Snižování pomoci Ukrajině? Pokud tak budeme pokračovat, budeme se divit, varuje Fischer

Nahrávám video

Vojenská i finanční pomoc západních zemí Ukrajině, která se už druhým rokem brání plnohodnotné ruské agresi, je na historickém minimu, oznámil tento týden Kielský institut pro světovou ekonomiku. Před únavou z konfliktu a s tím související neochotou napadené zemi pomáhat finančně i vojensky, v Otázkách Václava Moravce varoval předseda senátního výboru pro zahraniční věci Pavel Fischer (nestr.). Také bývalý slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer zdůraznil, že prohra Ukrajiny by byla katastrofou.

„Chceme tady v Česku, aby Ukrajina vyhrála? Pokud ano, musíme udělat víc. Pomoc bohatých států pro Ukrajinu je dnes na historických minimech. Pokud budeme takto pokračovat, tak se budeme divit. Případné vítězství Ruska by bylo zničující pro nás a bylo by mnohem nákladnější pro náš rozpočet,“ upozornil v debatě Pavel Fischer.

Podle Rastislava Káčera bude pro Západ velkou výzvou, aby v podpoře Ukrajiny vytrval do té míry, aby byl Kyjev schopen útokům Ruska odolat.

Zmínil, že z pohledu Ukrajiny budou komplikací zejména blížící se americké prezidentské volby, ale i volby do Evropského parlamentu. Vedle dlouhodobého odpůrce pomoci Ukrajině Viktora Orbána se také přidal hlas z Bratislavy, kde se vlády po zářijových volbách ujal Robert Fico (Smer–SD), jenž už během kampaně avizoval ukončení vojenské pomoci Ukrajině.

„Scénář prohry Ukrajiny by byl pro Slovensko katastrofou. Pro Česko by katastrofa nastala ,o den a půl později‘,“ varoval Káčer před snižováním pomoci. „Je v našem zájmu, aby (Ukrajina) odolávala co nejvíce. Ale nemá to lehké. Čekali jsme, že přijde únava, už se to ukázalo i v Česku,“ zmínil fakt, že v říjnu poprvé většina lidí v průzkumu veřejného mínění odmítla posílání další vojenské pomoci napadené zemi.

Summit ukáže další směřování EU

Ve čtvrtek začne v Bruselu summit Evropské unie, který bude jednat o možném zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a vyčlenění 50 miliard eur na pomoc zemi. Oba kroky musí jednohlasně schválit všech 27 členských zemí, což v současné situaci není jisté.

Přesto je Káčer ohledně schválení 50milardové pomoci Kyjevu optimistický. „Orbán má taktiku, že před jednáními vyhrožuje, vydírá, ale pak v pozadí na všechno kývne. Alespoň dosud. Nevím, kdy bude ta poslední stopka, ale chtěl bych být optimistou.“

Podobně to vidí i v případě Roberta Fica. „Na mezinárodních fórech si zatím dává pozor. Nechce vést boje na několika frontách,“ uvedl bývalý šéf slovenské diplomacie s tím, že se Robert Fico nyní soustředí na změny na Slovensku, kde využívá „absolutně Orbánův rukopis“.

Pavel Fischer nechtěl ohledně možného schválení další finanční pomoci Kyjevu předjímat. „Nevím, jak to dopadne. Jenom si přeji, aby to dopadlo ve prospěch větší pomoci Ukrajině,“ podotkl k nadcházející schůzce unijních špiček.

Připomněl, že se v Orbánově rétorice objevila výhrada, že Ukrajina je nejzkorumpovanější stát pod sluncem. „Přitom Maďarsko má nejvíce nesrovnalostí v nakládání s penězi z evropského rozpočtu. V roce 2015 až 2018 to byl rekordman a od té doby do roku 2022 je také rekordmanem. Jen za minulý rok – podle výroční zprávy OLAFu (Evropský úřad pro boj proti podvodům, pozn. red.) – bylo Maďarsko šetřeno v 15 případech. Peníze, které muselo vrátit, dosahují přes 400 milionů eur,“ zdůraznil senátor a zároveň připustil, že to, že je na Ukrajině korupce, „víme všichni“.

Přijetí reforem, včetně těch protikorupčních, bylo jedním z požadavků Bruselu pro zahájení přístupových rozhovorů.

Rusové boje vystupňují

Fischer a Káčer se v debatě shodli, že nadcházející zima bude pro ukrajinské obránce obzvlášť obtížná. V březnu totiž Rusko čekají prezidentské volby, ve kterých bude Vladimir Putin opět kandidovat a bude chtít voličům předložit hmatatelné úspěchy na bojišti.

„Putinovi to úplně nevyšlo, už chtěl mít vítězství. Bojová činnost ruských jednotek bude směřovat k tomu, aby navzdory špatnému terénu a špatným podmínkám prokázaly, že jsou schopny protiakce a třeba i ukrojit kus území, které dnes ovládá Ukrajina,“ očekává Fischer.

„Putin má zájem před prezidentskými volbami radikalizovat situaci. Diktátoři mají jenom jedinou možnost: nabízet ideologii, kterou mobilizují společnost, nebo zvyšovat diktátorský tlak. Tady zřejmě Putin nemá jinou cestu, do voleb se tak dá očekávat zvýšení ruského tlaku na Ukrajinu,“ dodal Káčer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...