrého prezidenta. Zároveň svou porážku uznal a soupeři pogratuloval. Vítěz voleb zase přijel za svým sokem do volebního štábu, kde mu poděkoval za poctivý souboj. Podle politologa Miloše Brunclíka je podobné chování severských politiků standardem.

Alexander Stubb a Pekka Haavisto předvedli světu dokonalou ukázku finské politické kultury. Po uzavření volebních místností společně čekali na prognózu finské veřejnoprávní stanice. Po oznámení, že Stubb získá přes 51 procent hlasů, Pekka Haavisto okamžitě uznal porážku. „Gratuluji ti, Alexandře, k obsazení postu třináctého prezidenta Finska,“ prohlásil.

Vítěz voleb mu okamžitě oplatil stejnou kartou: „Děkuji ti, Pekko. Byl to dobrý, poctivý souboj. Jsem hrdý na to, že jsem mohl být po tvém boku kandidátem v těchto volbách.“

Přátelská slova nebyla přitom jen formalitou před kamerami. Poté, co nově zvolený prezident výhru oslavil se svým týmem, zamířil za rivalem do jeho štábu. „Byla to férová kampaň, neházeli jsme po sobě špínu. Na tom je finská demokracie založená,“ ujistil Haavisto.

Kampaň byla skutečně téměř harmonická. Především po prvním kole, které poslalo do rozhodujícího střetu dvojici kandidátů blízkých si v názorech i sympatiích. V debatách se nenapadali, ale spíš doplňovali. Neshodli se výjimečně. A často se navzájem chválili.

„Já jsem měl možnost vyjednávat mír ve válce v Gruzii v roce 2008, Pekka se také účastnil mnoha mírových vyjednávání. A myslím, že Finsko a jeho příští prezident by se měli zaměřit právě na mírová vyjednávání,“ plánuje nová hlava státu.

V zahraniční a bezpečnostní politice, která je ve Finsku hlavní prezidentskou kompetencí, si oba kandidáti rozumí prakticky ve všem. Podporují aktivní členství v NATO, kam země loni vstoupila, neomezenou podporu Ukrajiny a tvrdý postoj k Rusku. Voliči se tak rozhodovali nejspíš podle hodnot a ideologie – Haavisto patří k levici, Stubb zase k pravici.

Soulad mezi kandidáty i voliči

„Volila jsem Haavista, ale myslím, že Stubb bude dobrý prezident,“ hodnotí výsledek voleb obyvatelka Helsinek. „Volil jsem Alexandra, ale byl bych spokojený, i kdyby vyhrál Pekka,“ tvrdil ještě před uzavřením volebních místností další z Helsinčanů.

Spokojení zásadně nebyli před třemi lety stoupenci Donalda Trumpa ve Spojených státech. Ten po volbách porážku neuznal, naopak bez důkazů tvrdil, že šlo o podvod. Víc než tisícovka demonstrantů pak násilím vnikla do budovy Kongresu. A stejný scénář loni zopakovali voliči bývalého brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, kteří napadli vládní budovy. Ostré rozdělení společnosti tak v obou případech udělilo demokracii tvrdou ránu.

Finskou pohodu ale nepřinesla jen názorová blízkost soupeřů. Tamní vlády bývají nejčastěji pestrými koalicemi, kde řada různých stran musí spolupracovat. Politici jsou tak zvyklí na kompromisy a předání moci po volbách je obvykle poklidné.

Ruská hrozba Finy i jejich politiky stmelila, míní politolog

Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Miloš Brunclík potvrzuje, že chování, které předvedli Stubb a Haavisto, je v severských zemích, které jsou považovány za takzvané konsenzuální demokracie, standardní.

„Obecně platí, že političtí představitelé z různých stran a různých názorů se dokážou shodnout na základních postojích. Navíc je třeba připomenout, že Finsko je pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu, to možná také hraje roli. Cítí se ohroženo a je třeba, aby země demonstrovala, že všichni představitelé táhnou za jeden provaz. To myslím také finskou politickou a občanskou třídu stmeluje,“ poznamenal v Horizontu ČT24 Brunclík.

Ani severu Evropy se ale podle něj nevyhnulo celkové hrubnutí debaty pod vlivem sociálních sítí a různých kulturních válek. „Ale je třeba vnímat obrovské rozdíly, jak se k sobě chovají politici a občané napříč Evropou. V některých zemích můžeme vidět drsnější politickou kulturu, kdy lež a vulgarity se stávají standardem. A ti, kteří s tím vyrukují, za to nejsou nijak penalizováni,“ upozorňuje Brunclík.

Všeobecně podle něj platí, že v novějších demokraciích, například postkomunistických státech, jsou pravidla pro politiky volnější a prohřešky jim spíš procházejí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 20 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...