Soud: Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s polskou ústavou

Část Evropské úmluvy o lidských právech je v rozporu s polskou ústavou, rozhodl polský ústavní soud. Konkrétně je podle něj s ústavou neslučitelné ustanovení úmluvy o právu na spravedlivý proces, napsal list Gazeta Wyborcza. Podle polského deníku tak tribunál zpochybnil jednu z nejdůležitějších mezinárodních dohod, která obyvatelům 47 evropských zemí zaručuje řadu práv a svobod. Šéfka Rady Evropy verdikt označila za bezprecedentní a vyvolávající vážné obavy.

Tribunál se zabýval návrhem ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra, který zpochybnil ústavnost článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. „Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem,“ stojí v šestém článku úmluvy.

Podle polského zpravodajského serveru Onet ministrovi mimo jiné vadil „rozsah, v jakém se vztahuje na přezkum zákonnosti procesu výběru soudců (polského) ústavního soudu Evropským soudem pro lidská práva“.

Ústavní soud nyní podle Gazety Wyborcze konstatoval, že zmíněné ustanovení úmluvy je v určitém smyslu protiústavní. Konkrétně podle verdiktu nelze považovat ústavní tribunál za „soud“, jelikož kontroluje hierarchii zákonů a nerozhoduje o právech jednotlivců, poznamenala agentura Reuters.

Článek 6 úmluvy se tedy na něj prý nevztahuje. Tudíž podle něj také není možné v rámci úmluvy zkoumat, zda polský ústavní tribunál splňuje požadavky kladené na soudy úmluvou – tedy ověřovat, zda je nezávislý, nestranný a zřízený v souladu se zákonem, napsal polský deník.

Podle verdiktu polského ústavního tribunálu tedy Evropský soud pro lidská práva (ECHR) nemůže zpochybňovat jmenování polských ústavních soudců. 

Ziobrův návrh byl podle Gazety Wyborcze a serveru Onet reakcí na květnový verdikt ECHR, který rozhodl, že Polsko porušilo článek 6 kvůli dřívějšímu rozhodnutí ústavního soudu. Ten dal tehdy za pravdu stížnosti polské firmy, která se na něj obrátila kvůli zamítnutí žádosti o odškodné, jež skončila u polského ústavního soudu.

Porušení zákona při jmenování soudců

Podle ECHR bylo kvůli chybám a porušení zákona při jmenování ústavních soudců poškozeno právo stěžovatele na spravedlivý proces. Evropský soud řešil případ, kdy se na něj obrátil pěstitel trávníků, firma Xero Flor, která se u polských soudů neúspěšně domáhala proplacení škod způsobených lesní zvěří.

Spor dospěl v roce 2017 až k ústavnímu soudu, kde tehdy rozhodoval i jeden ze tří soudců jmenovaných předtím prezidentem Andrzejem Dudou.

Duda v roce 2015 odmítl jmenovat tři soudce vybrané předchozí vládou a namísto nich dosadil tři jiné, nominované nově vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Podle právních expertů tak obsadil funkce, které už obsazené byly.

Štrasburský soud následně konstatoval, že porušení zákona při jmenování soudců znamená, že žadateli bylo „odepřeno jeho právo na rozsudek zákonně jmenovaným tribunálem“, a rozsudek takto jmenovaného tribunálu je tedy nutné považovat za neplatný.

ECHR podle serveru Onet konstatoval, že verdikt vynesl ústavní soudce, který k tomu nebyl oprávněn.

Rada Evropy: Bezprecedentní rozhodnutí vyvolávající obavy

„Dnešní rozhodnutí polského ústavního soudu je bezprecedentní a vyvolává vážné obavy. Pečlivě posoudíme odůvodnění rozsudku a jeho dopady,“ reagovala na verdikt polského ústavního tribunálu generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová.

„Všech 47 členských států Rady Evropy, včetně Polska, se zavázalo zajistit práva a svobody stanovené v Evropské úmluvě o lidských právech, jak je interpretuje ECHR. Členské státy jsou rovněž povinny implementovat rozsudky Evropského soudu (pro lidská práva),“ dodala.

Náměstek polského ministra spravedlnosti Michal Wójcik na Twitteru verdikt přivítal. „Dnes zvítězil právní stát nad uzurpací kompetencí. Evropský soud pro lidská práva nemůže přezkoumávat rozhodnutí polského soudu a jmenování jeho soudců,“ napsal.

Evropský soud pro lidská práva není institucí Evropské unie, nicméně jeho verdikty ohledně Polska zapadají do širší letité rozepře, kterou vede Varšava s unijními institucemi o nezávislost polské justice. Kritici, včetně těch evropských, vidí v polské soudní reformě snahu vládní PiS ovládnout polskou justici. Polská vláda tvrdí, že má zvýšit efektivnost soudů a zbavit je pozůstatků komunismu.

Evropská úmluva o lidských právech se vztahuje na členy Rady Evropy – organizace, která vznikla po druhé světové válce na ochranu lidských práv a právního státu, poznamenal Reuters. ECHR je soudním orgánem zřízeným k zajištění plnění závazků vyplývajících z úmluvy Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...